Insidious: Červené dveře

Dlouho očekávaný režisérský prvopočin Patricka Wilsona mne tedy mírně zklamal. Jeho tvůrčí snažení spočívá v pokusu o využití všeho funkčního a dobrého z předchozích dílů a do toho zamíchá několik svých nápadů. Nepopírám, že do svého filmu přidal i mnoho dobrého, ale ve výsledku to nějak nestačí. Bohužel celkové znění postrádá hutnější atmosféru a příběhově je to velmi slabé. Vlastně mne potěšily pouze ty strašidelné scény, které se s výjimkou finále zpravidla dařily (S tím by samozřejmě mohl být leckterý horor sám o sobě spokojen, od značky jako je Insidious by se však dalo očekávat tak trochu víc.). I to však potvrzuje průměrnost díla, jenž si hodnocení okolo 50% nepochybně zaslouží. Nejslabší Insidious! 50-53% (24.08.2023)

Rovno musím povedať, že táto séria mala skončiť pri druhej časti. Nový diel je úplne zbytočný. Ale totálne. Doslova nič nepriniesol. Mal som pocit, že je celý kreatívny tím vyčerpaný, demotivovaný a to sa odzrkadlilo v scenári. Ešte aj záporáka priniesli z jednotky. Žiadny nápad. Žiadna zimomriavková scéna a ani creepy démon. Nič, čím by nová časť zaujala.  Dokonca ani po remeselnej stránke to nie je žiadna výhra. Síce film vyzerá pekne, astrálne cestovanie je výborne nadizajnované, no chýba tomu atmosféra a hlavne taký cit pre horor, ako majú Wanové filmy. Insidious 5 nie je vyložene prúser, ale je to nuda. Minimálna kreativita v scenári, chýbajúca atmosféra, žiadna pridaná hodnota. Pevne dúfam, že toto bude definitívne posledná časť série. Môžem kľudne povedať, že značka Insidious sa vyčerpala. (28.08.2023)

Tak to dopadá, když nastavuješ už nastavenou kaši. Nemá cenu si nic namlouvat, faktem je, že série Insidious má nezadržitelně sestupnou tendenci, což Červené dveře jen potvrzují a další pokračování si myslím, že už není opravdu žádoucí, aby to totiž nakonec neskončilo někde u Odpadových hodnot, k nimž se tedy zas až tak zatím toto pokračování úplně nepřibližuje, ale prostě už to nelze vnímat ani zdaleka tak pozitivně jako první díly, a opakuji, toto pokračování nabízí skutečně už jen takovou převařenou vodu, dějově přešlapující více než hodinu na místě, a spíše než rozvíjení světa za Červenými dveřmi se tu tvůrci věnují rodinnému dramatu o rozvrácené famílii, a i když se to pak po přemístění do světa za ,,dvěřmi´´ přeci jen alespoň trochu rozjede, tak pořád je to spíš nuda, kde se toho příliš nestane, no a co se týče závěrečného vyústění, tak tam můžeme hovořit o definitivně posledním pomyslném hřebíčku do rakve této série, jelikož se jedná o doslova směšní a trapný happyend se vším všudy, kde se všichni obejmou, protože je zlo poraženo a jsme zas šťastná rodinka, až navěky ámen. Ke všem těmto negativům lze jinak určitě připočíst i ztrátu působivé atmosféry, kterou předchozí díly oplývaly, chybí tu ale i napětí, co je ovšem nejhorší, tak tu nejsou k dispozici již ale ani žádně hororové prvky, minimum bubáků, minimum lekaček, o krvi ani nemluvě, i když na ní to pravda nebylo postavené ani v předchozích filmech, ale prostě po této stránce se tu toho objevuje skutečně jen úplné minimum, a i to minimum je navíc nefunkční. Insidious: Červené dveře tak zkrátka není povedená podívaná, a to z toho nejjednoduššího důvodu, že nedisponuje ani jedním jediným pozitivem. (17.02.2024)

Nový Insidious se určitě neřadí k vrcholu série a ani se nedá mluvit u nějakém průlomovém pokračování, ale na zlatý průměr film naštěstí dosáhne. Trochu mě zde mrzí první polovina filmu, ve které se toho moc nestane a její tempo je tak pomalé, až jsem si říkal, jestli se konečně začne něco dít, a nebo si z nás WIlson v režiserském křesle dělá prdel, ale druhá půlka výsledek zachraňuje a od doby, co se na plátně objeví "červené dveře" už je na co koukat. Infarktové lekačky jsou ve vysoké kadenci a fungují skvěle, na druhou stranu o atmosféře se mluvit moc nedá a stejně tak posun v ději celé série nebo detailní vysvětlování dílů předchozích je zde nulové, což je vcelku škoda. Kdyby po mě někdo chtěl definici průměrného, neambiciozního, zlatého středu, řekl bych mu Insidious 5, protože přesně tím film je. Díky druhé půli si divákovu pozornost udrží, ale nic víc než klasickou hororovku zde nečekejme, zkrátka jakoby se Wilson štítil vybočit z běžných konvenčních kolejí a zkusit risk na jackpot, takhle je to prostě jen sázka na jistotu. (12.07.2023)

Když se přibouchnou dveře před invencí, pak už ani strašidla nefungují. A to postihlo tohle hororové dílo, které mělo snový produkční dohled. James Wan, Oren Peli a Leigh Whannell jsou často strůjci kvalitních hororových zážitků, umějí režírovat a navodit intenzitu. Otázkou pak zůstává svěření režie nováčkovi na režijní stoličce Patricku Wilsonovi, který je hereckou hvězdou série. Ten nepřišel s něčím překvapivým a ani zajímavým. Do popředí šel Ty Simpkins, který v úvodu odchází na uměleckou školu. Jeho malůvky moc hrůzyplnosti nenaženou, pak se začne přitvrzovat s přízraky. Vše bylo nepřehledně instruováno a leknout se u toho mohla leda tak bábinka, která zapomněla na svoji pravidelnou dávku léků. Absolutně unylé režijní cvičení. Patrick Wilson také neměl k dispozici extrovní scénář. Sešlo se v něm mnohokrát viděné, tudíž obehrané, se stylem strašení pro mateřské školky. Nuda a bezvýraznost proplouvá celým filmem. A tak nezbývá než sérii už dál nedojit, neb sázka na tohle směšné strašení opravdu nevyšla. 4|10 (09.02.2024)