Čtyři svatby a jeden pohřeb

Příjemný film, kde převládá romantika, ale občas se zde najdou prvky hořké komedie a několik scén opravdu pobaví. Akorát je možná trošku škoda, že se ke konci hraje na vážnější notu, což mě docela překvapilo a zároveň lehce zklamalo. Ale jinak jsem si tuto pohodovou záležitost ve společnosti Granta, MacDowell, Atkinsona a spol. dost užil a dávám solidní 4*. "Jak se má tvá nádherná přítelkyně?" - "Už není moje přítelkyně." Aha, páni. Nebyl bych kvůli tomu tak sklíčený. Povídá se, že nikdy nepřestala spát s Toby de Lislem, pokud jsi na to nepřišel." - "Ona je teď moje manželka." (22.02.2011)

Na první pohled vtipná, pohotová, osvěžující hříčka, která je v obraze - tudíž ji nic nevyvede z rovnováhy, když ukazuje lidské hemžení v běhu času ... v několika epizodách zarámovaných čtyřmi svatbami - a jedním pohřbem. Přesto ji nedokážu přijmout zcela bez výhrad - kromě pozitivních emocí ve mně vzbuzuje i lehounkou, blíže neidentifikovatelnou, víceméně podprahovou nechuť. Snad se tady britsky suchý gentlemanský humor příliš často potkává s maličko obhroublou variantou amerických legrácek, snad je při blížším ohledání patrná určitá snobská povrchost ... související jak s vývojem zápletky, tak i s jednotlivými aktéry. Buď jak buď, hlavní ani vedlejší hrdinové mi k srdci nepřirostli ... a jejich osudy jsou mi v podstatě lhostejné ... 3,5* (22.11.2016)

Velmi silný 4*. Mám slabost pro anglické komedie, protože nejsou tak prvoplánově vtipné jako jejich americké protějšky. Hugh Grant opět potvrdil své kvality. Velmi se mi také líbila K.S. Thomas a Simon Callow. Jediný co mě trochu vadilo byla přítomnost Andie MacDowell v roli Carrie, které mně tam prostě neseděla. (21.09.2008)

Bytí citu dvou břehů. Býti svědkem. Prvního. Amora s kyticí kal, kterého si bere na starost. Pod svá křídla. Mendelssohn. A  druhého. Když lákavý, lakovaný ruch utichne. Lkát bude. Místo myrt. Mít sólo pro kar, truchlení srdce. Charónův rekviem. Jsou dny úsměvů. Dny slz. Jeden s jednou se snoubí. Oblek s vlečkou. Jiná se váže. Stužka. Na klopu smutnění. V kruhu mužů a žen. Setkání se sblížením, loučením lásek. Láska jako hřeb, obřadný pojem. Hřeben, který laskavě i bolestně češe. Nečernobílý vjem, kterému každý člověk, i sám nebožtík přeje. (11.01.2023)

Byla by to jen docela obyčejná britská komedie s dobrými herci, vkusná a vtipná, ale takových je většina. Kdyby ovšem nebylo té jedné nezapomenutelné scény pohřbu, která do filmu vnese ryzí emoce, z figurek učiní životné postavy a z jedné "obyčejné britské komedie" učiní tu nejlepší britskou komedii vůbec. 90 % (05.11.2009)