Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (252)

plakát

Rango (2011) 

Hodný, zlý a animovaný ošklivý. Koho by napadlo, že tentokrát se nám Johny Depp zjeví jako chameleon? Hned na úvod musím říct, že Rango je mnohem víc pro dospělé než pro děti. Zejména druh humoru byl dost často za hranicí slušnosti. Westernová atmosféra musela potěšit řadu fanoušku a dokonce i já, westernový analfabet, jsem poznal pár odkazů. Trochu zklamaně dávám nakonec jen tři hvězdy. Dvě třetiny filmu jsem se skvěle bavil u netradiční komedie se skvělou hudbou. Nápaditost a přehlednost akce brala dech. No a ten chameleon předem odsouzený k smrti byl prostě sympaťák. Trochu melancholik, trochu chytrák. Jenže konec filmu je slabý a dost jsem se při něm trápil. Grafika byla působivější než mnohé 3D. I postavy byly celkem pěkné, ale některé se mi kvůli podobnosti pletly. No a vždycky když to pěkně frčelo se to najednou nepochopitelně zadrhlo.

plakát

Zdrojový kód (2011) 

Programátoři vytvořili trial verzi Inception, která po 8 minutách přestává fungovat a poté je třeba program spustit znovu. Jako taková nabízí méně funkcí, nudnější grafické uživatelské rozhraní, ovšem pro běžného uživatele to vše dostačuje. Jistě, Počátek je mnohem epičtější podívaná. Jenže Source Code vás lépe vtáhne do děje a velkým plusem je detektivní zápletka. Všechny příběhy jsou odhalovány kousek po kousku. O napětí v téměř komorní atmosféře s globálním nadhledem není nouze. Slabina je závěr. Režisér Duncan Jones odvedl kus pořádné práce, ale ve finiši se z nějakého důvodu snaží o emotivní finále hned na několika frontách, což vede v nulovou gradaci. Vyvrácení nemožného pak spíš než dojem z filmu kazí logickou uvěřitelnost. No, asi si takový závěr někdo vydupal. Nevýraznou hudbu plně nahrazují herecké výkony, protože Gyllenhall, Monaghan i Farmiga válí.

plakát

Světová invaze (2011) 

Civilisté v kině se začali hromadně vydávat na ústup, protože Láskomužova akce mohla unudit k smrti. Jestli měla být první polovina dokument, ukazující chaos války, tak se povedl. Neviděl jsem nic, ale zřejmě někdo střílel na vojáky a oni pak stříleli někam, aby se nejdřív prostříleli tam, a pak zase zpátky, dost často něco vybuchlo, přičemž někdy někdo zemřel, ale nevím kdo, a někdo nezemřel, to taky nevím kdo, ale hodně rychle se u toho stmívalo a rozednívalo, nebo padala mlha, aby se zase zvedla. Snad se pro parkinsonem postižené kameramany brzy najde lék. Druhá půlka už byla lepší. Naše malá vojenská jednotka jde super vyspělé emzáky přesvědčit, že internet je přece jenom stabilnější než jeden centrální počítač a hlavní hrdina u toho stíhá povzbuzovat civilisty, házet drsné hlášky k vojákům a ještě vysvětlit své minulé činy. Ještě že máme Američany. Alespoň už bylo něco vidět. Na druhou stranu jsem ale nic pořádného neviděl. Doteď nevím, jak vypadali ti ufoni, jejich mašiny a jediný efekt byl výbuch betonové zdi na sto způsobů. Chyběl tomu globálnější pohled, než jen na jednu z mnoha skupin v jednom z mnoha napadených měst. Eckhart by se měl vrátit ke své staré práci, a to posílání zloduchů za mříže. Michelle Rodriguez byla slušná. Ostatní nemůžu hodnotit, protože v tom zmatku nebylo vidět kdo je kdo. Krom zlepšené druhé poloviny zůstává jediným pozitivem hudba.

plakát

Rio (2011) 

Animák, který není až tak ulítlý. Rio může vzdorovat konkurenci možná v jednom roce, ale z dlouhodobého hlediska je to jen mávnutí křídly. Člověk si zapamatuje minimálně tu barevnost. I samotný papoušek je rozkošný, takže za grafické zpracování chválím. Překvapila mě slušná hudba na čele s famózně použitým Lionelem Richiem. Ono i ty písničky měly zajímavou choreografii. Ale co víc? Scénář je překvapivý asi jako že po pátku přijde sobota. V čem ale Rio zaostává nejvíc, je vtipnost vedlejších zvířecích hrdinů. Tukan, dvojička ptáčků i hafan byli dost chabí. Vedle toho ovšem fungují slušné lidské postavy. Hlavně ornitolog se ukázal jako vtipný pošuk. Stejně jsem měl pocit, že je to skrytá reklama na MS ve fotbale a Olympijské hry.

