jadran90

Název nekecá, opravdu jsem to těch 145 minut bez jídla nemohl vydržet. Po úvodní scéně lovení laně jsem čekal druhé Stmívání, ale tolik mi to krev nepilo. Nejde tu jen o depresi z volby mezi upírem a vlkodlakem. Hunger Games oslavuje život, křišťálové lustry, hygienu a to vše, aby jste za pár dnů mohli zemřít. Krom toho má přesah a dá se chápat jako kritika společnosti. Optimismus mi dodává i několik možných témat na pokračování. Reality show z arény, kde se mydlí skupina teenagerů na život a na smrt, je ale divná. Jak vůbec pomáhá udržet stabilitu moci? Fanoušek vraždících dětí ze mě prostě nebude. Co mi neskutečně vadilo, byla hloupost. Hlavní hrdinka je jediná zúčastněná, kolem které se něco děje. Kde by byla bez ohnivých šatů, zamilovaného spoluhráče, vosího hnízda, mastičky na poranění, polévky, štěstí...? Ostatní asi jen přežívají, aby se vzájemně vyvraždili a Lawrence tak měla čisté ruce. Stejně si je zašpinila. Kromě ní mohli tvůrci najít i sympatičtější dospělé, hrající puberťáky. Mně prostě extravagantní kostýmy, hnusní digitální psi a zpívající Lawrence nestačí.

Nosí to žabky, má to 4 prsty na ruce a sprostě to nadává. Co je to? Paul. Simon Pegg a Nick Frost jsou jako vždy sympatická telata. Jejich filmy mám rád, protože nabízí nepředvídatelnou zábavu. Z mé oblíbené tvůrčí trojky vypadl Edgar Wright a bylo to znát. Ne že by Mottola vyhořel, ale dalo se s tím pohrát ještě víc. A taky mám zhlédnuto málo starší sci-fi klasiky. Odkazy na Star Wars nebo E.T. jsem poznal, ale občas jsem v tom plaval. Plovací kruh by potřeboval ovšem i scénář, protože dialogy uspávaly. Naštěstí se film postupně zlepšuje, ničí plíce mimozemšťana a v závěru překvapuje zvratem. Taky kolik existuje road movie smixovaných se sci-fi. Dobrý humor se najde, jakousi hranici únosnosti nepřekračuje, dokonce bych ještě přitvrdil. Pavel vypadá dobře, Mráz ještě líp. Bateman nečekaně výborný, Wiig očekávaně nudná. Jen těch účastníků soutěže "Ulov si svého ufona" bylo trochu moc. Jednoho otravného emzáka mohli sejmout na alza.cz.

Pana a paní Smithovi potkávají Rabína, kněze a pravou blondýnku. Otázka nezní, který z dvou tajných agentů je paní Smithová, nýbrž který z nich není gay. To asi v Americe neexistuje registrované partnerství, protože jinak by se ty dvě hrdličky, teda holoubci, s přiteplenými jmény, dali hned dohromady. Místo toho svedou boj na ostří nože o srdce jedné ženy. Nejspíš se jedná o poslední ženu na světě, protože je jim jedno, že chodí s oběma najednou. Dle telefonátů dokonce s druhým začala chodit ještě před prvním rande. Jako správná feministka to nakonec převrátí tak, že chlapi jsou ti viníci. Je opravdu tak špatné využít veškerých dostupných prostředků k dosažení cíle? Sám jsem byl zvědavý, kterému borcovi budu fandit a ve výsledku mi to bylo celkem jedno, protože herecká bitva mezi J. T. Kirkem a Banem se nekoná. Oni vlastně neměli co hrát. Reese Sucholžičková vypadala asi nejlíp co si ji pamatuji, jenže na to autoři až moc sázeli. Přebilo to herecký výkon. Nemůžu film hodnotit jako čistou romantickou komedii, ale akční scény tomuto žánru bohužel odpovídaly. Záporák na dvě minuty filmu je zbytečný. A to nemluvím o tom nečekaném rozhodnutí, kdo s kým nakonec skončí, aniž by k této volbě dříve mělo něco naznačovat.

