Hobit: Bitva pěti armád

Jak jsem zde již kdysi dávno avizoval, tak při sledování druhého Hobita jsem prožíval stejné duševní orgasmy, jako Sámer Assa při pohledu na nový Avon katalog, a to i přesto, že mi jsou nějací liliputi celoživotně u rekta, neboť já si prožívám svoji vlastní cestu do Středozemě každý víkend a to prostřednictvím LSD a lysohlávek, ideálně v opakované kombinaci. Tenkrát jsem se bál toho, že mě třetí díl snad donutí uřezat předkožky židovským dětem, po vzoru Ládi Hrušky si je nabalit v trojobalu na svačinu a vydat se na bezkonkurenční dobrodružství do našeho kouzelného lesa za Kauflandem, kde prý sídlí bezdomovec co vypadá jak skřet, protože mu v mládí bouchla u oka petarda a to všechno jenom proto, abych si taky trošku přiblížil neopakovatelnou atmosféru světa páně Tolkiena. Žádný mozkový defekt se naštěstí nekonal a třetí díl v mých očích upadl přesně tam, kde podobné filmy mívám kontinuálně. Napětí v podobě hravého škádlení s drakem se totiž vyčerpalo už ve druhém díle a ve třetím se nám dostává pouze těžce klišoidní patetická sračka bez ladu a skladu. Tři hvězdy klasicky za vizuál, protože z toho by se jeden zkrátka posral a to i přesto, že k posrání je předurčen také meziplanetární akrobat Legoland směle ignorující zákony gravitace, gravidity, i gravioly. A protože bych si to nerad rozházel se všemi pětihvězdičkovými uživateli, tak jen jedním dechem dodávám, že kdo dal víc jak tři, tak je kokot a zaslouží si zemřít. (12.12.2014)

Je dobojované - Jackson síce bitku vyhral, no straty boli početné. Natočiť záverečnú časť hobbitej trilógie, aby fungovala ako samostatný film, veľkolepé finále trojdielneho príbehu a zároveň aby bola plnohodnotným premostením medzi dobrodružstvami Bilba a Froda, to chce naozaj dávku geniality, ktorou Jackson nepochybne oplýva. Nemôžem však skryť mierne sklamanie, nakoľko po vzore LoTR-ovskej trilógie som očakával monumentálne a grandiózne zavŕšenie. Namiesto toho som dostal len obyčajný súboj armád, kde prednostne nejde už ani tak o scenár, či nejaké vzrušujúce dobrodružstvá, o prekvapeniach v podobe fantasy scenára ani nehovorím. Jednoducho stopercentná stávka na istotu, bez experimentu a s množstvom gýču, či sentimentu. Samozrejme atmosféru to malo, akcia bola stobodová, niekedy dokonca premrštená a pripomínala len akúsi tutorial scénu z plánovanej videohry zo Stredozeme. Jednoducho povedané - tento súboj mal na viac, hlavne po obsahovej stránke. 75%. (24.12.2014)

No, název sedí. Neočekávaná cesta nabídla nostalgii a nosný dějový oblouk, Šmakova dračí poušť snaživé digibláznění bez hlavy a paty a v Bitvě pěti armád... se to řeže. Nečekejte plnokrevný třetí film. Spíš jde o druhou polovinu dvojky, která kašle na expozici a snaží se stát na Thorinově podivné cestě k šílenství (uf). Jackson se ale někde v půlce probere a začne sypat z rukávu to, co všichni chtějí vidět. Samotná bitva sice zásadně neoslní, protože se v ní řežou akorát digitální skřeti s digitálními elfy a trpaslíky. Asi 45 minut před koncem filmu se ale pár hrdinů vydá na osobnější misi a díky bohu z toho vypadne velmi nápadité a osudové finále, u kterého konečně přestanete nadávat na zelená pozadí a začnete Thorinovi, Legolasovi nebo Kilimu fandit jako o život. Jackson tak doslova za pět minut dvanáct sebere poslední režisérské síly. A vykřeše z tuhých soubojů a osobních momentů fajnovou rozlučku s jednou z nejoblíbenějších ság 21. století. Úplně zázračné zlepšení samozřejmě nečekejte a pořád platí, že se x věcí mělo provést úplně jinak. Závěrečný druhý dech (a všudypřítomný magor Alfrid!) ale za poslední návštěvu kina přeci jen stojí. (7/10) (11.12.2014)

Akorát jsem dočetl knižní předlohu a lze jen obdivovat, jak se scénáristům a režisérovi podařilo rozšířit (tak, aby to do děje přirozeně zapadlo), celý příběh o třeba jen naznačené věci v knize a zároveň přidat pár postav, které příběh obohatili tak, aby si i ten, kdo knihu nečetl a viděl třeba jen trilogii Pána prstenů, přišel plně na své. Všechny 3 díly mají u mě maximální hodnocení a jako knižní adaptace filmy řadím mezi absolutní špičku, kdy filmové zpracování překonává knižní předlohu. (23.07.2015)