plakát

Hněv Titánů (2012) 

Bill Nighy musel být pěkně naštvaný, když mu už podruhé zabili Krakena. Po bídné jedničce, která vyústila v hněv titánů i diváků, přichází o maličko vydařenější druhý díl počítačové hry. Po trapném pedantském intru přichází překvapivě dobrá část s chimérou. Pak to jde s kvalitou na dlouho dolů, aby se mohla zvednout v dlouhém finále. Veškerá snaha scénáristů udělat z filmu víc než náhodně poslepované popravy příšer vychází opět naprázdno. Putování do pekla je pěkně k vzteku, s čímž nic neudělá zpackaný minotauros. Vztah Perseus-syn mě neskutečně rušil a to nemluvím o neexistujícím sbližování s Andromedou. Bojové scény jsou nepřehledné a kameramani u toho nejspíš tančili zumbu. Přesto to bylo zábavnější než první díl. Velkolepé finále, ve kterém všechno hoří, přece jenom zaujme. Worthington s delšími vlasy působil přece jenom líp. Jeho kolegyně Pike dostala charakter okopírovaný od éterické Gemmy Arterton, podobný byl i herecký výkon. Mladíky ovšem válcuje starší garda. Liam Neeson bez světelného meče, ale s s žezlem, Ralph Fiennes bez hůlky, ale s nosem.

plakát

Pařba v Bangkoku (2011) 

Opakovaný vtip přestává být vtipem. Ale co když je ten vtip dobrý? Režisér Todd Phillips nepřekvapil, ale ani nepropadl. Když jsem se dozvěděl o chystaném pokračování, měl jsem trochu obavy, co nového tvůrci vymyslí. Vyměnili tygra za opici, dítě za starého mnicha, Vegas za Bangkok a jinak nic. Čekal jsem jisté vykrádání prvního dílu, ale ne přetočení jeho scén v jiné lokaci. Na druhou stranu proč měnit něco, co fungovalo? Vše co bylo řečeno o prvním dílu platí i zde. Zklamaný nejsem Bavil jsem se slušně. K sympatické trojici alespoň na chvilku přibyla krásná Jamie Chung a i její brácha byl fajn inteligent. Jenže oproti jedničce vše působí uměle, vykonstruovaně, nepřirozeně. Pochvalu si zaslouží akční scény. Jsem zvědavý, kdo se bude loučit se svobodou příště a jestli už si chudák Justin Bartha taky užije pátrání po minulosti. Co třeba Pařba v Ostravě?:-D

plakát

Captain America: První Avenger (2011) 

Human Torch proti agentu Smithovi za asistence muže v černém. Už když jsem sledoval trailery, měl jsem pocit, že Kapitán Amerika bude jedním z nejslabších super-hrdinů. A film dopadl stejně. Tedy je o něco lepší než Hulk nebo Fantastická čtyřka, ale od konkurenčního Thora dostal kladivem mezi nohy. Byl jsem zvědavý, jak Joe Johnston zvládne zasazení příběhu do stále zajímavého období druhé světové války. Tolik očekávaný americký patriotismus jsem zvládl. Co mi bylo ale nejvíc proti srsti, byla nevěrohodnost. Na jednu stranu film vypráví o skutečných útrapách války, na stranu druhou organizace Hydra disponuje laserovými zbraněmi, futuristickými stroji a ještě ji vede týpek bez kůže na hlavě. A to že se Kapitánovi štít vrací zpět líp než bumerang na opravdovosti taky nepřidá. Mohlo by mi to přijít taky jako výsměch válce. Když už si film začne dělat srandu sám ze sebe, funguje to a část s Kapitánem jako reklamní figurkou patřila bohužel k tomu nejlepšímu v první půlce filmu. Ta druhá je akčnější, jenže efekty mě taky nevytrhly. Stejně jako mini Evans. Charaktery se nikam neposouvaly, herci nic světoborného nepředvedli, hudba zklamala a závěrečné finále mohlo být taky lepší. Jediným důvodem pro další zhlédnutí pro mě zůstává naděje, že mi to příště líp sedne.

plakát

Bitevní loď (2012) 

