Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Sci-Fi
  • Horor

Recenze (841)

plakát

Battle Royale (2000) 

Vlhký sen všech učitelů devátých tříd. :-) S Japonskou kinematografií mám vážný problém. Asi to bude mentalitou Japonců a jiným chápáním dobrého filmu nebo nevím... Když jsem viděla (a četla) Hunger Games, lidi doporučovali Battle Royale jako lepší originál. Jenže zatímco v Hunger games funguje pozadí a důvod her, v BR je to vyvražďování samoúčelné. Líp by fungovalo, kdyby vynechali řeči o katastrofální 15% nezaměstnanosti a jenom unesli třídu za účelem učitelovy pomsty. Vyvražďování je nápadité, ale kazí to "umělecké" výkony mladých herců, kdy skoro každý řekne nějakou pamětihodnou repliku a pak zemře. Bavila jsem se na úkor nechtěného humoru. Vůbec jsem nepochopila ty "božské vsuvky" nebo co byly ty psané texty při uvažování hrdinů. Za zmínku stojí hudba, která se skládá z best of Classic.

plakát

Vesmírná loď Galactica - Krev a chrom (2012) 

Hodnotím celý film, protože na ten rozkouskovaný web-seriál se nedalo koukat. Na to, že to má být pilot k seriálu (který se nejspíš nebude realizovat), chybí pořádné představení postav. Fanoušci různých verzí BS Galactic už nepotřebují přestavovat prostředí a konflikt, a tak se jde přímo do akce. Největší problém jsem měla s dějovým zvratem, který mi přišel samoúčelný bez dostatečného vysvětlení motivací. Nějaká osoba jedná jinak, než by měla jednat, ale je nám to jedno, protože o ni nic nevíme. S dějem mám víc problémů, protože scénář vypadá jako levná napodobenina Battlestar Galacticy pro děcka, zatímco seriál z roku 2003 je ryze dospělý. Efekty mi přišly na televizní produkci v pořádku, přece jenom to není Hollywoodský trhák, ale záležitost s napjatým rozpočtem.

plakát

Černé zrcadlo (2011) (seriál) 

Černé zrcadlo je nastaveno naší bezprostřední budoucnosti. Anebo spíš současnosti? Pomocí černého humoru a absurdna vidíme v zrcadle, co se z nás stává. A není to lichotivý odraz. Národní hymna je typický britský černý humor. Na absurdním tématu se ukazuje moc internetu, proti kterému je i sedmá velmoc krátká. Jak poznáme v umění hranici špatného vkusu? Patnáct milionů meritů Zatímco první příběh byl jenom úvod, tady se téma rozvíjí naplno. Člověk je tu doslova otrokem obrazovek a je jedno, co na nich běží, důležité je, aby se lidé koukali a vraceli našetřené "peníze" nazpět do systému. A když někdo zkusí změnit systém? Veřejné mínění, zpracované mediálními lídry, ho semele. Jak moc se ten vymyšlený svět liší od toho našeho, kdy člověk tráví většinu volna u bedny nebo na internetu? Celá tvá minulost Moderní technologie vedou k tomu, že místo bychom život prožívali, přehráváme si ho ze záznamu. Přiznejte se, že na dovolené víc fotíte a filmujete než pozorujete a vstřebáváte zážitky. :-) Zápletka mi připadá nejslabší z celé trojice epizod, protože většina lidí si ve vztahu dokáže udělat peklo i bez absolutní paměti, které zde slouží jako berlička. Hned jsem zpátky Tahle epizoda mi přišla slabší, i když se zabývá tak citlivým tématem, jako je smrt blízkého člověka. Sociální sítě člověka nenahradí, i kdyby se vytasili se sebedokonalejším avatarem. Bílý medvěd Tady si tvůrci berou na paškál oblíbenost reality show a touhu plebsu po krvi, kterou tak dobře znali staří římané, ale tahle budoucnost nám, imho, nehrozí. Lázeňské pobyty odsouzených skončí až se zánikem naší civilizace a muslimové zavedou jiný - víc středověký než starověký - pohled na zločin a trest. :-) Waldo Vracíme se po dvou sezónách zase do politiky. Nejen v ČR jsou lidi z politiků zhnuseni a raději dají svůj hlas kreslené figurce. (Stejně jako v ČR občané chtěli za prezidenta Cimrmana nebo Avatara) Lidi neřeší, že i tomu vtipnému modrému medvídkovi někdo musí tahat za nitky. A nevědí, kdo, stejně jako my doopravdy nevíme, kdo tahá za nitky našim populárním politickým postavičkám.

plakát

Lidice (2011) 

