Počátek

V nejtěžší filmové disciplíně zfilmování "reality snu" Nolan neuspěl (i když je pravda, že lucidní snění jsem si vždy představoval nějak takhle), Věčný svit tak i nadále zůstává jediným hraným počinem, který to uvěřitelně dokázal. Nolanovo snění je nahodilosti, překvapení, absurdity i surrealismu zbavené a díky chladnosti, odosobněnosti i pragmatičnosti zaměnitelné spíše za virtuální realitu. Což není zápor, pouze konstatování. Počátek od počátku přichází se složitým, ovšem do detailů promyšleným mnohavrstevným světem, do kterého je umístěn děj sice jednoduchý (klasický formát heist movie o vychytralém plánu, kde má každý svou pevně danou roli), ale nikoli hloupý. Navíc je to dokonalé řemeslo, to jak přehledně se zde pracuje s pěti (či dokonce šesti?) plány současně je obdivuhodné. Za co však Nolanovi tleskám je závěrečný několika vteřinový záběr, který je ve své jednoduchosti dokonalejší (a "blade runnerovsky" nadčasovější) než sebelepší šokující pointa. A nejlepší na tom je, že je to postavené tak, aby to fungovalo pro obě teorie stejně. PS: Až s vícenásobnou projekcí jsem si uvědomil, že pro mě je na tom vůbec nejpřitažlivější Cobbova osobní katarze skrze podobu Mal aka zhmotnění sobě sama nepřiznaného činu, který Cobba pronásleduje a nenechá v klidu (sice to může být i jinak, ale pro mně má Počátek kouzlo právě a jen s touto interpretací, tak mi neberte iluze a za to předem děkuji; jakkoli ta "filmová" je podmanivá i životaschopná). (22.07.2010)

Příběhově nevýrazná vykrádačka všeho již vymyšleného a viděného ... Jen tentokráte se pohybujeme ve snech a podvědomí/nevědomí ... Tvůrci ze sebe první celou hodinu dělají trapné psychology a vysvětlují nám povídačky pro malé děti ... ale dobrá, přistupme na jejich hru a co dostaneme? Nevýraznou love-story na pozadí nevýrazného akčního filmu, jehož akční scény nijak neuchvátí ... Rozhodně nesdílím nadšení většiny, zejména z důvodu mučivé zdlouhavosti a sračkoidních psychologických pseudoteorií, které mne opravdu nadzvedávaly ... Ale tu čtvrtou hvězdu dávám za posledních 5 minut, kdy film vygraduje do neuvěřitelně emotivních otáček a vše obrátí naruby ... Z konce se stane počátek ... Jinak to beru jako nevýrazné sci-fi, nic moc ... Mnoho povyku pro nic ... (31.10.2010)

Usaďte se do křesla, připoutejte se a nechte se na dvě a půl hodiny vtáhnout do světa Christophera Nolana, který Vás chytí a nepustí za žádnou cenu. Celý nápad filmu sen ve snu je opravdu perfektní a jeho zpracování je naprostá bomba. Nolan si na chvilku oddychl od Batmane a musím říct, že zplodil další bombastický film. Už teď se nemůžu dočkat pokračování Batmana, protože tenhle chlápek nás prostě nezklame. Kdo z Vás ještě tento film neviděl, tak vůbec nevím na co čekáte, utíkejte si ho někam sehnat! (08.01.2011)

Počátek filmového roku 2011 s filmem Počátek z roku 2010. Je to film ojedinělý, avšak nikoliv jedinečný ve smyslu dokonalosti. Nolan zde prokazuje, že je skvělým a originálním režiserém, jemuž se novátorství nepříčí. Jsem za tento film mnohem radši než za točení komiksů, přece jen se však nemohu zbavit pocitu, že pod tou na první pohled pěknou slupkou se skrývá cosi shnilého, nedopilovaného. Co třeba zoufale plochý vztah Cobba k manželce? Myšlenka filmu je velmi lákavá, proč je vývoj tolik přímočarý? Proč jsem se tolik nebavil? I pokud jde o herectví Leonarda DiCapria, je pro mne jednoznačnou jedničkou roku Prokletý ostrov. (02.01.2011)

Film tak dokonalý, až člověk cítí potřebu si u něj vyhonit. Dřív se snímkům jako Inception říkalo „dílo o muži, který se pere s minulostí a vnitřními démony“, dnes, když se tento koncept okoukal, tomu říkáme „perfektní ztvárnění mnohovrstevnosti a nejistoty reality“. Jen génius dokáže přehledně ukočírovat bordel pěti rovin, jen génius se drží vlastních slov, a sice že „základ musí být prostý“, jen génius dokáže točit neustále o tom samém tak, aby se jeho filmy zdály zcela odlišné. PS: se znalostí toho, v jak zbytečnou bouři ve sklenici vody se zvrhly zdejší pokusy o interpretaci jednoznačného Prokletého ostrova, se děsím, jak budou vypadat diskuze o tom, co znamená Nolanovo vpravdě jednoduché, vtipné pomrkávání na diváka v posledním záběru. Budou každopádně debilní, o to nemusíme mít strach. (22.07.2010)