Co se stane, setká-li se diesel s kamenem? Nejdřív se motor trochu zadře, ale nakonec to funguje. Výsledkem je možná vůbec nejzdařilejší díl série. Na začátku jsem z toho měl pocit, jako kdybych sledoval Rychlého a zběsilého milionáře z chatrče s nezdařilými dialogy. Drama zdůrazňující cenu rodiny a přátelství. Zmíněných 100 milionů dolarů mi přišlo hodnotnějších. Sháněním Domových parťáků začíná ta správná akce a říkám si, jestli náhodou nevzniká univerzum pro další díly. Justin Lin rozhodně ví, co dělá. The Rock působí tak trochu jako zpocená gorila, přidání třetí strany se osvědčilo, ale moje sympatie patřily stejně Dieselovi. Příště prosím bez té hrozné policistky, protože zbylé kočky byly mnohem sympatičtější a to ani nemusely číst myšlenky. Automobilové honičky (v první půlce žádná klasická není) jsou nahrazovány střílením nebo pěstními souboji. Až hlavní akční scéna mě přesvědčila o 4. hvězdě a i přes nereálnost by měla být pouštěna na základních školách, aby žáci věděli, že hybnost rovná se hmotnost tělesa krát jeho rychlost.

Ať můj medvídek nikdy neobživne. Raději ať zůstane nevinným, nemluvným, nepohyblivým plyšem. Otázka zní, proč museli tvůrci vyměnit nejlepšího lidského kamaráda za toho plyšového, aby z toho nakonec vytvořili klasický trojúhelník, ve kterém každý po někom něco chce, ale nejsou schopni se domluvit na kompromisu. Konec filmu pak nenabízí řešení, jen je zdůrazněno přátelství celé trojice. Humor médi je dost drsný, takže to rozhodně není nic pro malé děti. A i když se mu daří dobře mířenou hláškou udeřit hřebíček na hlavičku, vztahová linie partnerů to dost zabíjí. Když už kontroverzní, tak ať to stojí za to a ne jen půlku doby, z čehož jsem nakonec i odvodil hodnocení. Wahlberg mě o svém komediálním nadání nepřesvědčil a navíc byl k Mile Kunis očividně starší. Ten svět kolem plyšové celebrity ovšem nebyl špatný. Nepřizpůsobiví občané by si mohli vzít příklad, že i medvěd musí chodit do práce.

Země se dala do pohybu, což se o ozubených kolečkách v hlavách autorů říct nedá. Jako by jim docházely nápady. Popírání zamilovanosti se řešilo ve dvojce a možná nejen tam, důraz na rodinu je kladen vždy a Scrat už s tím žaludem nemá co dělat (divná věta). Bylo to on, kdo táhl předchozí díly, jenže na jeho hereckých výkonech se začíná negativně projevovat závislost na ořeších. I proto vzniklo tak málo scén s ním. A upřímně, nevím jestli jsem moc koukal na trailery, ale velkou část těchto scén už jsem viděl. Děti se pořád pobaví, ale nám odrostlejším ty věty o přátelství a rodině přijdou stokrát omílané. Nechápu množství nových postav. Každá musí říct svou hlášku, ale kdyby přibyla jen ta gorila, nic by se nestalo. Oproti dvojce to tady mnohem víc vypadá jako obleva. Kdo si myslí, jak si užije sněhu, tomu já odpovídám samá voda. Steve Martino viděl Piráty z Karibiku možná až mockrát. Dabbing to s Broskvičkou taky moc nevychytal - vážně, mluvím o filmu pro děti. Tři hvězdy jsou za značku, sirény a Žaludo-Atlantidu. Čeká nás Doba ledová 5: Globální oteplování?

Eric Bana znovu pěkně naštvaný, ale tentokrát nezelená. Star Trek mi říká asi tolik, jako Ivetě Bartošové stav příčetnosti. Líbilo se mi to, protože ten warp je neskutečný. Hned na úvod jsme svědky zániku hvězdné lodi a naopak narození hrdiny. Jeho dětství a výcvik uteče jako Bolt (sprinter, ne ten pes) a skoro půlka filmu je za námi. Následuje akce, akce a mezitím akce. Abrams moc dobře ví, že záporák vlastně ani není důležitý, a tak ho sotva uvidíme celého. Hlavní je mladá posádka. Možná neumí rozjet loď. Možná místo léčení někoho zabije. Ale má odhodlání, nasazení a je to naše budoucnost. Chválím její skvělé obsazení, vypíchnout by si zasloužil každý, od Rusa Yelchina po sexy Saldanu. Klidně bych nějakou tu planetu obětoval, abych se jí mohl mrknout na ty její...řasy. A pak tu máme vztah racionálního Quinta s horkokrevným Pinem. Někdy prostě není nejtěžší porazit nepřátele, ale získat přátele. Škoda jen, že je film doplněn nevýraznou hudbou, která je sice dramatická, ale nepodpoří epičnost.

