Saul fia
Saulov syn
Son of Saul
Son of Saul
Son of Saul
Režie:
László NemesKamera:
Mátyás ErdélyHudba:
László MelisHrají:
Géza Röhrig, Levente Molnár, Urs Rechn, Todd Charmont, Jerzy Walczak, Balázs Farkas, Gergő Farkas, Sándor Zsótér, Marcin Czarnik, Levente Orbán (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek se odehrává ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Pojednává o Saulu Auslanderovi, maďarském Židovi a příslušníkovi tzv. Sonderkommanda, jehož členové byli od ostatních osvětimských vězňů zpravidla izolováni a měli na starosti ty nejstrašnější práce. Saul chce uprostřed mašinérie průmyslového vyvražďování důstojně pohřbít svého nevlastního syna. Film přitom připomíná až „umělecký horor" a poprvé v dějinách kinematografie ukazuje Osvětim jako chaotickou a přitom bezchybnou továrnu na smrt, jejíž chod musí udržovat sami vězni. (Film Europe)
(více)Recenze (404)
Poněkud přeceněné, jak forma, tak obsah, což ale nepopírá nepochybné kvality. Jdi a dívej se ve mně kdysi zanechalo mnohem více emocí. I když uznávám, že to mělo spíše barokovou formu, zatímco toto je funkcionalismus. ()
Hodně dlouho jsem přemýšlel, co k tomu napsat. Asi jsem byl překvapený začátkem, kde mám ale na mysli samotnou proceduru nechutné likvidace Židů. Když jsem pozoroval děj od samotného příjezdu náklaďáků, po očistec a nahnání do komor včetně propracovaného systému úklidu, říkal jsem si, to bude kurva asi řádný emoční zážitek. Jenže to, co mohlo být srdce rvoucí, se stalo nudným. Viděl jsem spousty filmů na toto téma, ale snad ani v jednom nebyl nikdy nikdo, kdo by se pohyboval od čerta k ďáblu a nikdo si ho nevšiml...kdo nedělal, vykecával se a zase si ho nikdo nevšiml.....Tento film přiřazuji k "nejhorším" z nejlepších. Škoda, že čím novější rok, kde je více možností si s dějem pohrát, nepřekoná stará léta, kde ty možnosti nebyly.....Stále vede Schindlerův seznam, Pianista a Poslední vlak....Je mi líto.... ()
Nebudu určitě fanoušek tohoto oslavovaného filmu. Jednak mě skoro dvě hodiny nebavilo se dívat na záda hlavního hrdiny a jednak mi to celé přišlo totálně o ničem. Chápu asi tvůrce, co tím chtěli říct, na mě to tedy nezapůsobilo ani náhodou. Sorry. ()
Netradičně natočené osudy člena Sonderkommanda. Výborný výkon herce v titulní roli, skvěle zvládnutá kamera. ()
Teda kdyby se člověk aspoň trochu nezajímal o to, jak to za Druhé světové války v koncentráku chodilo, myslel by si, že to tak moc hrozné nebylo, když se podívá na tento film či na jiné válečné filmy o genocidě z dnešní doby, jelikož když se dnes natočí ( ve většině případech ) film podle autentického příběhu o životě v koncentráku tak já se u toho až nehorázně nudím. To zaprvé a zadruhé když se nad tím opravdu zamyslím, mám vztek, když vidím, jak ty hrůzy dnes až odporně filmaři zaobalují. Když chtěl natočit Mel Gibson něco podobného přesně tak, jak to opravdu bylo, nepřistoupilo se na to. Ale na tyhle, jak se dnes říká, dezinterpretace se nedá vůbec dívat. ()
Tak prvních deset minut jsem si říkala, že pokud bude film pokračovat v tomhle brutálním tempu až do konce, že to zřejmě nerozdýchám, ale pak se něco pokazilo. Šokující scény přestaly postupně šokovat a samotný příběh Saula byl dle mého názoru nedotáhnutý a jenom lehce naznačený. A nedokázal ve mně probudit ty správné emoce, které bych já - matka dvou dětí, při pohledu na otce, který se snaží důstojně pohřbít svého syna, od sebe očekávala. ()
