LadyDevil

Jůůůů, tak to jsem opravdu nečekala! Vůbec jsem neměla v plánu na pancharty jít, ale nějak mě úterní podvečer, kdy jsem měla vábivou vidinu dne volna díky státnímu svátku, lákal zavítat po delší době do kina - a vyplatilo se:-) Začala jsem se dívat nejspíš už se svým typickým úšklebkem, že se teda mrknu na typickej Tarantinovskej krváček - možná ucházející, možná propadák. Nicméně mi už od samotnýho začátku úšklebek mizel, protože se film začal odvíjet naprosto normálně, žádný střílečky, hektolitry krve, jak jsem se předem obávala. Co se "chutných" scén týče, tak mi vlastně vůbec nic nevadilo, sedělo to všechno k ději. Samozřejmě jak už je specialitou pana Tarantina, vše bylo okořeněno výtečnou muzikou...dokonalý Brad Pitt (jeho Arivedéérčii mi zní v hlavě ještě teď) a přímo excelentní Christoph Waltz, délka filmu mi vyhovovala, myšlenka taky výborná a konec přímo geniální...zkrátka mi to skvěle sedlo, jsem naprosto spokojená..až uvažuju nad pátou hvězdičkou, nakonec ale usoudím, že to až tak uchvacující a silný nebylo, takže dávám krásný čtyři hvězdy a opravdu nečekaně (bez ironie) uznávám, že umístění ve dvoustovce není jen tak od věci...povedlo se, Quentine:-)

Pohodovej film se spoustou pěkných scén..není to podle mého ale na časté koukání, nebylo to úplně podle mýho gusta, taková pěkná průměrná komedie, ale za mě nic víc, nic míň;-)

Kdo občas pročítá moje komentáře, možná si už všiml, že muzikály nejsou zrovna můj šálek kávy..čas od času se ale sem tam něco zkusim..přeci jenom třeba na takové Vlasy nebo My Fair Lady nedám dopustit - jsou to ale výjimky:-) Divotvorný hrnec se dal překousnout, ne že by se mi ta muzika vyloženě nelíbila, ale ani mě nijak neoslovovala. Odehrává se tu pohádkový příběh, což taky není zrovna žánr, co bych vyhledávala, ale určitý kouzlo to má. Fred Astair poskakuje jako mladík a role skřítka byla celkem roztomilá...snažím se odhodit svoje předsudky, vžívám se do příběhu, ale tak jako tak mě to moc nezasáhlo...dávám ale slušné 3*

Uuuf, to byla teda síla...nedovedu si představit člověka, se kterým by takový příběh nehnul. Na co podle mého ale film nejvíce poukazuje - kromě vyšinuté Gertrudy - je zbabělost a vlna, která strhne lidi. Je až neskutečný, že se ke krutýmu týrání přidaly DĚTI, kamarádi, spolužáci z okolí a pak u soudu jen tak jakoby o nic nešlo prohlásily, že vlastně nevěděly, proč se taky přidaly...no a zbabělost sestry Sylvie. Zarážející je taky bezbranný odevzdání, který u hlavní hrdinky Sylive nastoupilo vlastně hned od začátku - je to k nepochopení, žádný vzdor, vzpoura, chuť to Gertrudě oplatit..nevim, ale nezdá se mi zvláštní, že se ve mně i jako v divákovi zvedala agrese a při situaci, kdyby mi někdo pálil žváro o ruku, by se někde uvnitř určitě ozval určitě obrovskej hněv...trošku mi to připomnělo Dogville, kde byl postoj hlavní hrdinky taky k nepochopení, vlastně i lidi se tam zachovali podobně křivě jako v tomhle snímku. Líbí se mi, že je to natočený reálně, ostatně (a o to víc je příběh šokující) je to taky podle skutečný události..ale šílený, šílený. Kde se to jen v člověku bere?

