Ben Nevis

Než jsem si zvykla na nového Poirota (ten knír byl děsný), který už byl asi hodně unavený, uteklo mi plno postav. Tudíž jsem se ztrácela v obsazení, kde navíc nic není takové, jako v prvním dojmu. Nicméně Agatha nebyla nijak zprzněna. Jenom mám své typické připomínky k povinným černochům. Když už se museli tvářit, že černoch je mezi předválečnými gentlemany OK, mohli si odpustit ty rasistické a protirasistické disputace.

Udělala jsem chybu, že jsem se předtím nepodívala na původní sérií. Hodně nuancí a odkazů jsem minula. Jinak jsem se královsky bavila díky partičce pošuku, kde ani jedna postava není normální. Nicméně často jsem se i nudila, proto dávám nižší hodnocení. Každá scéna má nějaký význam, ale člověk by to musel sledovat dokolečka, vidět film i číst Deník Laury Palmerové apod. Každopádně je to na dnešní dobu neotřelý seriál. Možná hodnocení ještě přidám, až si zopáknu původní TP.

Je to jeden z těch filmů, které se vyrovnávají s minulostí. Tentokrát to nejsou nacisté a holocaust, ale nesluníčková padesátá léta, kdy neexistovalo na každého chudáka pět neziskovek. Proto není divu, že i na oslavovaném Západě měla instituce moc, zneužívanou zlými lidmi, a docházelo k nespravedlivostem. A je jedno, jestli je to bigotní klášter nebo státní dětský domov. Judi Dench mě však nepřesvědčila, že umí zahrát jednoduchou ženu z dělnické třídy. Hlavně to tvůrci přestřelili v momentu, kdy Philomena nevěděla, jak se dělají děti, ale uměla na tříletém dítěti poznat sexuální orientaci. Tohle předělávaní historie se mi nelíbí. Za chvíli budou tvrdit, že rasismus a homofobie nikdy neexistovaly a američtí farmáři si brali černé otroky, protože byli nejpracovitější.

Špatně převedená kniha na plátno. Harryho jsem si představovala víc neotesaného, ale to je ten nejmenší detail, co by mi vadil. Hlavní problém je, že představili řádku podezřelých, ale nevysvětlili, proč mají být podezřelí. Že pocházejí ze stejného městečka? Takže chaoticky vyřazujeme jednu postavu za druhou, až zbude ta poslední. V knize jsem uhodla vraha v polovině, protože náznaky fungovaly dobře. Ve filmu to mohl být klidně samotný Harry. Nejvíce jsem postrádala napětí. Sněhuláci měli být strašidelní, ale vždyť tvůrci odkrvili i mrtvoly.

Příběh byl uvěřitelný, prostě klasický střet zacofaného venkova a moderní metropole, kde všichni touží žít. Trošku mi to přišlo jako obhajoba migrace, která se však na 90% skládá z mladých mužů a ne týraných dívek. Za drama v závěru by se nemusel stydět žádný thriller o útěku před masovým vrahovem.

Krásně zahraná romantika s uvěřitelným budováním vztahu. I konec koresponduje s tím, že postava Kate Winslet miluje pouze pro lásku a nespokojí se s kompromisem.

Záporák chce zničit svět a hodní mutanti se diví lidstvu, že nesnáší mutanty, když ty schopnosti ohrožují lidstvo na pravidelné bázi. Je to krásná paralela s islámem. I když je většina muslimů v nevýbušném stavu, bezpečnější je nemít muslimy žádné.

(Mírné spoilery) Ještě že byl snímek plný krásné hudby, protože co pro někoho byl šokující film o zvrácených vztazích a tužbách, byl pro mě zbytečně dlouhý film o staré panně žijící s matkou. Zkuste žít v jedné domácnosti s matkou, která je osamělá, jejíž jediný koníček je sledování televize a ten vztah vám už bizarní nepřijde. Pak tu máme sexuální rovinu, která šokuje maximálně svou přímočarostí. Normální člověk, kterého neuspokojí konvenční sex, se buď uspokojí s fantaziemi nebo pomalu sonduje partnera. Ne však Erika, ta to rovnou vybalí na prvního muže, který o ni projeví zájem. Že Erice straší ve věži však vidíme i v nesexuálních scénách. Všichni tři hlavní herci vykonali velkou oběť řemeslu. Není tu však komu fandit a nemá to ani žádné vyústění. Dlouhá stopáž kvůli tomu, že se celé minuty díváme do kamenné tváře psychopatky, tomu taky nepřidají.

Bohužel zklamání. Zápletka, jak se pes shledá s nejoblíbenějším páníčkem přes několik reinkarnací, je podivná. Psí herci toho moc nehrají (většinou apaticky koukají) a romantická zápletka je uměle naroubovaná. Dozvěděli jsme se, co je účelem psa, ale účelem tohoto filmu je dojit slzy přes psí umírání a to pro úspěch několikrát.

Takhle si představuji dobře udělaný rodinný film ze života, který se nesnaží nikoho násilně napravovat ani moralizovat. V době, kdy si židovský bůh zvolil nového Joba Aidana a sází mu jednu ránu za druhou, rodina drží pohromadě a každý musí dojít ke správnému rozhodnutí svým tempem. Vzhledem, že je to komedie, tak mi u scény s otcem v posteli nešel z hlavy vtip o tom, jak židovský Kohn leží na smrtelné posteli a kolem truchlí příbuzní. Sáro, má manželko před Bohem, jsi tady?" ptá se skomírajícím hlasem Kohn. "Ano, Izáku, jsem tady." zašeptá Sára. "Jakube, můj prvorozený, jsi tady?" "Ano, můj otče, jsem tady." "Abraháme, můj druhorozený, jsi také tady?" "Ano, otče, i já jsem tady." "Rebeko, má nejmladší, ty jsi tu také?" "Ano, otče." "Proboha, a kdo je v krámě?"