glaedrr

Absolvent by se dal srovnávat s tucty podobných romantik. A co se týče příběhu, bylo by to srovnávání oprávněné, poněvadž ten by se za tuctový s klidným srdcem označit dal. Herecky je film velmi dobrý, kamera skvělá a nápaditá, ale kultem se film stal, alespoň podle mě, především díky hudbě. Ta totiž film nedokresluje, ale spoluvytváří a je jednoduší vcítit se do študáckého Dustina Hoffmana pomocí hudby, než pomocí slov. A v tom je pro mě jedinečnost tohoto díla, na kterou jsem zatím jinde nenarazil a na kterou se nedá zapomenout.

Myslel jsem, že film s rozpočtem 200milióńů dolarů být špatný nemůže...A ejhle, jeden se našel. Nebudu tu rozpitvávat, co všechno se mi nelíbilo, protože toho je až příliš( od nevtipných hlášek, přes absenci děje, až po párek dokonale předvídatelných lekaček.)...Ale nejvíc mě zarazilo, že je díl prezentován jako nejtemnější a nejdospělejší z celé série. Já viděl tři pubertáky, kteří si hrají na schovávanou s nacistickým německem zahaleném do kouzelnického hávu. Místo toho, aby zachranovali svět před zkázou, řeší své vztahy a protože jsou všichni z hlavní trojce stoprocentní klaďasové, tak na vyvolání hádek potřebují viteálový přívěsek osudu...Jediné, co za něco stálo, byl animovaný příběh o třech bratrech a relikviích smrti, jinak naprosté zklamání a pro mě nejhorší a úplně zbytečný Potter, který pouze připravuje na velké finále.

Renč by se mohl věnovat prácï jakékoli, ale jiné. Protože nebýt skvělého Rodena, stal by se z filmu jeden velký průšvih. Jemu ta role padla skvěle, ale hledat podobnost mezi ním a ostatními herci, by bylo jako pátrat po smyslu vogonské poezie. Jeden herec film prostě nedělá.

Nevzpomínám si, kdy naposledy jsem se v kině tolikrát podíval na hodinky. "Velký" závěr mi naservírovali v prvních dvou minutách a potom už nezbývalo než sledovat, jak k onomu grandióznímu finále příběh doklopýtá. Zajímavé téma hold není všechno, přesto je to spolu s Rodenem, jediné pozitivum. Ostatní herci byli příliš nevýrazní a často jsem si je pletl, možná i proto, že mi jejich osudy byly zcela ukradené. Všechny ty vraždy, popravy, srdcervné obrázky židovských transportů, amputovaných končetin, dokonce i ta typická sadistická, německá svině mě nechaly úplně chladným. Celková psychologie většiny postav byla krajně nedotažená a postavy tak dostaly jednoznačný ráz, čímž se omezila možnost diváka nějak překvapit. Osobně jsem čekal, že film bude trochu víc obecnější a zaměří se na pocity a názory lidí v reakci na dobové události. Nemohl jsem se zbavit dojmu, ze Herz natočil špatné drama pro nás v zajímavém prostředí. A za to u mě žádné ovace nezíská.

Aneb jak utopit 200 miliónů dolarů. Knížka se mi nelíbila, ale tomuhle nesahala ani po kotníky. Když 13letá holka, oděná v blyštivé zbroji z hračkářství, řve na tlupu monster: " vydržte, neustupujte" a podobně, něco je špatně. A protože tady se tři hodiny neděje nic jinýho, je španej celej film. Je mi to líto, ale takhle já si pohádkový svět ani zdaleka nepředstavuju. A ty skeče s myším rytířem vtipný nebyly.

"Oni vlastně nejsou mrtvý. Jen tak trochu hnijou." Braindead je asi nejlepší filmová parodie jakou sem kdy viděl. Novodobý Norman Bates, odhalená matka Normena Batese, stovky zombieků a sekačka na trávu spolu dohromady tvoří hodinu a půl zvráceně geniální zábavy.

Tak takle ne, to by se už dalo točit o smrtících stoprocentně nevyditelných želvách. Protože nechat zabít šest američanů kytkou, která je možná o něco rychlejší než ostatní z rostliné říše, ale pořád je to kytka, zelená kytka a s docela hezkými květy, to je přinejmenším odvážné...Příběh má lineární děj v zaběhnutých kolejích klasický béčkový vyvraždovačky, ale řikejte si co chcete, mě tam nějaká ta slizká příšera chyběla. Bez čeho bych se naopak obešel je chování hraničící s mírnou demencí "obětí", indián s revolverem a potoky krve mijící se zaručeně účinkem...Snad bude mít další botanický horor silnější kořeny.

No, jestli to takhle půjde dál, karta se úplně převrátí a naše děti si budou číst příběhy o hrdinných, na slunci krásně se blýskajících upírech, kteří bojují proti zlým, česnekem páchnoucím lidem.

Typicky allenovský kabaret vtipnejch hlodů se tentokrát nekonal. A je to škoda, protože nápad odvyprávět stejný příběh jako tragédii a komedii měl bezesporu velký potenciál. Jenže v Melindě mi žádná scéna vtipná nepřišla, rozdíl mezi příběhy byl příliš málo patrný a celkově mi to připadalo zbytečně chaotické. Poprvé musim dát Allenovi méně jak čtyři hvězdy a mrzí mě to.

Na počátku byla tma, pak se začalo něco dít a ve světle stísněného pokoje se začal postupně tvořit z hlíny (připomínala mi tu, z které vyšly chobotničky z druhého patra) člověk. Ruce, nohy, oči, mozek, jazyk... všechno to spořádaně pochoduje do pokoje, samozřejmě vyjma penisu, který je nutno nejprve pořádně zchladit. Nakonec z toho překvapivě vznikne člověk. U většiny kratasů se dočkáte výrazné poenty. Tady se stane přesně to, naco vás snímek 7minut připravuje a přesto vás Švankmajer dostane. Z bezvýznamné hmoty se kterou jsem neměl nejmenší soucit se stane lidská bytost, dýchající člověk. Ten obraz mi vyrazil dech, připomínal mi mou vlastní smrtelnost, začal jsem k té hroudě něco cítit. Už mi nebylo jedno, kde se kousek hlíny připlácne, nebo ubere.Chtěl jsem, aby to v té chvíli skončilo a najednou světlo opět zhaslo...Vtipná, morbidní genialita na třetí!!