Ben Nevis

Eastwood jako režisér mě snad nikdy nezklamal. Udělat z třicetiminutové události (včetně výlovu) 96 minutový film, tomu se říká z hovna bič ukroutit. Nicméně ve filmu chybí záporáci a vytvořit je z vyšetřovací komise, mi přišlo poněkud nefér. Kapitán se přece jenom pokusil o manévr, který je z 90% neúspěšný a vyšlo mu to zázrakem, proto máme film. A film je mistrně sestříhaný, takže nenudí, i když se v něm nic překvapivého nestane.

Mírné spoilery Kdyby ubrali romantiky, bylo by to klidně na 5/5. Jenže snaha napasovat k sobě dva rozdílné sousedy komedii trošku degraduje na americkou rodinnou sračku. Na jednu stranu byl film dost dětinský (mluvící pes, růžové uniformy), na druhou stranu výhradně pro dospělé. Vyspělí ufoni vyžadují, aby lidstvo dělalo dobro, přitom sami ničí jednu planetu za druhou. A našli bychom spoustu dalších protimluvů. Přes tyto nedostatky je film krutě zábavný a líbil se mi hlavně konec, kde problém vyřešili docela originálně. PS: Pokud se dostanete k nějaké božské moci, obrátit globální oteplování není opravdu ten nejlepší dobrý skutek, co by se dal vykonat.

Vždycky jsem si myslela, že má Depp na víc než šaškárny typu Piráti z Karibiku nebo Charlie a továrna na čokoládu. Jenže tyto role pro bavení dětí, kde se může pitvořit, mu zjevně vyhovují. Ale tady už moc tlačí na pilu. Některé gagy pobavily, ale celý film je zážitek, na který se zapomene do druhého dne. Možná to zadrbal stříhač, ale spíš vidím problém v hamižném producentovi, který toho chtěl za investice do áčkových herců příliš. Postava Gwyneth Paltrow naznačovala skoro pořád, co si o takovém filmu myslet. Ale dá se na to dívat, není to tak hrozné, že by to zasloužilo odpady, jenom nesmí divák čekat víc než oddychový zážitek.

Námět je vskutku originální, ale bizarnosti se tu dociluje nelogickým chováním všech protagonistů. Jakoby lidé byli zbavení všech motivací a zbyly prázdné slupky, což se projevuje i kostrbatou mluvou. Klidně bych věřila, že se díváme na mimozemšťany, jejichž vůdci rozhodli, že budou napodobovat Lidi podle filmů zachycených v éteru. Romantiky je tu, co by se za nehet vešlo, a co se týče hrdinů, ráda bych jim fandila, kdyby se chovali alespoň trošku hrdinsky. Toto není Orwell a vzpoura proti systému. Tady se jenom systém přežívá.

Nevstoupíš dvakrát, natož víckrát do stejných kruhů. Zajímavé, jak se banda podívala na obskurní video, pak jím zazvonila pevná linka, kterou si asi pořizovali kvůli tomu, a bylo tam řečeno "Sedm dní". A hned všichni vědí, že se mluví o jejich smrti a ne, jak dlouho trvá akce v Lídlu. Film počítá s tím, že fanoušek má v čerstvé paměti všech 15 verzí Ringu nebo alespoň americkou verzi. Když nemá, tak to ani moc nedává smysl.

Nemůžu si pomoct, ale bavím se královsky. Dokonce David Duchovny se nám vrátil v jeho nejslavnější roli (;-)) Denise. Lynch nikam nespěchá a každá scéna napíná k prasknutí. Ta kombinace surrealistické lynčoviny a blbečků z policejní stanice Twin Peaks je neskutečně zábavná. Akorát si říkám, že přátelé a rodina Doughieho bere jeho výstřední chování celkem v pohodě.

Jestli nebyla pohádka moc rasistická, když hlavní pár je i v roce 2017 světlé pleti. Alespoň, že to bylo genderově upraveno, aby ženská hrdinka mohla vzít svůj osud do svých rukou (konec ironie). Na můj vkus byl film moc rozvláčný, natáhnout jednoduché příběhy pohádek do dvou hodin, je sebevražda. Vždyť ani dětský divák neudrží tolik pozornosti. Písničky byly neoriginální, Zvíře málo děsivé (strašlivější pro divačky by byl poďobaný nerd :-)) a zbytečně moc postaviček bylo animovaných. Klidně to mohl režírovat Troška. Prozatím nejlepší verzi Krásky a zvířete jsem našla v příbězích o Zaklínačovi. ;-)

Film o generačním střetu (i když lidi nad 25 bych nepovažovala za až takové mládežníky), z nichž každý pár tomu druhému něco dává a zároveň něco bere. Nakonec se to postavě Stillera přestane líbit... Pokud to bylo o osobě režiséra (několikrát ve filmu zdůrazňuje, že dokument je o tvůrci, ne o protagonistech), tak jsme se dozvěděli, že Baumbach trpí krizi středního věku a obavami z talentu mladších. Bohužel to poslední dobou opravdu funguje, jak film popisuje - důležitý je výsledek, ne cesta k němu. Hlavně v žurnalistice se setkáváme s naaranžovanými mrtvými dětmi pro navození soucitu s uprchlíky, naaranžované autentické válečné snímky apod. O internetovém virálu nemluvě.

Inteligentní a vtipný scénář trošku kazí protagonisté. A taky klišé, že ve všech filmech je postižený člověk finančně zajištěn, aby strádal pouze fyzicky, navíc charismatický. Claffinovi bych nevěřila ani na minutu, že má nějaké bolesti, vše se decentně děje mimo plátno. Clarke zase hraje trubku nepostiženou vzděláním, která náhle procitne ze stoletého kómatu stráveného u televizní tvorby, a zjišťuje, že existuje Mozart apod. Lepší film o postižení a vztahu mezi nemocným a ošetřovatelem je You are not you. Ale když pomineme tyto detaily, dostaneme fungující romantiku se svěžími dialogy.

Ke konci jsem už usínala, protože film střídá sáhodlouhé proslovy s neuvěřitelnými akčními scénami. Doufala jsem, že Italové natočí něco víc realistického, ale stejně tam hlavní záporák běhá s pistolí a likviduje konkurenci. Jakou šanci by měl organizovaný zločin, kdyby každého bosse mohli zavřít za vraždu??? Představitelé mě nepřesvědčili ani na minutu, že něčemu vládnou.