Midnight Express
Polnočný expres
Režie:
Alan ParkerScénář:
Oliver StoneKamera:
Michael SeresinHudba:
Giorgio MoroderHrají:
Brad Davis, Irene Miracle, Bo Hopkins, Paolo Bonacelli, Paul L. Smith, Randy Quaid, Norbert Weisser, John Hurt, Mike Kellin, Franco Diogene, Michael Ensign (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek Půlnoční expres, natočený podle skutečných událostí, přináší drásavý příběh mladého amerického turisty Billyho Hayese (Brad Davis), který byl v Turecku zatčen za pokus o pašování hašiše. V brutálním tureckém vězení, kde vládne právo silnějšího, potkává řadu dalších vězňů včetně Američana (Randy Quaid), Angličana (John Hurt) a Skandinávce (Norbert Weisser). Zkorumpovaný právní systém z něj udělá exemplární příklad a i kvůli neúspěšné mezinárodní diplomacii je odsouzen k dlouholetému trestu. Billy je nucen uprchnout „půlnočním expresem“ (vězeňský slang pro útěk), aby si zachránil holý život. (Cinemax)
(více)Recenze (251)
Strhující a velmi syrové vězeňské drama, s extra výtvarnou i muzikální stránkou, jak jen Alan Parker umí. Špička oboru. ()
Oscar 2 :Hudba, Scénář - A + 4 nominace: Nejlepší film, Režie, Herec VR - John Hurt, Střih. . . . . . . . . Zlatá Palma - výběr ()
Sorry, ale s pašerákem drog soucítit nebudu. ()
Úžasný příběh z tureckého vězení. Skutečné drama, které si musel prožít jistý mladý Američan, jenž se pokoušel z Turecka pašovat drogy. Skvělé herecké výkony a výborná režie vtáhnou diváka do příběhu a donutí jej soucítit s oním mladíkem, který za svůj prohřešek musí platit vysokou cenu. ()
║Rozpočet $2,3milióna║Tržby USA $35,000,000║Tržby Celosvetovo $35,500,000║ silné a drsné /60%/ ()
Všechny filmy Alana Parkera jsou politikum, nejinak je tomu i u Půlnočního expresu. Mají-li ale jeho ostatní filmy politické opodstatnění, pak tady se Parker zřejmě dal do služeb studené války. Půlnoční expres zavání propagandou na sto honů. Nepochybuji o tom, že turecké vězení, zvlášť v 70. letech, bylo peklem na Zemi, ale natočit film o příčinách a pobytu v něm takhle tendenčně, za tím je patrný zřejmý ideologický záměr - vykreslit Turecko coby prohnilou totalitu a amerického ,,hrdinu" coby nevinou oběť. Ani jeden jediný Turek v celém filmu není normální, slušný, charakterní; relativizuje se vina, jako by pašování drogy bylo vlastně něco normálního; věci, které se běžně dějí i v amerických věznicích a existují z podstaty této instituce (viz třeba jen o dva roky mladší Brubaker), jsou připisovány charakteru turecké reality (drsný bachař zneužívající své moci, násilí, homosexualita...); navíc mne uzemnila americká arogance a nerespektování tradic a místních zvyků (řeč u odvolacího soudu; Američanka jde navštívit hlavního hrdinu do vězení, navíc v 70. letech, bez podprsenky jen v bílé průsvitné halence, u soudu zase sedí v minisukni...verbální odsuzování homosexuálních praktik mezi tureckými vězni je pak korunováno romanticky inscenovanou milostnou scénou mezi americkým a skandinávským vězněm...což je pointováno něžným! odmítnutím). Oceňuji atmosféru snímku i profesní kvality (úvodní scéna má grády), navíc sám film je legenda, etalon subžánru vězeňských dramat, ale při jeho zhlédnutí mi bylo smutno spíš z jeho podstaty, než z osudů v něm zobrazených, teprve po přesunu do ,,sekce 13" jsem začal mít pocit, že míra viny mladého arogantního Američana není adekvátní míře trestu. ()