Nejlepší film, co jsem v poslední době viděla. Silně subjektizovaná kamera připomíná způsob snímání v počítačových hrách a pomáhá navodit představu, jak to mohlo ve skutečnosti vypadat v koncentračním táboře. Na jedné straně zde panuje pořádek a organizovanost, na druhé straně vzhledem k tak velkému množství lidí často dochází k chaosu. Hlavní hrdina vidí, co se děje v plynových komorách, ale zároveň to vidět nechce, nevnímá to, je otupělý. Kamera kopíruje jeho pohled a pomáhá nám se přiblížit k hrdinovi, který se snaží prostě "nějak přežít". ()
Asi nějaká bláznivá komedie, kterou sem zcela nepochopil. Hlavní hrdina se uplně volně promenuje po koncentráku, občas se pro zábavu projede na náklaďáku k řece, mění svoje pracovní zařazení dle nálady a tak nějak nám signalizuje, že to v tý osvětimi vlastně bylo cajk. Aby ulevil kamarádovi, tak před zraky dozorců hodí jeho lopatu do řeky. Esesáci sou z toho tak štajf, že klukum židovskejm hnedle pomůžou na břeh. Rabín drsňák tak může rozehrát svoji dějovou linku! Saul, jako člen Sonderkommanda, většinu pracovní doby prostojí a prozevluje, prostě pohoda. Jestli tohle mělo bejt drama, tak si mohli tvůrci dát tu práci a trochu to zasadit do historickýho reálu. Příště třeba autor natočí něco o maďarský kuchyni, to snad zvládne líp. Tenhle film je tak akorát dobrej pro analfabety, který ví o životě v KL uplný hovno a jenom se dojímaj nad mrtvym chlapcem. ()
Netradičně natočené,skvěle zahrané,nepatetické,civilní a drsné drama z koncentračního tábora.....90% ()
Slavne povstanie Sonderkomanda... Kamera... Ta neuveritelna kamera!! Skvele dielo!! ()
Možná jsem ignorant, protože nechápu zdejší vysoké hodnocení.Mě osobně naprosto otrávila "selfie"kamera maďarského xichtu, který za neustálého pobíhání sem/tam v 95% neslezl z "pytloviny". Dlouhé, 1/2 - 1minutové statické a kontraproduktivní záběry na kožený xicht hlavního "hrdiny" zbytečně! prodlužují stopáž celého snímku, který by se bez toho vešel tak do 40 minut. Atmosfera žádná, žádné vtáhnutí do děje, jen dlouhá nuda.Je mi jasné, co a jak nám chtěli tvůrci sdělit, ale tady mě to minulo. Z většiny filmů na podobné, či stejné téma, ze kterých jsem viděl většinu, tohle rádoby minimalistické "dílo" ale u mne zcela propadlo....... ()
Sice jsou to necele 2 hodiny koukani na dementního madara nebo alespon na jeho zada, ale ve finale dobry fillm. Alespon jsem si doplnil znalosti, jak to probihalo v sonderkomandu. ()
Další děsivý film o válečné likvidaci civilistů - nepřátel říše. Veškerý děs je spíše v očích a rozmlženém pozadí, což je filmově skvělé, ale motiv hlavního hrdiny jsem dlouho nechápal a proto mu nefandil. Z odstupu snad trochu ano. ()
Film, ktorý dostal Oscara a Globus, pretože je o holokauste. O túžbe človeka v koncentráku pochovať jedno z mnohých zmasakrovaných detí. Samotný príbeh je len zmätočný chaos, dialógy žiadne a vidieť tiež nie je nič. Motivácie hlavného hrdinu o ktorom si nemyslím, že bol blázon, sú veľmi nejasné a celková emócia k akejkoľvek postave je proste nulová. Takže len depresia, klaustrofóbia, tušená hrôza v sugestívne pôsobiacich, dlhých záberoch a formálna odvaha filmu...? Viac nič ? A možno je to celé inak, len ja som to nepochopil. Alebo mi to proste len nesadlo. 35 % ()
Tak ta kamera byla opravdu vynikající, velmi sugestivní a místy až příliš dlouhé záběry, ale měl jsem intenzivní pocit, že jsem se ocitnul v roce 1944 uprostřed koncentračního tábora. Ovšem dějová stránka filmu téměř nulová a to je velká škoda. Film prakticky bez zápletky, promarněná příležitost. ()
