Nanjing! Nanjing!
City of Life and Death
Nanking Nanking
Režie:
Chuan LuScénář:
Chuan LuKamera:
Yu CaoHrají:
Ye Liu, Yuanyuan Gao, Hideo Nakaizumi, Wei Fan, Yiyan Jiang, Rjú Kohata, John Paisley, Bin Liu, Sam Voutas, Beverly Peckous, Júko Mijamoto, Junichi Kajioka (více)Obsahy(2)
Jedna z nejkrutějších událostí dvacátého století dostává drásavé memento v podobě kontroverzního filmu, jenž zobrazuje osudy postav z různých stran masakru. Rozsáhlý masakr válečných zajatců, zabíjení civilního obyvatelstva a hromadné znásilňování, k němuž došlo v průběhu sedmi týdnů po dobytí tehdejšího čínského hlavního města Nanking japonskou armádou 13. prosince 1937, dodnes představuje citlivé téma v obou zemích. Navzdory řadě svědectví, několika doznání, i závěrům některých japonských historiků stále oficiální vládní zástupci a především národní konzervativci v Japonsku události zpochybňují, i přímo popírají. Mladý čínský režisér Lu Chuan, jenž se do povědomí mezinárodních diváků zapsal oceňovaným existenciálně laděným thrillerem z Tibetské náhorní plošiny Horská hlídka, k ožehavému námětu přistoupil bez národních sentimentů. Vytvořil fenomenální dílo, jež v zahraničí sklidilo řadu cen a doma se stalo hitem, ale současně vyvolalo i vlnu nevole. Lu si totiž na rozdíl od předchozích i následujících pojednání o nankingském masakru nevybírá jednu reálnou osobnost či fiktivní figuru, okolo níž by vystavěl tradičně pojaté drama. Namísto toho přináší nelineární mozaiku událostí, jimiž diváky provádí asi tucet postav z různých společenských vrstev i stran masakru. Vedle čínských vojáků a civilistů či členů Mezinárodního výboru pro nankingskou bezpečnost, složeného z cizinců přítomných v městě před dobytím, se tak zaměřuje i na několik figur z japonské strany, především pak na řadového vojáka Kadokawu posléze povýšeného na seržanta. Právě jeho vyobrazení coby empatického člověka, drásaného okolním utrpením a ohlodávaného tlakem svých druhů i válečné mašinérie, vyvolalo v Číně vlnu nevole a dokonce i výhružek na adresu režiséra. Přitom film nikterak neznevažuje oběti masakru, ale naopak právě díky svému rozvolněnému impresivnímu vyprávění podává jeho drasticky realistický obraz prostý přemrštěného patosu či opulentní výpravnosti. Ačkoli tvůrci měli k dispozici vysoký rozpočet, film zaujme právě tím, jak se straní tradičních způsobů, jimiž jsou velké historické události obvykle zobrazovány. Celý snímek byl natočený na černobílý materiál a z hlediska kamery využívá jednak reportážní bezprostřednost s převládajícími detailními záběry a expresivním střihem, ale často také komplikované kompozice s velkou hloubkou ostrosti a několika paralelními plány akce. Po právu také podstatná část ocenění, která Nanking! Nanking! získal, byla určena kameramanovi Cao Yu. Snímek se také minimálně uchyluje k užití hudebního podkresu, naopak nechává emocionalitu scén vyznít přes syrový chaos ruchů a hlasů. Vzniklo tak devastující pojednání o velkoměstě, z jehož budov se staly ruiny, ulice byly poseté sutí a mrtvolami a kde smrt přicházela zcela bez varování, ale i ta byla ve výsledku spíše vykoupením z existence plné bolesti, bezmoci a šílenství. Jako takový představuje film adekvátní pomník jedné z nejděsivějších epizod dvacátého století. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (137)
Velmi drsné černobílé drama o zvěrstvech v Nankingu. Film nemá hlavního hrdinu, a tak sleduje během sedmi týdnů počínání několika obyvatel Nankingu a zároveň i japonského vojáka a samozřejmě Johna Rabeho. Tyhle dva filmy dokážou věrně a přesně dokreslit danou situaci v Nankingu. Film tak není pouze jednostranou záležitostí, což by nejeden od čínských tvůrců čekal. Je až s podivem jak moc se film dokáže vyhýbat patosu (i když ne vždy samozřejmě). Snímek je velmi naturalisticky a sugestivně natočen. Nabízí se srovnání s neméně silnými filmy o 2. Světové válce jako Jdi a Dívej se, Saulův syn či Oskar Schindler. A ani v této konkurenci se Nanking! nanking! neztratí. 9/10. ()
