candy_daze

Zpočátku měl Volný pád našlápnuto k parádně agresivnímu a xenofobnímu filmu. Neberte si mě špatně, agresivní možná trochu jsem, ale s xenofobií zas takovej problém nemám. To ale pořád nic nemění na faktu, že občas přijde nějaká brutální filmová jízda k chuti. Škoda, že Douglasova role potom šla "hloub" do klasických klišé "sociálně poničených" jedinců a tím to pro mě trochu ztratilo na zábavnosti. Ale pořád dávám za 4*. Jedná se o jeden z lepších Schumacherových filmů.

Nemůžu tvrdit, že mi ty dvě hodiny poměrně neutekly. Nemůžu taky tvrdit, že to nebylo vizuálně zajímavé a v neposlední řadě nemůžu tvrdit, že jsem nebyla nadšená námětem. ALE stejně jsem, možná díky vší té chvále, co jsem na Nebe nad Berlínem slyšela, nedostala to, co jsem očekávala. Nemám nic proti "nedějovým" filmům, nemám nic proti filmům plných dialogů a monologů. Problém je v tom, že mám něco proti hlubokomyslným, filosofickým filmům, které se za celou dobu nikam, ale opravdu téměř nikam nehnou. Jestli byl vyšší smysl toho filmu, že nejlepší je být člověkem, tak au revoir! Možná mě měl varovat fakt, že se vlastně nikdy nikam nehne celá filosofie. Chybělo mi něco, co by mě nutilo chtít ten film strašně vidět až do konce. To, bohužel, nepřišlo. Nebe nad Berlínem mnou tak nějak proplulo, nic ve mě nezanechalo. Sebemenší pocit, sebemenší lepší dojem. Ale přítomnost Petera Falka v roli "as himself" byla příjemná.

Klasický Van Sant tak, jak ho mám ráda. Spíš než o dějovou záležitost se jedná o sondu do duše. Vše patřičně ztvárněno skvělou kamerou.

Obsazení bylo jako vždy božské a ženská hlavní hrdnika mě potěšila. Pam Grier je skvělá. Sice je tu znát Tarantinův rukopius na sto honů, ale Jackie Brown má pro mě zásadní problém. Ta stopáž, stopáž, stopáž! Ze začátku to příjemně utíkalo, ale před 120. minutou už to začalo drhnout. Kdyby byla četnost hlášek podobná jako třeba u Pulp Fiction nebo to byl nářez jako Kill Bill, nebyla bych proti. Obecně proti dlouhým filmům nic nemám. Ale tady jsem měla pocit, že je obzvlášť konec zbytečně roztahaný do obludných délek naprosto zbytečně. V poslední půl hodině to pro mě totálně ztratilo ten drive, který to mělo mít. Ubrat půl hodinky a natěsnat to víc k sobě, dala bych o hvězdu víc.

Samozřejmě, že jsem dopředu věděla o tom, jak má Alois Nebel vypadat. Strašně jsem doufala, že nebude jen vizuálně, ale i dějově zajímavý a já třeba konečně změním názor na české filmy. Bohužel, se tak nestalo. Vizuálno je poměrně zajímavé, ale vzhledem k tomu, že čím déle na to koukáte, tím víc ploché vám to připadá, potřebuje to silné momenty jako sůl....ty ale nikde nejsou. Alois Nebel je na první pohled vizuálně zajímavý, ale obsahově a pocitově dost prázdný. Prostě jeden z případů, kdy forma vítězí nad obsahem. Jenže i ta forma začíná po čase nudit. Za 3* s jedním okem přimhouřeným

Za 4* a nenuťte mě na to znova koukat. (Nejdřív za rok)

Poměrně slušný thriller s dobrou atmosférou i obsazením. Ve "Fracture" dotáhl Hopkins svoji roli k naprosté nechutnosti, dle mě snad nikdy nezahrál nikoho víc zavrženíhodného. Gosling mu poměrně zdařile sekunduje. Role ambiciózního právníčka mu sedne, ani vývoj jeho postavy mi nepřišel tak patetický, jak to většinou v podobných filmech bývá. Mám pocit, že by film mohl postrádat jednu poměrně nadbytečnou dějovou linii, rozhodně by si potom zasloužil o * víc.

Film roku! Jestli nedostane pár Oscarů, pěkně se na*eru! Parádně zahraná, olsdkůlem inspirovaná podívaná. Na první pohled chladné a odtažité drama, které vás několikrát překvapí krátkými, ale naprosto nečekanými a pohlcujícími výbuchy agrese. Jako by celý film byl šedivý a na pár krátkých chvil vás ozářily syté barvy a silné vjemy. Dlouhé záběry a "dějová prázdnota"? Fuck it, já se skvěle bavila! Dalším fajn aspektem je na první dojem strašně nepatřičný soundtrack. V průběhu filmu zjišťujete, že dobře dokresluje atmosféru a poslouchá se skvěle i sám o sobě. Navíc se jedná o příjemnou změnu, co se propojení audia s obrazem ve filmech týče. Ehm, dál....a Gosling? Gosling byl se svým neutrálním výrazem a malomluvností dokonalý. Zpočátku mě docela mrzelo, že se původní dějová linka, na kterou nás lákaly upoutávky poděla trochu do ztracena, ale po uvážení jsem zjistila, že je to spíš dobře. Sice je pravda, že z Drive nedělá zážitek jako noha jen děj, ale pořád je to jeden z klíčových aspektů.

Pěkně syrová záležitost. Na rozdíl od některých jsem toho názoru, že tlačení na pilu, co se emočně vypjatých scén týče je věc naprosto zbytečná (smrdí to patosem, fuj, fuj, fuj), což je další věc, které si na Precious cením.

Znám spoustu doslova "debilních" komedií, na které se dá s menší nebo větší porcí nadsázky koukat....pokud alespoň děj někam spěje, mají pár klidně i minimálně vtipných momentů, zajímavé postavy a scénář na úrovni vyšší, než výtvor Franty z prasečáku. Ale tohle?! Tenhle skvost se vymyká jakýmkoliv možným měřítkům. Nevím, kde pana Šmída vyhrabali ani jaké jsou jeho výkony mimo tenhle film, ale můžu s klidem říct, že jeho výkon byl asi tak zábavný a zajímavý, jako mytí hajzlíku. Další věc, která mě neskutečně vytáčí, je černobílost pojetí lidských charakterů za doufání, že to bude vtipné. Ne, není, pane Troška. O scénáři snad ani nemá cenu mluvit. Dal by se shrnout do 3 řádků psaného slova, zato tady je roztahaný do stopáže, která má víc, jak hodinu a půl. Proč mám pocit, že mi po zhlédnutí "Doktora od jezera hrochů" kleslo IQ minimálně o 10 bodů? Tohle je opravdu jeden z filmů, které by se daly zařadit do kategorie "zdravotně závadné".