Ideologicky závadná obhajoba zločince zamaskovaná humanismem. Dealer získal (neoprávněně) svobodu a Turecko získalo (neoprávněně) podobu tyranského samoděržaví. ____ Úvodní desetiminutovka je bez nejmenšího kazu. ()
rozpočet : $2.3 million tržby americké : $35,000,000 ()
Na tenhle film jsem byl docela zvedavej, ale trvalo mi dlouho nez sem se na nej kouk, ale ted sem rad, ze jsem ho videl. Je to opet jinej pohled na vezeni, hodne originalni a hlavne podle skutecnejch udalosti. Jen mi prislo, ze tu mohlo bejt ukazano vic veci, co se ve vezeni dejou, takle to vypadalo, ze se tam jen vali a strazny si jich nak zvlast nevsimaj. Na druhou stranu, takle tam pomalu chcipaly a neni to jako v jinych filmech o vezeni, kde si hlavni hrdina nezil nijak spatne, i kdyz ho dozorci buzerovali, tenhle hlavni hrdina je proste jeden z mnoha. Trosku divnej mi prisel konec, takovej zbytecne uspechanej, Billy uz skoro mrtvej a najednou se vzchopi a behem deseti minut je pryc, jako by to nemoh udelat uz driv. Nejvic me dostalo nekolik hodne drsnejch scen, ale zadna strasna krvarna se nekona, jak jsem cekal. Film by ale urcite tolik nezaujmul bez kvalitnich hereckych vykonu a ty jsou tu opravdu paradni. Sice tu je par slabsich mist, ale na 5* to bude. ()
Ano, je to hodně silný příběh ve stylu hraběte Monte Christo, ale oproti němu má tu výhodu, že je podle skutečnosti a to dodá filmu nebo knize hodně. Chytne a do konce nepustí. Ale měl bych jednu výtku k obsahu filmu. Dvě kila hašiše mi zas až tak málo nepřijdou, i když pro někoho to může být denní dávka. Přestože za tu blbost zaplatil hodně, nemyslím, že by si to nezasloužil. Každej, kdo se rozhodne pašovat drogy v zemích, kde je to takhle tvrdě trestaný je podle mě smířenej s možným trestem už od chvíle, kdy se k tomu rozhodne. Stejně jako i zloděj, když si vezme pistoli je od té chvíle připraven vystřelit, tak stejně tak by měl být připraven přijmout případný trest při chycení a usvědčení. Film se kouká moc dobře, taky je tam jedna erotická scéna, která mě vážně rozesmála. Až ji uvidíte, pochopíte proč. A to, jak tenhle film končí, tomu se říká deus ex machina. ()
Brutální nelíbivé vězeňské drama z tureckého vězení - příběh mladého pašeráka drog odsouzeného na více než 30 let. Filmové kvality jistě má, zvláště silně působí kruté mučení ve vězení, život v oddělení pro nesvéprávné zločince nebo erotická scéna z návštěvní místnosti. Nelíbil se mi ale oscarový scénář s typicky nadřazeným přístupem Američanů proti ostatnímu světu, kde celý film cítíme silné, ale podle mne neoprávněné rozhořčení, jak si ta špinavá turecká "prasata" (to cituji) mohou dovolit zavřít na tolik let za drogy Američana i přes tvrdé dolary, kterými se snaží proces a vězení ovlivnit. Zatímco ostatních 90% vězňů, ne Američanů, kteří taky za drogy pobývají v témže kriminále, ať tam klidně hnije dál. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=eAY4aADKk08 ()
To není líbivý film z vězeňského prostředí, je naturalistický, drsný a pravdivý. Sdílíte s Billym jeho zoufalství a beznaděj . Když už nic jiného, tak tenhle film by měl odradit každého blázna od pašování drog. ()
Působivé, ale dost zaměnitelné vězeňské drama s moc nedotaženou gradací... Takový slabší odvar Motýlka. ()
Na tenhle film jsem se docela těšil a on dokonale splnil moje očekávání, možná je i předčil. Je to prostě skvělá syrová a drsná podivaná, hlavně když si představíte, že je to podle skutečný události a když sledujete úžasný herecký výkony většiny herců, předevšim Brada Davise a Johna Hurta.Alan Parker má na svým kontě z mýho pohledu další nezapomenutelnej film. Nemůžu jinak než za 5* ()
