Ben Nevis

Nevím, do které doby je příběh zasazen, ale přišlo mi to jako 19. století. Paní Dulská se chová jako šlechtična na svých državách a její vypočítavost jde i přes mrtvoly, protože služka Hanka si to taky mohla kvůli hanbě hodit. Postava pokrytecké měšťanky je přemrštěně démonizována, ale Zdeňka Baldová se ji chopila bravurně. Kladné postavy (služka, dcera Brejchová) jsou bezmocné a jalové. Bod za to, že se autoři nesnížili k happyendu.

Film nabízí složitější zápletku, než jenom jak dostat k sobě dvě hrdličky. Zábavné hlavně bylo, jak se synek snaží dostrkat svého padesátiletého otce do důchodu. Dneska by si toho mrňouska pořídil pan podnikatel. :-) Prostě na rozdíl od jiných "propamětníků" mi přišlo, že se tam i něco řeší. Beru film jako oslavu kapitalistických úspěchů dosažených vlastní pílí. Věra Ferbasová by se nestala sekretářkou, kdyby nechodila do večerního kurzu, synáček by nedostal továrny, kdybych chodil akorát po barech. Na tohle by se měli povinně dívat pobírači dávek.

Klasické pohádky jsou příliš krátké na to, aby vystačili na celovečerní film. Proto se nedivím filmařům, že se snaží příběh prodloužit. Vesměs se jim to nedaří, ale u Maleficent smekám klobouk. Klasická pohádka nás učí, že existuje dobro a zlo. Maleficent je moderní pohádka o tom, že záporáci nepadají z nebe a že pro svou zlobu mají motivaci. Rovněž je zde jakási politická korektnost o tom, že když je někdo rohatý a jmenuje se Zloba (nemohli fakt dát jiné jméno???) nemusí být nutně zlý. Kdyby se tvůrci nesnažili tento film napasovat na Šípkovou Růženku, bylo by to skvělé trikové fantasy s hlubšími myšlenkami o lidském srdci.

Dokument se soustředil na léta, kdy Tomáš Holý hrál ve svých filmech. Což je pochopitelné, ale o jeho osobě nám to moc neřekne. Proč přestál hrát? Měl by šanci ve filmech i jako teenager, dospělý? Hrál pouze sám sebe nebo měl talent? Jeho smrt nebyla jenom předčasná, ale naprosto zbytečná a o to víc tragická.

Tento díl je nejkomunističtější z celé trilogie. Tudíž i nejdospělejší, protože se tu řeší složitější věci než pytlák. Ač se Véna k tomu snaží přistupovat dospěle, scénář z něho dělá retardovaného blbečka, který si myslí, že pana ředitele uplatí dvěma lahváči. Alespoň se snažili trilogii uzavřít nějakým happyendem, protože minulé díly vyzněly do ztracena.

Hlavní roli v celé trilogii hraje příroda. Dlouhé záběry na divoká zvířata mají navrch nad naivní zápletkou, která není ani pro děti kvůli nedostatku dětí ani pro dospělé kvůli nedostatku napětí. Své kouzlo má díky roztomilému Tomáši Holému, podle mě neprávem adorovanému dětskému herci, jehož všechny role jsou úplně stejné.

Komorní film o rozmazleném spratkovi, kterému odcestoval otec a potomek celý život čeká, až se objeví, se mohl natočit levněji a bez sci-fi ambicí. Nolanové se ve svém velkolepém projektu dokonale zapletli, což se stane vždy, když se špásuje s cestováním časem. Že se filmaři nikdy nepoučí. Na jednu stranu točí film, kde se skloňuje fyzika v každé třetí větě, na druhou stranu se snaží přiblížit farmářskému divákovi. Takže nikoho nepřekvapí, že lidstvo zachraňuje banda amatérů (Coop je spíš Luke Skywalker než vědec, kterého by někdo vybral do projektu za poslední americké peníze.) a jediný fyzikální zákon, který tam funguje, je ten Murphyho. Nicméně těch nelogičností bylo minimum, efekty parádní, tahoun filmu vybrán s pečlivostí a scénář drží po kupě, i když bych uvítala buď víc sci-fi nebo víc rodinky a ne takový mišmaš. Extra bod má počítač (v originálním pouzdru), vtipný tak akorát i při nastavení humoru na 100%.

Netrpím fetišem na asijskou kinematografii, spíš naopak, ale této historické pohádce nemohu upřít nejvyšší hodnocení. Dvě hvězdičky patří kostýmům, protože mě fascinuje historická móda. A v Joseonu se opravdu vyřádili. Zatímco evropský středověk tone v šedi, asiaté si potrpí na barvičky. Dvě hvězdičky dávám za zpracování, tak odlišné od japonských historických dramat, kde se nezasvěcený divák brzy ztratí. Poslední hvězdička je za humor, který dává sladkobolnému dramatu špetku koření. Samotná zápletka včetně vyznění nepřináší nic nového, ale korejské zpracování se mi moc líbilo.

Jako adaptace úspěšného románu se film povedl. Nemohli zachovat každý detail a povedlo se jim změnit děj tak, aby dával smysl i po krácení. Co se týče humoru, nemohli převést na plátno vtipnou slohovou úpravu, a tak zbyla jenom dějová složka, která je někdy k pláči. Všechno funguje jenom díky tomu, že hrdinové stojí proti totálním dementům a štěstěna je vždy na jejich straně. Žádné vlastní přičinění, protože moto filmu/knížky je: nějak bylo a nějak bude.

Nečekala jsem nic světoborného - spíš béčkovou podívanou, kde se FBI bude honit se šílenýma sektářema. Záporák, co chce vyvolat konec světa, je to nejprovařenější klišé. Ale máme tu Jeruzalém, sympatické obsazení a sekta získala mou pozornost. Nejspíš se Dig obrátí časem v paskvil, ale za pár dalších dílů stojí.