Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Horor

Recenze (245)

plakát

Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje (1977) 

Dynamické, zábavné, mistrně udělané, legendární, nestárnoucí. Sice podobné výroky na Star Wars slýchám pořád. Ale chápejte, jinak se to ani říct nedá :)

plakát

Železná lady (2011) 

Meryl dostala Oscara zaslouženě, ale právě ona je asi jediným klenotem celého filmu, který je zbytečně překombinovaný a pro mě v jednom směru naprosto nepochopitelný. Bohužel se tam neobjevuje to, kvůli čemu většina lidí na Železnou Lady do kina šla. Představovala jsem si o dost důstojnější a věcnější film, přesně ten typ, který by se k M. Thatcherové hodil. Místo toho, aby ji film ukazoval ve velikosti, které kdysi dosáhla, sledujeme téměř polovinu stopáže starou nemocnou paní. Ano, i to je realita, ale to by se dalo natočit o kdekom, navíc je ve filmu takového materiálu až moc. Železná Lady je průměrný film, ale myslím, že Margaret Thatcherová je jedním z lidí, kteří si nezaslouží jen průměr.

plakát

Volný den Ferrise Buellera (1986) 

Bez jakýchkoliv vytáček vám na rovinu můžu říct, že ač jsou třeba šablonovitý a předvídatelný, mám Hughesovy filmy ráda. Maj takovej zvláštní feeling, kterýmu se nic jinýho nepodobá a na mě to působí strašně příjemně. To samý platí i u Ferrise Buellera, kde je ta komediální linka o něco výraznější, než u Hughesových mladších filmů. A i když tam jsou ty komediální scény kolikrát klišé, je to prostě strašná řachanda. Dost mě na tom bavilo vykreslení klasicky "ujetých" postaviček- evil ředitelem počínaje, hypochondrickým Alanem Ruckem s nervama nadranc konče. A Jennifer Gray byla supr :)

plakát

Top Gun (1986) 

Doteď jsem nepochopila, jak se Top Gun mohl stát legendou a být Cruisovým prvním průlomovým filmem. Poměrně nudné, kýčovité a vzhledem k prostředí nedynamické (piloti stíhaček jsou sexy a i "blbej" leteckej den v Hradci Králové je paráda, né že né). Hlavní dějová linka je jedno klišé za druhým a Cruise je v Toop Gunu tak slizkej, jak to snad jen jde. Aspoň, že se to dá s vypnutým mozkem dokoukat do konce

plakát

Love (2011) 

Ne skvělé, ale nad rámec očekávání dobré. Scénář sice trochu kulhá a některé scény jsou zbytečně natahované a klišoidní, zvlášť ke konci. Herecké výkony víceméně uvěřitelné. Můžu s klidem říct, že jsem se poměrně slušně bavila. Vzhledem k věku režiséra věřím tomu, že to bude do budoucna už jen lepší. Jojo, do stojatých českých vod už by to taky chtělo mladou krev. Ještě pár let statu quo, a budeme se mít od bratří slováků co učit.

plakát

Mládí (1992) 

Víc takových filmů! Singles jsou snad nejlepší romantická komedie, kterou jsem kdy viděla. I když se je do téhle škatule tak bojím řadit, protože všichni víme, co se se žánrem "romantická komedie" za ta léta stalo. Ano, je z ní hnusná, klišoidní a smradlavá žumpa. Singles jsou naopak velice lidský a příjemný film o tom, co se prostě děje a dít se pořád bude. Korunováno parádním scénářem a skvělým obsazením, téměř se to dotýká jednoduché dokonalosti. Abych pravdu řekla, už dlouho jsem se tak nenasmála a neztotožnila s filmem. Co se soundtracku týče, je to jen další třešnička na už tak dobrém dortu :) (A Burton v mini roli "druhýho Scorseseho" potěšil :))

plakát

50/50 (2011) 