Už jsem na to kdysi jednou koukal(a po chvíli vypl). Velmi mě irituje pocit, že nekoukám na život Sonderkommanda, ale na pionýrskej tábor. Rozhodně to nebylo takhle na pohodu, že si tam vězni odcházeli a přicházeli, jak se jim zachtělo(a vůbec si dělali co chtěli). Chtěl jsem dát jednu hvězdu za poselství o tom, co se dělo, ale celý je to natolik dementní, že prostě jinak nemůžu. Hlavní představitel se tváří, že má chronickou zácpu(spíš by to bylo opačně, zejména pokud by chytil tyfus). ()
Po precitani komentov boli ocakavania velke, mozno az prilis. Celkovo film sklamanie, ta kamera ma skor stvala ako zaujala, pribeh ked porovnam s ostatnymi filmami o holokauste tak tento ma vobec nezaujal a to uz musi byt neco zle. Myslim, ze 1* presne zodpoveda mojmu dojmu z tohto filmu. ()
Hodina a tři čtvrtě prožité v pekle ve společnosti živé mrtvoly. Zde lze teprve nahlédnout ono neuvěřitelné nekonečné vraždění. Ono denně zabít a zlikvidovat několik tisíc lidí je hrozná šichta, a zachovat ještě na chvilku život lze jedině s klapkami na očích a s pořádnou porcí štěstí. Ale proč žít? Abych mohl zabíjet? Upnout se k jednomu cíli, něčemu, co lze vykonat! Saulova motivace se míjí se spikleneckými snahami zbylých členů Sonderkommanda, ale nikdo se nechce prát či mstít. Na to tady není místo. Proč si zachraňovat život, o to se Saul nesnaží. Chce zachránit mrtvé dítě. Všudypřítomný chaos, řev, "kusy". Nové a nové transporty, ve dne v noci, do nekonečna. Co znamená vyhlazování se dozvíte zde Stojí za vidění. ()
Související novinky
Be2Can je zde, zahájí ho Chlast s Mikkelsenem
Přehlídka toho nejlepšího z prestižních filmových festivalů z Berlína, Benátek a Cannes dokončila svého festivalového průvodce, a tím i seznam filmů, které mohou diváci letos očekávat. Přehlídka tak… (více)
Be2Can hlásí rekordní počet zapojených kin
Be2Can: rekordní počet zapojených kin, Zlatá palma, současný německý film, čínská senzace ve 3D a čerstvá cena Fipresci z Benátek pro maďarský film Be2Can – přehlídka soutěžních a oceněných filmů… (více)
TOP filmy 2016 dle TOP uživatelů ČSFD.cz
Výběr tří nejlepších filmů roku dle jednotlivých TOP uživatelů ČSFD.cz je každoročně oblíbeným čtením. Adepti měli za úkol vybrat tři pro ně nejlepší filmy, uvedené v roce 2016 do českých nebo… (více)
Be2Can: Filmy z Berlinále, Benátek a Cannes
Festival Be2Can, který se uskuteční v kinech v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci a Zlíně od 6. do 12. října 2016, zveřejňuje kompletní program, jehož ozdobou bude čerstvá držitelka Ceny poroty z Cannes,… (více)
V oficiálním plakátu filmu je opakovaně uváděno, že se jedná o první snímek, který se zabývá osudy členů tzv. Sonderkommand (zvláštních komand), jejichž úkolem byla faktická realizace konečného řešení (často uváděno také spojení zvláštního zacházení). Jedná se vlastně o proces holokaustu (spáleno na popel), neboli Šoa - (hebrejsky zkáza). V prvé řadě je nutné dodat, že první film to není. V roce 2001 byl natočený snímek s názvem Šedá zóna (název je spojení, které užíval ve svých knihách Primo Levi, který rovněž přežil Osvětim, i když nebyl členem Sonderkommand) s Arquettem, Keitelem a Buscemim v hlavních rolích. V bonusech k Saulovu synovi se ovšem z rozhovoru, který byl pořízen s G. Röhrigem loni v Praze, můžeme dozvědět, proč je tento projekt označován za první svého druhu. Röhrig zde poměrně dost ostře kritizuje výše zmiňovaný snímek Šedá zóna, a sice z toho důvodu, že členy Sonderkommand popisuje jako katy, kteří umožnili pekelnou realizaci konečného řešení. Stejně tak představitel Saula kritizuje některé scény, které byly v Šedé zóně a označuje je za silně zavádějící. Během rozhovoru dokonce prohlásil, že by si to s režisérem tohoto snímku (Tim Blake Nelson) za jeho přístup