Drsné realistické vězeňské drama, které je na hony vzdáleno idealistickému Shawshanku. Hlavní hrdina je zpočátku takový nekňuba,že jsem mu pár let v chládku vlastně přál, ale proměna, kterou ve vězení projde, je neuvěřitelná, a na některé scény ze závěru filmu jsem koukal s otevřenou pusou. ()
Nektere veci v zivote se proste nevyplaci... ()
Skvěle natočený a velmi silný fim. Navíc podle skutečné události. Něco takového bych si nechtěl prožít. Je dobré, že se takové filmy točí a odradí některé případné pokušitele od pašovaní. Někteří jsou však bohužel nepoučitelní. ()
.....Nejprve se chci zcela oprostit od tendenční knihy izraelského W. Hoffera, která byla z větší části předlohou pro scénář a záměrně popisuje protiislámské nálady a postoje. Samotné zpracování děje, zobrazení nálad, osob, hudební doprovod a celkové změny v chování života mladého drogového dealera je do posledního okénka v záběru mistrně odvedená práce. Spolu s P. Bonacellim, J. Hurtem a P. Jeffreym tvoří jeden velký obraz vězení, státu ve státě, pocity lidí před mříží a za ní, psychické trauma uvězněných, vznikající postupem let " továrnu na stroje". Moroderova hudba je citlivě vložena a na celkovém dojmu spolu s ostaními ruchy přidává na síle a působí přirozeně......... ()
Oliver Stone, v té době uznáván jako scénárista inklinující k násilnější tématice – Barbar Conan nebo Zjizvená tvář (až poté přišlo jeho ryze osobní téma Vietnamu), napsal scénář i k pravdivému příběhu Půlnoční expres. Strhující drama z tureckého vězení mu vyneslo nejen Oscara, ale i zájem velkých studií. Jeho scénář (i když místy zbytečně odtažitě) zužitkoval britský veterán Alan Parker, který do hlavní role hašišové mozaiky obsadil prakticky neznámého Brada Davise ( 1991). Díky němu zaznamenáme radikální obrat u vnímání jeho hrdiny - na konci byste udělený trest odseděli snad i za něj!! ()
Související novinky
Zemřel režisér Alan Parker
Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (více)
Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce
Většina herců je ráda, když za život nastřádají hrstku výrazných rolí. John Hurt, jenž nás právě opustil ve věku 77 let (zákeřná rakovina...), ale na tak malé ambice kašlal. Hurt začal hrát ve… (více)
Naprostá pecka a totální nářez, vyprávějící o osudech obyčejného amerického týpka, který se vydal se svou přítelkyní na dovolenou do Turecka, ale díky snaze propašovat hašiš ze země skončil v odporném smradlavém tureckém vězení, řízeného sadistickými dozorci v čele s totálním zmrdem ředitelem Hamidouem. Stalo se tak v roce 1970, kdy se pokusil vysokoškolský student Billy Hayes propašovat 2 kila hašiše ve formě cihliček, zabalených do alobalu a nalepených na tělo. Málem mu to vyšlo, ale při pokusu nastoupit do letadla si jej vyhmátla turecká policie a při prohledávání u něj vše objevili. Na pomoc mu přišel jistý "Tex", Američan, který pomohl Billymu s překladem z turečtiny. Billy nejprve tvrdí, že má hašiš od taxikáře, a policajty k němu přivede. Přesto jej však nechtějí pustit, a tak se pokusí o útěk, ale Tex jej dopadne a začne peklo. Billy skončí ve vězení Sultanahmet, kde je mu přes noc zima, a tak si zajde pro přikrývku. Za to jej však v noci probudí a brutálně zmlátí strážný a ředitel Hamidou, a to je jen začátek. O pár dní později se Billy probudí ve vězení Sagmalcilar, kde jsou s ním také další vězni ze západu - Jimmy, který ukradl dvě svíčky z