Pouštět se do projektu podobného ražení téměr znamená vstoupit na tenký led. Zajímalo by mě, jakou tloušťku má led, na který se momentálně se svým komentářem vydávám já. Asi jsem čekala víc, a nebylo to ani těch neuvěřitelných 84%, která to má na ČSFD, bylo to jen něco o třídu lepšího, než jsem nakonec dostala. Pokud už má člověk koule na to, pustit se do podobného filmu, proč to neudělat pořádně? 50/50 mi přijde jako polovičaté padílo. Naprosto postrádá silnější moment, prostor k nějaké empatii (a že já teda empatická jsem!). Nebudu dál chodit okolo horké kaše, scénář je prostě totálně na prd (ne-li na ho*no). Není tam žádný prostor na pořádný herecký výkon (i když Gordon-Levitt si vedl obstojně). Celé je to totálně průhledné a chvílemi nudné. Ze zařazení do žánru jsem pořád trochu zmatená. Poněvadž jestli to má být řízlý komedií, nevidím kde. Pokud se komediální vsuvkou myslí Rogenovy stokrát slyšený a otřepaný hlášky, tak .....aha.

plakát

Černá labuť (2010) 

Pravdu, a nic než pravdu? Black Swan je typický Aronofsky. Brutální exhibice, stále stejné postupy, smyslové vydírání, minimální dějová linie, snaha šokovat. Přičemž snaha šokovat je tady opravdu velice znatelná, co se explicitního vyobrazení sexuality a nepříjemných záběrů týče. Soudě podle toho, že je to 58. nejoblíbenější film na ČSFD, asi to takhle spoustě lidí vyhovuje. Pokud se dotyční rádi nechají strhnout křečovitě šokujícími záběry a přepáleným vizuálem, proč ne? Já ale nemám ráda nátlak, a že je v Black Swan znatelný, až hanba. Efektní? Když to Aronofsky udělal poprvé, tak možná, ale pokud hodlá točit nadále filmy stejného ražení, jsem zvědavá na to, kdy to přestane bavit i tu širokou veřejnost, která jeho filmy tak žere. Co se hereckých výkonů týče, nadprůměrná mi přišla Mila Kunis. Pokud mám komentovat Natalie Portman, po tomhle filmu jsem došla k tomu (nutno říct, že ne jako jediná, viz. komentář Morien), že mě její herectví nejen přestává bavit, ale dokonce snad začíná i iritovat. Ale no tak, je to pořád dokola. Je mi samozřejmě jasné, že moje remcání, co se Natálky týče, bude brzy umlčeno pány s ochranitelskými nebo pedofilními sklony ;)

plakát

Máš padáka! (2004) 

Průměrný film s párem parádních gagů a hlášek. Co se scének týče, nemůžu si pomoct, asi začínám degenerovat, ale hořící paní nebo uklizečka v hotelu mě fakt dostaly. Na druhou stranu na mě působil poměrně nuceně a těžkopádně, ať už jde o roli Steva Zahna, jakožto brutálního vymatlance, nebo všemi opěvovaný konec. V jednoduchost je síla, a to si měl Rouse uvědomit, než do filmu zakomponoval zbytečně překombinovaný konec, který stejně nedokáže pořádně ohromit.

plakát

Crash (2004) 

Skvělé! Tak brutálně ironický film jsem už dlouho neviděla. Crash ukazuje, že svět není černobílý, a to doslova. Nebudu tvrdit, že je celý film bez chyby, ale získal si mě především skvělými hereckými výkony a silnými momenty. Obzvlášť Ryan Phillippe mě příjemně překvapil civilním výstupem (aneb když máte předsudky, můžete být už překvapeni jen příjemně), Matta Dillona ani nekomentuju, někdy dokáže být lehce zapomenutelný, ale když mu to sedne, tak mu to holt sedne. Věřím tomu, že jednu z těch scén snad nikdy nezapomenu. Nemůžu říct, co by mohlo být technicky lepší, ani se mi nechce. Protože jestli tohle Haggis natočil s takovým rozpočtem, že do filmu musel využít i svoje auto a dům, prostě a jednoduše smekám.