Mohl bych pochopitelně Chuan Luovu snímku předhazovat ledascos, především typickou východoasijskou zálibu v patosu a melodramatičnosti, protože se tam opravdu vyskytují scény, které těmito neduhy trpí, můžu předhazovat i neochotu stříhat tam, kde by si to pár scén zasloužilo, ale celkově jde o jeden z nejpůsobivějších asijských válečných filmů všech dob a zatraceně dobře udělaný kousek, který z historického hlediska odpovídá tomu, co se opravdu koncem 30. let v Číně odehrávalo. Skvěle zvládnuté davové scény, výborně nasnímané obrazy násilí, zoufalství a strachu. To, že se scénárista a režisér v jedné osobě nezatěžuje vysvětlováním a zobrazením kontextu líčených událostí, není chyba tvůrce, protože to natáčel především pro domácí publikum a ten, kdo chce, může si o tehdejších masakrech v Nankingu dohledat vše potřebné. Za mě 5* jako vyšitých a palec nahoru. Ostatně filmu, který má tak skvělou formu a přitom nižší hodnocení než blboučké honkongské akční béčko jako je Hard boiled, bych méně dát ani nemohl.. Samozřejmě vždycky je tady otázka propagandistického využití podobných děl při brnkání na čínskou nacionalistickou notečku, ale prvoplánový tenhle film určitě není. Konec konců, jedním ze smutných hrdinů je i japonský voják, který zděšeně přihlíží tomu, kam až se dá ve válečném běsnění zajít... Celkový dojem: 95 %. ()
Nejprve jsem byla dost nadšená z formální stránky, z vyprávění, i z faktu, že jde o film k výročí a přitom jiný a hodně odvážný, měla jsem pocit, že jde spolu s vynikající "Pšenicí" Pinga He o stylově nejzajímavější nový čínský film, který jsem viděla v loňském roce. Mé nadšení vyprchalo docela rychle, najednou mám pocit, že je vážně černobílý: jsou to čínské postavy, které se (většinou) chovají statečně, charakterně nebo alespoň lidově…a Japonci zase představují fašismus nebo zaostalost. Ano, téma, na které se zapomínat nesmí, ale v zásadě je to jen umná propaganda. ()
Film je to fantastickej a jeho provedení zrovna tak. Problém byl v tom, že první půl hodinu jsem nebyl schopnej rozeznat Japonce od čínské armády. Když jsem to ale zjistil, tak jsem i pochopil, že Japonci jsou/byli nejspíš pěkný svině. Celej ten konflikt mi přešel dost zbytečnej. Proč kurva ty magoři postříleli tolik bezmocnejch lidí?! Na co si to sakra hráli?! No, ale raději nebudu hodnotit debilitu tehdejší japonský armády. Film disponuje parádní kamerou, skvělou akcí, výbornou hudbou a místy je trochu nepřehlednej, ale i tak si přes tu nepřehlednost a přílišnou brutalitu (i když to ve skutečnosti bylo možná ještě horší) těch pět hvězd prostě zaslouží. ()
Působivé zejména pro ty diváky, kteří rádi sledují bojující pěchotu a masové vyvražďování. 1) Vidíme masové vraždění a rozsáhlé přesuny pěchoty, tvořené "žlutými" vojáky - chvíli trvá, než nám dojde, kdo je Číňan a kdo Japonec. Až ve druhé polovině dostane divák příležitost alespoň trochu si vytvořit vztah k některým postavám. Ale dříve, než to stihne, je po nich._____ 2) Vysvětlením historických souvislostí či motivací se režisér nezdržuje. Oprávněně předpokládá, že diváci (přinejmenším čínští) vědí, na co do kina jdou. Už označení samotné události je pro pochopení přístupu k dějinám signifikantní: čínsky jde o nankingský masakr, japonsky o nankingský incident. Podle závěrů Tokijského procesu (analogie Norimberského procesu v Evropě) bylo vyhlazování v Nankingu úmyslné a plánované._____ 3) První půlka snímku na mě působila spíše jako ilustrační obrazy k encyklopedickému heslu: masové vyvražďování, než jako umělecký film (z estetických důvodů černobílý, jak říká režisér)._____ 4) 38letý režisér a scénárista Chuan Lu udělal kus dobré práce, zejména v historické osvětě. Vášnivé reakce vzbudil film nejenom v Japonsku (které odhalení různých kostlivců ve skříni teprve čeká), ale i na domácí čínské publikum, které jen stěží skouslo fakt, že film je vyprávěn z pohledu japonského vojáka a že jedna z hlavních postav filmu je čínský kolaborant. ()
Galerie (59)
Photo © Media Asia Distribution
Reklama