Oko bere

Napětí, zápletka. ( Na vysoké úrovni ) Vynikající. Zas jeden povedený karetní film. Pět studentů, jeden skvělý plán a Las Vegas na lopatkách. „Kdo by se nechtěl vydat do Vegas a přijít si na spoustu peněz, ne proto, že měl štěstí, ale proto, že vymyslel neprůstřelný plán?“ ptá se Kevin Spacey, když popisuje kouzlo příběhu filmu 21. Spacey prohlašuje, že i když příběh působí jako pohádka, inspiroval se skutečným příběhem skupiny studentů M.I.T., který se odehrál v devadesátých letech. „Moc se mi líbil ten kontrast mezi tím, jak žijí v Bostonu - kde jsou za šprty - a ve Vegas, kde jsou kýmkoliv, kým chtějí být.“ ( Hodnocení: 8/10 ) (18.12.2009)

Black jack přeci jen není tak vděčné téma jako poslední dobou čím dál oblíbenější texas hodl'em, ale i přesto si tahle hra zasloužila lepší zpracování. Snaha tvůrců zapůsobit na mladé publikum se zasekla někde v půli cesty. Z části zajímavý příběh není příliš cool, i když k tomuto dojmu má několik scén přeci jen nakročeno (!). Největším průšvihem je však scénář, který na sebe bez ladu a skladu vrství jednu scénu za druhou, aniž by dodržoval nějakou strukturu (jako nejjednoduší příklad poslouží samotné akce v kasínu, které se od sebe vůbec ničím neodlišují). Děj se tak mění v změť neustále se opakujících scén. Samotná zápletka je primitivní, ale snaží se s využitím podivně konstruovaných matematických pouček kontrolovat chytrým dojmem. V podstatě je to velká předvídatelná nuda... (28.06.2008)

Kevin Spacey si tuhle roli ve svém životopisu nejspíš speciálně zvýrazňovačem nepodtrhne, soundtrack velký úspěch na iTunes asi taky slavit nebude. Tedy možná ano, hudba by to možná byla ještě celkem poslouchatelná (téměř se neliší od 3/4 toho, co se k nám většinou valí z rádia jako moderní hudba pro teenagery), to ale nemění nic na tom, že zatímco lidi jako Hans Zimmer nebo John Williams dokáží notami příběh provázet a často i povznést o několik příček výš (jak se mi během filmu zastesklo po The Doors, kteří hrají v traileru), u tohohle filmu spíš s každou novou skladbou naprosto vypadnete z děje. Nejdřív si zvyknete na pomalou bezvýraznou romatickou skladbičku, bum, spustí se rocková vypalovačka, bum, je tu hudba jak z Karibiku. Když nad tím ale tak uvažuju, možná bych ani neměla vinit režiséra hudebního doprovodu jako spíš toho, kdo sestavoval scénář; toho, kdo tak rád za 10 minut stihl proskákat z casina ve Vegas, do nočního klubu, následně university MIT a znovu do casina. A jakkoliv budou jednotlivé střípky této skládanky zajímavé, dohromady bohužel moc smyslu nedávají a zpočátku i trochu nudí. Jednoduše typ filmu, který nenadchne, neurazí, neoslní. Lepší tři hvězdičky, nebo horší čtyři? Jakožto nadšený hráč Texas Hold'emu (druh pokeru), který se s každou vyloženou kartou dostával více a více do svého živlu (škoda, že tam těch scén z casina nebylo víc), nakonec dávám to vyšší číslo. Ale výhra jistá jako 21 v blackjacku to rozhodně není. / Poznámka: Naprosto nejvtipnější mi na celém filmu přišel moment, kdy při závěrečných titulcích naskočil nápis: "Nezapomeňte tento film ohodnotit na www.CSFS.cz" :D (29.05.2008)

Mám nový americký sen. Dojet za tu velkou louži, potkat učitele, který chce odrbat kasína a nahrabat si 300 litrů na Harvard a možná ještě víc. Jenže já si s matematikou rozumím asi jako koza s autem, takže nejspíš zase ostrouhám. Přiznám se hned: trailer mě nijak výslovně nenadchnul, počítal jsem s blbostí a oddychovou záležitostí a jediným tahákem byl pro mě Kev Spacey. Ten svou úlohu splnil do puntíku (své také udělal scénárista při psaní jeho postavy, i když je zase parchant) a navíc překvapil v jistých pasážích velmi zajímavý scénář, který dobře pracuje s retrospektivou. Scénář je však naopak i největší slabinou. Na drama je 21ka příliš povrchní, na komedii taktéž, a tak nám ti pěkní mladí lidé příběhem hezky proplouvají a na konci vás to začne štvát. Těch večírků bylo moc, těch citových výlevů bylo moc a nakonec i těch dialogů posouvajících děj někam výrazně dál bylo až příliš málo. Seřezat stopáž na maximálně 100 minut, jít víc do hloubky charakterů a víc vymáčknout z dramatických či naopak humorných situací, byla by to paráda. I tak jsem byl však mile překvapen, protože teorii se 3 dveřmi a moderátorem už mi nikdo z paměti nevymaže. [Přesná stopáž: 118 min] (24.06.2008)

Když smíchám několik hezkých obrázků a postavím vedle sebe pár slušných herců, vyhráno ještě nemám.. zvlášť, když můj film sleduje někdo, komu „hráčské“ filmy nepřijdou nijak lákavé, nenabídnu mu vlastně ani příliš zábavy a navíc musí sledovat prvoplánové zvraty, které ani nejsou nikterak chytré. A já blbec ještě navíc úplně zapomenu na střihačské nůžky!! Tak co potom můžu chtít? (11.11.2011)