mešity, Max, angličan závislý na heráku, kterému pomáhá překonat strasti v base jeho kočičí mazel, a Erich, švédský drogový dealer. Jimmy jasně varuje Billyho, že ve vězení nemůže nikomu věřit, dokonce ani dětem, kterých je tu bohužel také dost. Billy se sejde se svým tátou, americkým zástupcem a tureckým advokátem, aby projednali jeho situaci a následující soud. Během soudu žalobce vznese obvinění z pašování drog, ale hlavní soudce je na Billyho celkem hodný a napaří mu "jen" čtyři roky. Billy a táta jsou z toho zničeni, ale právník trvá na tom, že to dopadlo ještě dobře, protože žalobce žádal doživotí. Jimmy chce, aby se k němu Billy připojil při útěku - dá se utéct buď po střeše, nebo pomocí katakomb. Billymu se do toho nechce a Jimmy uteče po střeše sám, nicméně je chycen a brutálně zmlácen tak, že přijde o varle a dostane kýlu. Maxovi se zase zatoulá kocour a najde jej oběšeného na trámu, to byla pro mě jakožto pro milovníka koček dost bolestivá scéna. Billymu zbývá 53 dní do propuštění, ale ti zkurvení Turci, kteří z něj jen vysávají ve vězení život, s ním mají jiné plány. Nejvyšší turecký soud v Ankaře z něj chce udělat odstrašující případ, a to díky naléhání původního žalobce, který chce nechat Billyho odsoudit za pašování, ne jen za přechovávání. A tak Billy pronese u soudu svou závěrečnou obhajobu, nejprve mluví o relativitě pojmu zločin v různých společnostech, a pak se nasere a nazve Turky pěknými sviněmi (což jsou) a vyfasuje 30 let. Najednou změní názor na útěk a dá se dohromady s Jimmym a Maxem, a společně chtějí utéct starými křesťanskými katakombami. Najdou ve sprchách dutinu za zdivem, dostanou se do katakomb, ale nakonec narazí na slepou chodbu a vrátí se zpět. Bohužel je s nimi na cele také zmrd a donašeč jménem Rifki, který objeví vstup do katakomb a nahlásí to strážným. Jimmy je opět odveden strážemi a zmlácen tak brutálně, že skončí v městské nemocnici. Billymu začínají hrozné časy, je mlácen a ponižován, až se z toho zhroutí. Nakonec mu rupnou nervy a zmrda Rifkiho, vyparáděného v novém obleku, napadne a rozbije mu hlavu o schody. To byla první uspokojující scéna. Za to je Billy poslán do oddělení pro nepříčetné, kde chodí s ostatními narušenými a katatonickými vězni kolem dokola. V roce 1975 jej navštíví jeho přítelkyně Suzan a Billy potřebuje zoufale vidět její prsa, protože je totálně na dně. Dostane od ní peníze schované v knize, které mají pomoci Billymu utéct. Billy se s nimi pokusí uplatit ředitele Hamidoua, aby jej za to vzal do ošetřovny. Ten zmrd jej však raději vezme do zvláštní místnosti, kde jej zmlátí a chystá se jej dokonce znásilnit. Billy se však vzepře a povede se mu toho zmrda odkopnout a Hamidouova lebka je proražena hákem na zdi. To byla druhá uspokojující scéna. Billy si vezme jeho uniformu a díky ní proklouzne ven z basy, uteče do Řecka a konečně se po dlouhých pěti letech vrátí domů. Co více k tomu dodat? Byla to neuvěřitelně brutální podívaná a nejhorší na tom je, že tohle se opravdu stalo. Tento film je pro mě dalším důkazem, že armáda, policie a hlavně vězeňství má tendenci přitahovat vadné typy osobností, především perverzáky, úchyly a sadisty, prostě ten největší odpad společnosti. A ta oběšená kočka mě také pěkně nasrala, místo ní měl viset ten zmrd Rifki, naštěstí se však nevyhnul spravedlnosti a jeho mozek skončil na sračky. No, naštěstí to prý bylo všechno přehnané, takže Turci snad nebudou takové svině, jak je tento film vyobrazuje. () (méně) (více)