Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (225)

plakát

Milion let před Kristem (1966) 

Bože, to je retro. Karty jsou rozdaný trochu moc černobíle a z hlediska prehistorickýho vývoje Země je to úplnej nesmysl, ale film je to přesto kouzelnej. Ty naprosto dokonalí gumoví veleještěři, co se rvou mezi sebou i s Johnem Richardsonem, to jinde neuvidíte... Nejlepší je ten obrovskej leguán na poušti. Vůbec všechny geniální retro efekty dělají z tohohle filmu legendu. Je to sexy, je to napínavý (když na tu hru přistoupíte) a hlavně, má to atmosféru.

plakát

Skleněné peklo (1974) 

Není to dokonalé, přesto to je nezapomenutelné.

plakát

Jak přicházejí sny (1998) 

V kině se na to kouká tak krásně, že nemůžu jinak. Moc pěkně bylo vyvedené peklo... Nechal jsem se dojmout.

plakát

Poslední zůstává (1996) 

Parádní "skorochandlerovka", chvílema lehce parodický, až to připomínalo Mazanýho Filipa. Navíc jsem před týdnem viděl Yojimbo, je to fakt skoro přesně stejný, navíc jsou jen ty chandlerovský monology, který zrovna do tohohle filmu perfektně pasujou. Jen s těma střílečkama si mohli dát trochu víc práce, co?

plakát

Láska je láska (1998) 

Bezelstné a okouzlující. Vtipné, vtipné, vtipné. "Mami, proč se koukáš na ty soutěže v televizi?" "No já nevim, je to takový... hraje tam pěkná muzika, občas někdo vyhraje auto..." Taky si dáváte do kakaa aspoň půl sklenice toho prášku a pak už jen kapku mlíka? Pravej severskej film, inteligentní, úspornej a skromnej. Ale o to lepší. Ty holky si zamilujete.

plakát

Jak dopadají zoufalci? (1999) 

Je vidět, jak důležitý bylo pro první díl, že ho natočil Lee Tamahori. Tohle má možná skoro stejně silnej příběh (protože jde vlastně o - bohužel - logické pokračování příběhu z Kdysi byli bojovníky. Ian Mune se bohužel nedokáže tak obratně vyhýbat žánrovým klišé. Přesto pořád film, kterej stojí za vidění.

plakát

Kdysi byli bojovníky (1994) 

Syrový a maximálně působivý dílo. A Morrison je zvíře s nepopsatelným hereckým talentem. To, co předvádí v tomhle filmu, je opravdu nevídaný. Nejdrsnější na tom je, že je to myšlený tak trochu jako hranej dokument, a je to hodně, hodně uvěřitelný. To se musí vidět.

plakát

Tajemství loňského léta (1997) 

Hele super muzika, ne? Jinak průměrně strašidelný a průměrně zábavný, hodnotil bych to i líp, kdyby to mělo nějakej opravdickej nápad

plakát

Great Balls of Fire! (1989) 

Paráda, takový hudební filmy mám fakticky rád. Tohle si navíc nehraje na dokument, nýbrž je to skvěle stylizovaný, od Quaidovy blonďatý vlny a geniálně uhozených ksichtů přes rezignujícího Elvise až po Baldwinova bratránka kněze. Taky Winona je krásně legrační, hlavně když se bojí vodíkový pumy (moje oblíbená scéna) nebo při sexu. Hudební čísla tam bezchybně pasujou a soundtrack je skvěle vybranej.

plakát

Pasti, pasti, pastičky (1998) 

Věra Chytilová by si měla vzpomenout na šedesátý léta a kouknout se na sedmikrásky, aby si znovu uvědomila, že něco sdělit se dá i jinak než tím, že to prostě necháte oddeklamovat dvojrozměrný, šíleně napsaný "panáčky". Co takhle trochu nadhledu, nějakou tu absurditku jako za starých časů? Tady je všechno hrozně prvoplánový a neuvěřitelný, a vrchol je ta Hanákova "školačka". Divím se, že ve filmech Věry Chytilový ještě vůbec chtějí hrát nějaký herci.