Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Horor

Recenze (245)

plakát

Kurýr (2002) 

Zábavné, svižné, sympatické. V rámci žánru skvělá podívaná. Scénář je sice trochu hloupoučký, ale co se dalo čekat. Klidně bych na to šla do kina. Pro Stathama jakožto akčího hrdinu mám slabost :)

plakát

Líbáš jako Bůh (2009) 

Film pro lidi ve věkové kategorii 40+, aneb Noci v Rodanthe po česku. (Po česku= humor za každou cenu, trapnost, nevkus). Jediné, co mě strašně mrzí, je přítomnost Oldřicha Kaisera a Evy Holubové a fakt, že jim nikdo nedokáže napsat důstojnou roli.

plakát

Milenec (1992) 

Okatý pokus o jemné umění. Bohužel v tom vidím leda tak červenou knihovnu převedenou na plátno. Film je mimo "erotické" sekvence prázdný a chladný, a vzhledem k jejich zbytečné četnosti postrádá tempo nezbytné pro zvýraznění už tak chybějícího příběhu. Ve výsledku nezbyde nic jiného, než erotika. "Milenec" působí povrchně a falešně, necítíte z něj lásku ani cit, snad ani tu vášeň ne. Nevěřím tomu filmu ani záběr.

plakát

Muži v černém (1997) 

U MiB už bych se nebránila označení "kultovka". I po 15ti letech je pořád svěží a zábavný, vůbec za tu dobu nezestárnul. Nejedná se o velké umění, ale o léty prověřenou stoprocentní zábavu, kterou rozhodně nepohrdnu. Vodu s cukrem?

plakát

Americká kletba (2005) 

Slabé. Atmosféra by byla, ale film se nesnaží ničím překvapit. Absolutně chybí jakákoliv gradace, celých 80 minut se nese ve stejném duchu, až to nudí.

plakát

Milionář z chatrče (2008) 

V době premiéry jsem si Milionáře nechala s klidem ujít. Pokud se totiž objeví v kinech něco, co "chytne za srdíčko milióny obyčejnejch lidiček", smrdí to už na dálku patosem, v takových chvílích nejde být moc objektivní. K tomuto filmu jsem přistupovala spíš negativně. Kdyby to nenatočil Danny Boyle, neměla bych ho do konce života potřebu vidět. Tedy, k tématu. Danny se vydal daleko za hranice rodné Velké Británie. Ale jeho styl a evropský pohled na svět se stejně nezapře. Což nakonec vytváří paradoxní pocit, kulturní rozpor mezi obsahem a formou- to je jedna z věcí, která je na Milionáři nejzajímavější. Poslání filmu je celkově moc pozitivní. Příběh Jamala Malika nám ukázal, že karma přece jenom není svině, jak s oblibou říká Jason Statham, ale že po těžkém životě přichází odměna. Zdá se, že na první polovině filmu se Boyle vyřádil nejvíc. Všechna bída, brutalita a zlo indických slumů je ukázána v kontrastu s mentalitou a životem malého dítěte. Přičemž všechny děti na světě jsou přeci v zásadě stejné. Zatímco první polovina byla dětsky nevinná a částečně svobodná. Druhá polovina už byla mix indické filmografie a hollywoodského dramatu. Byla daleko patetičtější, romantičtější, pohádkovější, křiklavější- pro mě méně uvěřitelná. Milionář z chatrče je rozhodně jedinečný a zajímavý film. Troufám si říct, že tolik ocenění dostal celkem právem. Byl to totiž po dlouhé době film, který se dostal k široké veřejnosti a připomněl jí závažné téma. Totiž to, že Indie není pouze zemí karí, barevného Bollywoodu a exotiky, ale zemí obrovské chudoby, neúcty k ženám, kastovního systému atd.

plakát

Nedotknutelní (2011) 

Nejmilejší a nejpozitivnější film, jaký jsem za poslední dobu viděla.

plakát

Avengers (2012) 

Marketingově vyhypeovaný projekt, který nasliboval víc, než mohl splnit. Vzhledem k četnosti postav působí scénář strašně mělce a ani jeden z hrdinů není pro nezasvěceného diváka úplný, nemá dost místa. Každý z nich se dá zavřít do lehce pojmenovatelné škatule o dvou-třech přídavných jménech, nepůsobí reálně. Na druhou stranu, zasvěcený divák čeká víc. Příběh je naprosto jednoduše nakreslený, to se v tomto případě nedá nikomu vyčítat. Zato obsazení je jedna z věcí, které se povedly nejvíc. Scarlett je jako Black Widow uhrančivá, Chrisi Evansovi role správňáka sedí a Mark Ruffalo velice příjemně překvapil. Nikdy bych si nemyslela, že tohle řeknu, ale úžasný Robert Downey mě v roli Tonyho Starka začal strašně prudit, jeho role se nikam nehýbe, už ve 3. filmu nám ukazuje pořád to samé. Avengers jsou popkorňák, popkorňák roku, ať už v dobrém nebo špatném slova smyslu. Ve výsledku je to průměrný film, na který se čekalo moc dlouho a moc vášnivě, než aby ho většina lidí dokázala vysloveně pohanět (síla sugesce, šala-lí). Není to tak vtipné, ani originální, jak se to snaží být, jen to smrdí průměrem. Tak nějak mi přijde, že se nikdo moc nesnažil o to, aby to byla kulervoucí podívaná. Proč vlastně, když máte půl roku dopředu díky marketingu jasno, že to stejně bude kasovní trhák? A tak jedinou věcí, která mi na Avengers doslova učarovala, zůstává naprosto epesní zadek Chrise Evanse v dresu Captaina Americy.

plakát

Rozvod po italsku (1961) 

Germimu se hra se stereotypy a klišé tehdejší doby a místa neskutečně povedla. Marcello Mastroianni byl v roli pošetile zamilovaného "Fefeho" tak uvěřitelný. Už dlouho jsem neviděla něco tak zemitého a brutálně vtipného. Satira jako hrom.