Věděla jse, že mě to nemůže zklamat. Už jen na základě stručnýho děje, který jsem si před skouknutím přečetla a taky na základě toho, že režisér 21 gramů a Babela přece nemůže udělat něco nezajímavýho:-) Je tu opravdu silně cítit jeho typický styl - několik příběhů dohromady zdánlivě nic nespojujících, sem tam drsnější záběr, pitvání vztahů mezi lidmi - a v tom je opravdu přeborník. Hltala jsem každou scénu od začátku do konce a na závěru si odnesla zvláštní dojem shodující se s názvem filmu:-)

Pefektní zábava, skvělej humor, Gibson tu má opravdu kouzlo a závěr mě rozsekal..hodně povedený:-)

Jajaj, to mi jednou bylo zas doporučeno něco, co neocenim:-D Myšlenku to má sice zajímavou, ale tím klady z mojí strany končí...zlouni ufouni, co lítaj, měnící se město, lítající kudly a vůbec planeta ve tvaru města uprostřed vesmíru, hehe, tak to nééé - pro diváka, kterýmu je sci-fi žánr cizí, jako jsem já, je to jako špatná groteska, potom taky ta "temnota" filmu, nebralo mě to, na sto honů vzdálený mojí povaze. Dovedu si představit, že by se podobný téma dalo natočit způsobem, který by mi sedl - víc reálně - a byla bych nadšená, lidská paměť a duše, to jsou vždycky zajímavý témata a ráda se nad nima zamýšlím..ale takhle, takhle ne..

To bylo něco teda...tomu říkám silný příběh! Emoce mnou celou dobu cloumaly, bylo to docela často v rozporu, láska - nenávist, ponížení - hrdost..ale přesně tak to v životě často je..nechci si teda představovat, že se něco takovýho někde někdy odehrálo nebo už vůbec ne odehrává, nicméně snad všichni diváci musí zuřivě držet palce hlavní postavě, která nakonec zvítězí nad zlem - o to směšnějším se stává úvodní věta, kdy bylo o Erikovi řečeno, je v něm zlo..i když nejsem fandou happyendů, tady jsem byla se závěrem naprosto spokojená, vlastně jsem v něj po celou dobu doufala:-) Postava Erika se mi asi nejvíc zamlouvala v tom, že dokázal ono "zlo" (míněno skrytou agresí, co v sobě nosil od dob týrání doma) použít v dobrým, proti těm, co si to zasloužili, vzal spravedlnost do svých rukou...Taky se mi líbí, že bylo ve filmu krásně ukázáno, jak to mezi agresory chodí..z pohledu Erika - pokud je násilí konáno na nevinným člověku a bezdůvodně, hromadí se v něm a to se může projevovat různě (rvačkama, týráním zvířat, sebepoškozováním..) a z pohledu člověka, co si týráním ostatních musí dokazovat, jakej je frajer, protože je vlastně zbabělec...můj smysl pro psychologický pitvání byl ukojen a já jsem spokojená:-D Ne, opravdu, tenhle příběh má hloubku, emoce, šmrnc..nevidím důvod nedát zasloužených 5*

Co bylo pro mě nejtěžší skousnout, byl přechod z nádhernýho pocitu, který se ve mně usadil ze začátku filmu: od překrásný harmonie, úžasný přirody přes krutost, strach, nenávist...hlavní hrdina (Jaguáří tlapa) je až hypnoticky uhrančivý a moc se mi líbí jeho postupná proměna vrcholící divokým útěkem přes prales. Některý pasáže mi připomínají Ramba (pasti v lese, tělo špinakvý od bažiny, ze kterýho svítí jen odhodlanost v očích) a Posledního mohykána, líbí se mi i odvaha ženy hlavního hrdiny, je to docela příjemná změna, když člověk vidí v každým druhým filmu ženskou vyobrazenou jenom jako šílenou hysterku, která vyskakuje při pohledu na myšku, pavouka a nesnesileně ječí. Samozřejmě je tu pěkně ukázán postupný rozklad Mayské civilizace...obdivuju taky, jak se pan Gibson vypiplal s herci - ty účesy, ozdoby...a co se týče konce, nemohla jsem si přát lepší:-)

K takovýmhle filmům je těžký něco psát: nemusí se nad tim nijak přemýšlet, chvilkama je to vtipný, chvilkama akce, chvilkama nuda, celkovej dojem průměr - neurazí, nenadchne..