La Llorona: Prokletá žena

Sociálna pracovníčka Anna (Linda Cardellini) má za úlohu vyriešiť prípad matky, u ktorej je dôvodné podozrenie, že sa o svoje ratolesti nestará tak, ako by mala. Ženu pozná a verí, že ide o omyl, ale pri kontrole jej bytu nájde deti v hrôzostrašných podmienkach a musí ich matke odobrať. Netuší ale, že matka ich v skutočnosti chránila pred duchom krvilačnej ženy z mexických legiend, a že ich namiesto vyslobodenia odsúdila k záhube a zároveň si podpísala rozsudok, ktorý ohrozí aj jej vlastnú rodinu. - Asi ako každého, kto sa o horor aspoň trochu zaujíma, ma prekvapila správa o tom, že tretia časť najúspešnejšej hororovej série modernej doby sa dostala do rúk chlapovi, ktorý natočil len jeden (aj keď fakt slušný) krátkometrážny horor. Myslel som si, že pán Chaves v sebe musí skrývať obrovský talent a hneď som bol nadšený z toho, že sa ešte pred vydaním The Conjuring 3 dočkám jeho debutu. Ten ale vôbec nepotešil a La Llorona je len ďalším bezduchým príspevkom do takmer totálne znefunkčneného subžánru ducharín. Mám pocit, že aj keď mal režisér napísaný scenár od akýchsi týpkov, ktorí rovnako ako on ešte nič nenatočili, zobral si namiesto neho malý diárik, kde mal vypísané tie najväčšie hororové klišé, a dal si za ciel všetky si ich odfajknúť, takže z toho vznikol horor plný dunivých zvukov, prítomné jump scares prekvapia už fakt len človeka, ktorý nevidel žiadny horor z posledného desaťročia, a taktiež nemohlo chýbať finále plné CGI, v ktorom lieta všetko, čo sa v dome nachádza, a nezáleží na tom, či ide o živé alebo neživé predmety. Nechcem to ale len kritizovať a musím uznať, že minimálne scéna s dáždnikom je super. Taktiež herci sú fakt príjemní a už som raz k jednému hororu písal, že James Wan je expert na objavovanie detských hororových talentov a tu to platí dvojnásobne. Pána Chavesa by som tiež ešte úplne neodsudzoval, pretože si myslím, že mu do tohto projektu výrazne zasahovali páni Wan a Dauberman a namiesto toho, aby mu dali možnosť naplniť svoj potenciál a vytvoriť inovatívny horor, od neho skôr žiadali, aby vytvoril niečo uspokojivé pre masy. Tudy cesta ale rozhodně nevede, takže stále platí slogan Make Horror Great Again! + herečka z Circle + herec z Deep in the Darkness a American Horror Story + herec z Annabelle + herečka z Outcast (01.06.2019)

Mexické legendy a latinskoamerický folklór rozhodně nemám moc nastudovaný, ale přízrak plačící ženy La Llorony se objevil již v řadě filmů. Většinou šlo o dramata, ale dostalo se i na pár hororových kousků. Takže nebylo moc překvapující, že po něm sáhl i James Wan a jeho kolegové a natočili o něm i samostatný film (který se samozřejmě stal součástí The Conjuring Universe). Michael Chaves coby začínající režisér rozhodně ostudu neudělal a odvedl vcelku slušnou práci. Společně s filmem The Nun na mě udělali mnohem větší dojem než taková trilogie o panence Annabelle. O té tu mimochodem taky byla zmínka díky vzpomínce Otce Pereze, ale ani ten nedostal moc prostoru. Prostě posloužil jen jako propojení s celou sérií. Mnohem více se mi však líbil úvod v chudinské čtvrti a příchod La Llorony na scénu. Hispánští a mexičtí spratci mají po uslyšení jejího nářku o „zábavu“ postaráno. Zamčení ve skříni, šamanské rituály a zaříkadla vás sice na chvíli před přízrakem v bílých šatech se závojem ochrání, ale opravdu jen na chvíli. Tahle mrška si vás totiž nejdříve pěkně označí a poté svůj teror nepěkně stupňuje. Bohužel je pravda, že si film neudrží slušnou úroveň po celou dobu svého trvání. Dá se tu narazit na několik sterilních (nudnějších) pasáží, které postrádají tempo, napětí i zajímavé momenty. Na druhou stranu je ale dle mého vše vyváženo i slušnou porcí atmosférických scén, několika lekačkami a dobrými hereckými výkony většiny zúčastněných. Strachy se u toho rozhodně neposerete, ale že bych se nějak výrazněji nudil? To ne. Můžu říct, že jsem v tom našel jisté zalíbení. Zvláště pak v poslední třetině filmu, kdy vše začalo gradovat. La Llorona odložila „rukavičky“ a jde tvrdě na věc. Scéna ve vaně a na půdě patří k tomu nejlepšímu, co nám tu bylo nabídnuto. 60% (26.01.2020)

