Insidious

Ešte že tu máme Jamesa Wana a Leigha Whannella, ktorý nám sem tam spravia radosť, keď už i fanúšik hororu zabudne, že pri tomto žánri sa má vlastne príjemne báť. Len keby Vám to písalo a točilo častejšie páni... I keď si myslím že z astrálneho cestovania sa dalo vyťažiť viac, i to málo stačilo, možno nabudúce to bude hustejšie. Na prvý krát strašidelný dom lepší ako astrálne cestovanie, na druhý krát presne naopak. (30.04.2011)

Vydatná inspirace Paranormal Activity, ale místo otravných blairwitchovských kamer to zvolilo klasický filmový přístup. Tudíž je to mnohem strašidelnější. V rolích rodičů se objevili překvapivě dobří a známí herci, což je fajn. Ke konci už to začínalo připomínat spíš Noční můru z Elm Street, ale místo hláškujícího Freddyho je tu čert a stařena. Kdybych na to koukal v noci sám, tak bych se fakt hodně bál. (15.05.2011)

James Wan je v současné době hororový bůh. Škoda, že zrovna, když jsem viděl Insidious, začal hrdě pronášet, že v jeho portfoliu bylo hororu dost a rád by se orientoval i na jiné žánry. Horor mu prostě jde. Umí lekačky, umí naprosto luxusní atmosféru a nejkrásnější je, jak se v těch svých filmech pořád na někoho v oboru odkazuje. Je vidět, že filmy jsou pro něj obrovským koníčkem. A i když tomuhle filmu dávám "jen" tři hvězdy, pořád je to film, který měl přesně to, co správný horor mít má. Jen mi trošku neseděl samotný příběh. Ten se ale druhým dílem parádně rozvinul... (07.05.2014)

Konečně po dlouhý době kvalitní dochařskej horor, kterej má pořádný koule a dokáže během 3/4 filmu vytvořit docela hutnou atmosféru, při který se člověk vyloženě nebojí, ale napnutí je docela silný a občas se zadaří i mírně vylekat osvědčenýma hororovýma trikama, což jsem docela kvitoval, nicméně pointa a hlavně nudný finále s absolutně se nehodícím démonem to zase trochu sráží k zemi, ale na to, že se jedná o americkou produkci, tak je to to nejlepší, co se dá za posledních pár let vidět. (19.05.2011)

„Minulou noc jsem viděl, jak spím. Pak jsem odletěl..“ To není úryvek z deníku mladého táborníka, co našel při stezce odvahy políčko s lysohlávkami - to se jen pan Wan rozhodl poškádlit diváckou hercnu svou astrální cestovkou.. V první půli neomylně tlačí svůj dvoukolák duchařského napětí po vyšlapané žánrové cestě, aby v té druhé odvážně vjel do groteskního kabaretu s krotiteli duchů (nebo spíše image?) a mimotělních zážitků zahalených v kouři bizarnosti. Od dob nechápavého psychiatra Willise jeden z mála "Haunted house“ hororů, kdy si mráz párkrát zasprintoval po mých zádech a nuda se nepokoušela přetáhnout víčka přes oči jak autoplachtu a co je zvláštní, dokonce jsem si přecitlivěle přál, aby otec na konci vytrhl svého "toulavého" synka ze spárů Čertíka Bertíka. Ano, na gauč k psychiatrovi jsem se už objednal - mám sezení hned po panu Vittim.. (23.03.2012)