k celé látce vyříkal nejraději ručně. Podle mě jde o dost ostrá slova, protože Nelsonovy prarodiče utekli z Evropy právě před holokaustem. Röhrig se ovšem dopouští hrubé chyby, která jej usvědčuje z určité předpojatosti, protože Nelson pouze zpracoval divadelní hru v režii Douga Hughese. Jestli je tedy někdo vinen za zkreslující děj, tak to rozhodně není Nelson, který pouze převedl tento příběh na filmové plátno. Udivuje mě, že Röhrig, který se stále ohání detailním a perfekcionistickým přístupem, si toto nezjistil. Krom toho mi děj nepřišel jako kritika členů sonderkommand, ale jako reálný boj na život a na smrt, kdy je cílem každého prostě přežít. Saulův syn nicméně zpracovává takřka analogickou časovou linku a děj je rovněž zakončen povstáním členů zvláštních oddílů. Už to svědčí ve prospěch Nelsona, když vyvrcholením i jeho snímku bylo povstání, jehož cílem byla snaha zničit krematoria a zastavit vyhlazování. V obou filmech je rovněž popsáno, jak se členové oddílů dostávali ke střelnému prachu, který získávali z ženského tábora. Nelson navíc zachytil i neskutečně kruté výslechy a následné vraždy žen, když se esesáci pokoušeli zjistit, kdo střelný prach předává. Saulův syn je však asi opravdu originálnější v tom, jak je natočen. Záběry ve stylu počítačové hry nám velmi plasticky přibližují každodenní hrůzy spjaté s členstvím v Sonderkommandu. Doslova pekelná scéna je v závěru, kdy se Saul snaží v čerstvém transportu, který je veden k popravám v roklích, najít rabiho, aby mohl pohřbít svého syna (což ovšem není ve filmu zodpovězeno, zda se skutečně jedná o jeho dítě, i když to je vlastně jedno). Nápor transportů byl totiž s postupem spojeneckých vojsk stále více navyšován až na neúnosnou mez, kdy spalovací pece a plynové komory již nepokryly celkovou likvidaci těl. Je velice důležité, že se takové filmy točí, protože představivost lidí skrze takové snímky je usvědčena z toho, že hranice zla jsou takřka bezbřehé. Jedná se o polovinu dvacátého století, v němž se narodili všichni dospělí lidé současnosti! Saulův syn je perfekcionistický projekt s velice originální metodou vyprávění. Například záběry fotografií, které ve filmu pořizuje jeden z členů komanda, jsou takřka analogické s autentickým materiálem (porovnejte například zde -https://en.wikipedia.org/wiki/Sonderkommando_photographs), což svědčí o precizní snaze tvůrců zachytit celý děj maximálně věrohodně. Snímek podle mého názoru zůstane na dlouhou dobu nepřekonán, závěrem bych chtěl ale pouze dodat, že citace Slavoje Žižky v oficiálním bookletu přiloženém k dvd, nebo výhrady Röhriga, který ztvárnil hlavní postavu vůči snímku Šedá zóna, či poněkud zbytečný rýpanec směrem k Trumpovi (v pražském rozhovoru jej označuje jako extremistu), svědčí o tom, že tvůrci snímku tendují k levici. Možná by proto nebylo od věci, požádat je o to, aby se stejnou pečlivostí zpracovali látku komunistických gulagů, které jsou co do hrůz takřka stejné, a co do počtu usmrcených lidí dokonce ještě horší. Zajímal by mě postoj hlavního hrdiny, protože citovat S. Žižku mi v současné době přijde hodně slaboduché. Tyto postprodukční komentáře a některé údaje v oficiálním doprovodném bookletu jsou však jedinou kaňkou na vynikajícím filmu, který nemá v současné době asi konkurenci. Nemůže si ovšem nárokovat prvenství, jakožto snímek, který zpracovává holocaust ze samotného jádra celé tragédie, a sice z pohledu členů sonderkommand. A podle mě se tvůrci tohoto mimořádného filmu nejsou z tohoto hlediska schopni zříci určité ješitnosti, kterou vysoké ambice často přináší. () (méně) (více)