Práca s atmosférou v niektorých miestach slušná. A je to o dve triedy lepšie ako Mníška. Ale stále sa to drží v rovine zaužívaných klišé, ktorých jediným obohatením je ďalšia legenda a jej vysvetlenie. Nie je to zlý film. Ale do nadpriemerných vôd nepatrí. Možno aj kvôli postavám, ktoré nemajú nejakú históriu s ktorou by sme mohli sympatizovať. Bishara straší tentoraz viac ako prízrak. A Patricia Velasquez neuveriteľne zostarla. Kde sa podela tá kráska z Múmie? (24.09.2019)

La Llorona je taká mexická potvora, ktorej prízrak prechádza svetom a berie si do záhrobia deti, na ktoré narazí. Dostatočne strašidelná ľudová povesť sa stala vítanou devízou rozrastajúceho sa hororového vesmíru Jamesa Wana, ktorý tentoraz dohliadal len z pozície producenta. Linda Cardellini je v úlohe matky, ktorá zúfalo bojuje o svoje deti, úplne božská a jej charizma vás donúti držať jej oba palce aj napriek chatrnému scenáru. Ďalšie plusové body získava Chaves za postupné budovanie napätia v prvej polovici filmu, kde sa prejavuje jeho cit pre hororové momenty. A drobnú pochvalu si zaslúži aj postava hlavného vyháňača (Raymond Cruz), ktorý prekvapivo prináša chvíľkové odľahčenie jemným humorom, ktorý do hororového prostredia zapadol rovnako prirodzene, ako sa to pred časom podarilo v hitovke To (2017). (21.11.2019)

Atmosféricky o něco slabší než Sestra, ale v samotné snaze o vyvolání strachu o trochu lepší. Zásadní problém tkví v tom, že kromě začátku se film drží celkem při zemi, a oproti nedávnému Řbitovu zviřátek nejde tak na dřeň, jak by ve své ryzí podstatě mohl. Legenda kolem La Llorony je totiž poměrně rozšířená a sama o sobě dost děsivá. Ne, že by Chaves odvedl špatnou práci, ale hlavní kámen úrazu je ve scénáři. Jde o to, že styl, jakým nám byl příběh byl předložen asi nebyl zvolen úplně šťastně. Větší důraz na kriminální zápletku (záhadná úmrtí dětí, podivné události v okolí) by dle mého názoru snímku prospěl více. Soudím tak proto, že například v Grimmovi (ke kterému jsme nutně museli v komentáři dospět) byla tématika uchopena o dost zajímavěji a o poznání mýtičtěji. Takhle jsme dostali jen řadový, nepatrnými detaily vybočující horror, který mohl k rozmanitosti žánru přispět větší měrou. Odkaz na Conjuring pak není nulový, ale asi 5-ti sekundový. Jako jednohubka a výplň Wanova producentského vesmíru však neurazí. Jen mám trochu pocit, že se začínáme točit v kruhu... (17.04.2019)