Creed III

Nadějně vystavěné sportovní drama, které ale v několika aspektech na své předchůdce poněkud ztrácí. Tak nějak zhruba takto lze v jedné větě popsat snímek Creed III, jenž se tentokrát musel obejít bez legendárního Sylvestera Stallone. Bál jsem se, že zrovna absence tohoto stěžejního elementu bude velký problém, nicméně opak je pravdou. Tvůrcům se zde podařilo vystavět samostatně fungující sportovní a rodinnou mozaiku, která je nejsilnější v první polovině filmu. Do tohoto bodu si budete královsky užívat gradující osudové dějové oblouky, precizně lícující soundtrack, dravou kameru a především Jonathana Majorse, který si zápornou postavu zcela zjevně užívá plnými doušky. Bohužel, v polovině druhé je velmi bolestně znát, že se muselo hodně stříhat a dělat hodně kompromisů, pročež to celé najednou začne vypadat velmi zkratkovitě a uspěchaně, takže se celý feeling snímku začne povážlivě kymácet a rozpadat. Avšak i přes tento značný neduh se stále jedná o skvělý film s boxerskou tematikou, který v rámci svých možností dokáže vice než dobře zabavit. A já se už teď nemohu dočkat dalšího dílu společně s přáním, aby opět na režisérskou sesli usedl Michael B. Jordan, na jehož neotřelý režisérský styl se opravdu dobře kouká. Skvělá práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „It was really hard to accept my dreams didn’t turn out the way I wanted them to.“ (08.04.2023)

Třetí Creed, ale bez Rockyho. Je to obrovská škoda. No příběh není opět nic nového. Tentokrát se Creed porve s kamarádem z dětství. Jordan jako režisér nezklamal a film se mu celkem povedl. Teda až na ten finálový zápas, který prostě vizuálně působí rušivě. Chápu, že chtěl Jordan natočit něco jinak, ale tohle nebylo zrovna ono. Záporák Majors je muž na svém místě. Ukřivděně se tvářící chudáček, který je vlastně pořádná kurva. Je celou dobu natolik nesympatický, že i ten kdo nemá Jordana v oblibě, tak mu bude fandit. Jinak mi přišel film až moc upovídaný, a boxu málo. Méně keců a víc sportu by neuškodilo. (04.05.2023)

Po výborní jedničce, vyčichlé dvojce, přišla do kin rozdávat rány creedovská trojka, poprvé zcela bez Slye, když nepočítám jeho jméno v závěrečných titulcích. Očekával jsem adrenalinové boxerskésouboje s dobrou hudbou a kvalitní tréninkové videoklipové dávky, to jsem dostal a za to jsem rád k tomu jsem dostal ještě prvky rodinného filmu, což teda není úplně můj šálek kávy, ale naštěstí to nebylo v nějak klíčové míře a pak samozřejmě hlavní pointu, kvůli který se nám chlapci slíknou do trenek, ukáží svou top postavy a udělaj si z držky prejt. Jo a právě ta pointa nakonec rozhodla, že se přikloním ke 4*, líbil se mě ten "chlapácký" závěr i obě hlavní postavy s jejich dostiženou minulostí. Michael B Jordan umí solidně i za kamerou, boxerské souboje s bradou nahoře, rukama dole a bombama na ksicht jak od koně nepůsobí příliš věrohodně, ale tak to bylo i s Rockym, je to tím, že působí zatraceně dobře filmově. V Imaxu jsem díky kameře a střihu měl pocit že tu držkovou chvíli schytávám já, naštěstí si hypotéku na zubaře brát nemusím, ale i tak, míra intezity boxerských soubojů je na absolutním maxu. (01.03.2023)

I napotřetí si Creed udržel vysokou laťku kvality a tnul plně do živého. Prostý návrat z vězení dávného kamaráda, "bratra", rozvířil usedlý prach minulosti kolem Adonise (tč. ve sportovním důchodu užívajícího si rodiny) – a rozpolcenost vzájemných pocitů míchaných s výčitkami a vinou okamžitě vytanula přímo hmatatelně. Navíc Jonathan Majors je zvíře, bestie (plus vynikající herec), takže intenzivní, fyzické zápasy v ringu s dynamickou kamerou jako třetím účastníkem vlastně jen doplnily jak ty dialogové, konfrontační, tak i vnitřní, osobní. (30.06.2023)

I Krýt 3 se jako obvykle zapomíná krýt a neutěšeně pokračuje v plagiátování Rockyho Negrorockym. Tentokrát se vydal rabovat Rockyho V., a taxi Negrorocky nejprve rohovnicky vypěstuje své nejlepší negroBíeFeFko z mládí v ghettu, to se následně samosebou arogantně urve z negrořetězu, a tak mu musí náš negrohrdina dát pořádně na piču a morálně jej ukotvit, aby zase kluci mohli být negroBíeFeFka. No a já musím připustit, že je to asi ten nejméně otravný Negrorocky ze všech tří, tentokrát se to obešlo i bez úmorného lkaní nad brutálními útrapámi toho stále tolik zotročeného negroživota, jakož i bez ukrutných dělnických mouder dědy Staloneho, který se zjevně na to lopatí mentorování už konečně kompletně vysral, a dokonce se tam už ani nedává za vyučenou žádným privilegovaným a apriori rasistickým zkurveným bílým hubám. Nasraně druhé je zde však gró celých těchto boksopičóz, tedy vlastní vybouchávání palic, tak nějak zcela bez šťávy, emocí, kulantní choreografie, gradace i katarze, a vy po skončení vůbec nemáte chuť vyběhnout ven, potahat po zemi pár klád a pneumatik z traktoru, načež ztřískat nějakého o dvě hlavy menšího a třicet kilo lehčího školáka, jako po Rockym. Prostě si dva mouřenínové suše otřesou míchou, a ta scénáristická kontuze mozku, že takhle přijde negr z ulice, hned ho vezmou do pěstění s nějakým neporazitelným Meksikánem a poté rovnou na Mistrák galaxie v poloretardované váze, tomu taky dvakrát nepřidala. Takže tři, ať nežeru, a počítám, že se dle zavedených pravidel tak za 15 let dočkáme okopčeného vyvrcholení celé série s názvem Krýt Bambula, ve kterém senilní a atrofovaný Míša Jordán ukousne ucho nějaké dvacetileté a o třicet kilo těžší gorile. (10.04.2023)