Filmů o lidských bestiích není nikdy dost a pokud si nějaké české drama z 2. světové války zasloužilo zfilmovat, jsou to určitě vypálené Lidice. Nevím, jestli uměleckost snímku není na škodu tématu, protože některé scény, které by měly dojímat, jsou prázdné stejně jako zasněžená planina, po které běží Roden. Jsem ráda, že Lidice nejsou ždímačka na slzy, ale na druhou stranu by takový vážný snímek neměl nechávat suché oči. Tento film je takový pomník statečným Čechům, ale nevím, jestli ten pomník je až tak zasloužený. Nejzápornější česká postava je tam nedobrovolný kolaborant Vlček, kterého by ani nejzarytější antifašista nemohl morálně odsoudit. V reálu těch kolaborantů bylo určitě víc než dost. Škoda, že se film nejvíce točí kolem vězení a kolem Rodena, protože zajímavé musely být i osudy odvlečených žen a dětí.

plakát

Kontraband (2012) 

Proč mám fandit celý film regulérnímu kriminálníkovi, který ohrožuje svoji manželku a děti kvůli imbecilnímu švagrovi? Severský thriller začíná být synonymum pro překombinovaný děj a postavami po lobotomii mozku. Prostředí kontejnerové lodi bylo fajn, ale zbytek je průměrná gangsterka se spoustou podivných náhod. Film není o pašování, ale o tom jak se zločinec č. 1 snaží přežít v rybníků podobných zločinců.

plakát

Coriolanus (2011) 

Musela jsem to vypnout po dvaceti minutách, a tak ani nebudu hodnotit. Líbil se mi nápad udělat moderní Řím, ale se Shakespearem to skončilo na půl cesty. K samopalům se prostě středověká angličtina nehodí. Vojáci mají řvát sprostá slova a ne přednášet krkolomné fráze. Vnímala jsem slova, ale nechápala jsem význam vět, protože nejspíš žádný význam ani neměly. Příště si prosím Shakespeara na jeviště a s příslušnými kulisami.

plakát

Creepshow (1982) 

Béčkově laděná hororová taškařice z osmdesátých let. Příšerky a osudy jejich obětí spíš bavily než strašily a jde vidět, že King je mistr popisu mezilidských vztahů než geniální filmař. Potěšila jeho rolička v jedné z povídek, kde sice přehrává, ale zábavně přehrává.

plakát

Kon-Tiki (2012) 

Filmy o objevných dobrodružných plavbách jsou oblíbené pro svoji autentičnost a oslavují úspěch člověka. Zatímco neúspěšné projekty lákají hloubkou tragédie a čím víc obětí, tím lépe (Titanic), u filmu o šíleném dobrodruhovi, ochotném dokázat svou pravdu v praxi, se neočekává tragický konec. Nicméně materiál o Kon-Tiki by si zasloužil záživnější zpracování. Nevadí minimalistické vyprávění, protože emoce tečou proudem a němé výčitky visí ve vzduchu. Postavy nemusí vykřikovat, že velitel expedice je neschopný a oni měli raději sedět doma, stačí se podívat do jejich severských tváří. Pokud někdo očekává survival horor, bude zklamán, i když žraloci jsou přítomní. Právě dramatická linka došla úhony, protože hlavní téma je prodření lan, o kterém se mluví od začátku do konce, a nic z toho.

plakát

Skyfall (2012) 

Vezměme Instanbul, rozflákejme jeho tržiště, pak rozflákejme Londýn a chlapi zažívají orgasmus. :-) Fajn, je to bondovka, takže pohádkové akční scény tam patří. Škoda jenom chabé zápletky, kdy z agentů musí dělat neschopné trotly, aby jim příběh neskončil po patnácti minutách. James Bond je moderní muž, což má být zamindrákovaná hromádka oidipovských komplexů. Ten Bond z minulosti, který řeší mise s grácií elegána, je mrtev, ať žije Bond chlapák útočící na primární pudy jeskynních žen. Vyzdvihnutí si zaslouží nečekaná linka s Bond girl a Bardemův záporák, který film vyzdvihuje na koukatelnou úroveň.

plakát

Takoví normální Američané (2013) (seriál) 

Pilot: Špionážní seriály mám ráda, ale tenhle je poněkud sterilní. Částečně za to může návrat do minulosti, protože The Americans není o nějaké slavné historické události nebo postavě. Studená válka a KGB jsou uzavřené záležitosti. Homeland a Hunted jsou dostatečné důkazy, že se dá natočit moderní současný špionážní seriál. Dále za tu sterilitu může scénář, protože hned v pilotu jsou odhaleny všechny karty. Víme, kdo hraje za jakou stranu. Obávám se, že seriál nemá být o tom, jak přechytračit nepřátelské agenty, ale o tom, že i běžný spící agent KGB má právo žít svůj americký sen. 5/10