Kdyby Michael Bay spojil Pearl Harbor a Transformers do jednoho filmu, nebylo by to horší než Battleship. Marná snaha, jeho mašiny jsou nablýskanější, holky přitažlivější a západy slunce barvitější. Půjdu pěkně od začátku. První třetina filmu byla neskutečná nuda. Za řeč stojí leda fešná Brooklyn Decker, která toho bohužel až tak moc neukáže. Zbylé dvě třetiny se střídá akce, napětí a konečně se něco děje. Tak nějak jsem se ale nemohl zbavit dojmu, že čas utekl rychleji než jsem něco pořádného viděl. Vůbec si nevzpomínám, co pozitivního bych měl vypíchnout. No a pak je tu strašná hloupost filmu. Ale opravdu strašná. Jestli na nás super vyspělí ufoni zaútočí, vlastně stačí vyplout několika málo historickými loďmi a je hotovo. Když jsem pak viděl bitvu ve stylu hry lodě, myslel jsem, že Berg natočil parodii. Efekty nebyly na mé skromné obrazovce výjimečné. Možná to chtělo jít do kina, abych si lépe všímal detailů. Na druhou stranu vidět zapichávat se metrové náboje do lodi a sledovat její následné sfouknutí ze světa nebylo špatné. Oslavu Ameriky ponechám bez komentáře. Rušivě působily všechny akce mimo oceán. Ať už šlo o zbytečné efekty v Číně, ničení letiště nebo nesmyslnou zápletku s vysílačem signálu a přítelkyní hlavního hrdiny. Zásahem není ani herecké obsazení. Kitsch, Rihanna ani Skarsgård mě neoslovili a Liam Neeson zase skoro nedostal prostor. Kdyby mě alespoň nezklamal Jablonsky, dal bych tři hvězdy. Co přijde příště, piškvorky?

plakát

Dohola (2001) 

Chcete jen přistřihnout konečky nebo vypadat jako Nefertiti? Začalo to jako nudná atrakce pro blbé. Postupem času už ale zájem rostl a finále je skutečným vyvrcholením. Celé předchozí souvětí platí jak pro holičskou soutěž, tak pro film. Nevěřil bych, že při větě "Táta bude stříhat" mi může naskočit husí kůže. Anglický humor funguje, ať jde o barvení ovcí nebo nebožtíků. Pokus o vážné téma stejně jako postupné odhalování nepříjemné minulosti hrdinů jsem přežil. Proč by se nemohla dát rodina dohromady alespoň kvůli soutěži, když toho díky dávné zradě nebyla doteď schopná? K nejsvižnějším částem patří samotné kadeřnické zápolení. Člověk je až šokován, co jde s vlasy vytvořit. Nejlepší je stejně sledovat špičkování Rickmana s Nighym, dvou kadeřnických mistrů. Ostatní už dnes přece jen působí příliš nevýrazně, ať je to Hartnett, režie nebo hudba. Film mě inspiroval k návštěvě holiče, takže má vlastně i výchovný charakter.:-D

plakát

Nezapomeň na mě (2010) 

Na upíra Roberta Pattinsona asi opravdu nikdy nezapomeneme, ať je to z důvodů pozitivních či jiných. Znovu se nám vrací v romantickém "šedém" žánrů, tentokrát v o poznání věrohodnějším. A světe div se, rolí flegmatického kuřáka s našprtanou literaturou herecky převyšuje ostatní. Samotný film zobrazuje osudovost, nepochopení a samozřejmě vztahy. Ty rodinné zde mají větší prostor než romantická line. Bohatě mi stačily dva složité vztahy otce s dcerou, natož tam ještě plácat nesympatie kluka s potenciálním tchánem. Těch klacků pod nohy už bylo trochu moc. I samotný závěr byl přehnaný. Nebudu spamovat, ale takto by mohl končit každý druhý film, ve snaze vytřískat z diváků další emoce. Navíc tento k němu vůbec nesměřoval. Když už použili natolik citlivou scénu, šlo z toho dostat ještě víc a i já bych rád zvedl hodnocení. Rušily mě monology. Raději bych se věnoval jen v tu chvíli dobré hudbě a hereckým schopnostem. Na druhou stranu musím uznat, že mi při oněch záběrech lezl mráz po zádech. Je vidět, že ačkoliv situace někdy vypadá jasně, může být ve skutečnosti úplně jiná. Nezkušený mladý hrdina si svou křivdu možná také uvědomil. Pane Coultere, slušné drama, na které člověk jen tak nezapomene.