Co chybí církevním papalášům, aby schovali svou tvář démona a připomínali anděla? Křídla. Zapomeňte na nějaké papírové výrobky, plastické operace, teď je v módě oprávnění pilotovat. Nejdříve je nutné přežít dokumenty o čemsi s papežem (fakt už nevím, co to bylo) a o CERNu. Zápletka doznala temnějšího rázu. Každou hodinu zabijeme na určitém místě arcibiskupa a v poslední hodině vyhodíme do povětří celý stát. Což vlastně není tak velké území, protože se jedná o Vatikán. Hanks neváhá, odhazuje paruku a dílem neskutečné náhody si každou nápovědu vyloží přesně tak, jak byla myšlena. Ovšem jak se velká ručička pokaždé blíží k celé, atmosféra houstne. A to už stojí za to. Film tentokrát není tolik proti církvi a ke konci už jsem se lekl, že by jí snad Brown fandil. Souboj vědy a víry mi nakonec přišel srozumitelnější, než vysvětlování v Šifře. McGregor už jako jedi zažil i měkčí dopady, společně s Kaasem válí, ale ta ženská tam byla vyloženě do počtu. Úroveň se drží "jedničky", jen Honza Pokoj byl tentokrát pouze dobrý, takže dohromady za tři hvězdy.

Lhář, lhář 2, ale realističtější a lepší. Na začátku se seznámíme s hlavním hrdinou (Carrey, samozřejmě), jeho solidním filmovým vkusem a ne zrovna optimistickým viděním světa. Obrat o 180 stupňů nastane ve chvíli, kdy se vlivem určité skupiny lidí rozhodne říkat na vše ANO. A tady je ten starý známý Carrey s gumovým obličejem a šílenými scénami. Nahrává takové dílo sektám? ANO! Ale závisí náš život na přístupu k němu? Milionkrát ANO! V hlavní postavě se určitě spousta lidí najde a svým způsobem jsou ovlivněni, jenže ta změna vychází z nich samotných, z žádného boha či mravního kodexu. Carrey sám už by film těžko utáhl, ale tady dostal schopnou, o 18 let mladší, parťačku - Zooey Deschanel. Vzniká sladěný mix jeho ksichtění a její roztomilosti. Zooey navíc dokazuje, že se na ni nejen dobře kouká, ale že umí hrát a umí i zpívat (kéž by mi někdy zazpívala Who You Are). Příjemný soundtrack. Vedlejší postavy pokulhávají, až na sebevraha Gurmána (nejlepší scéna filmu). Atmosférou mi to připomínalo Kopačky. Aha, viz Workman, Stoller. Mám dát filmu čtyři hvězdy? ANO!

Jednodušší Borat s trochou Tropické bouře. Nejobávanější izraelský lovec teroristů, Zohan, předstírá svou smrt, aby se s heslem "Mám sen" vydal do Ameriky stát se holičem. Po skvělém úvodu zakončeném strhujícím ping-pongem s granátem přichází dlouhý, nevýrazný střed. Obsluhování stařenek mě zkrátka moc nebralo. Sporné téma Palestiny se mi nechce komentovat z důvodu nezasvěcenosti. Jedná se o Sandlerovu one man show, protože další postavy nedostávají prostor, ať jsou to ty lepší (protivník Turturro, neokoukaná a roztomilá Chriqui, začínající teroristi v čele se Schneiderem a tou úžasnou bombou), nebo horší (prasečí hlava Swardson, nadržená máma Kazan). Kde Zohan ztrácí na Borata, snaží se to dohnat triky. Vlastně je používá dost často. Tím ale nechci říct, že je Borat o třídu lepší, jen si každý utahuje z něčeho trochu jiného a jiným způsobem. Vlastně i nějaká ta pecka z přelomu tisíciletí Zohanovi pomáhá. V rámci současných parodií nadprůměr, ale tu čtvrtou hvězdu se mi nechce přihodit.