Dvojirakri

Pouštím si je denně. Vždy když se koupu a vždy když jdu spát. Homer je tak úžasný buran, alkoholik, obžera a tupec, že bych ho chtěl mít doma. Ale musel by mluvit hlasem pana Bedrny. Hodnotím 1.-16.sérii, další mě nezajímají, ze seriálu pro dospělé který byl atraktivní i pro děti se stal brak a další osudy žlutých hrdinů mi byly a jsou lhostejné. Až na film. A víte co? Pokud někdy bude Dvojka, bral bych horor, pořádně šťavnatý krvák by Simpsonům sakra slušel, stejně jako sluší halloweenovské díly!

V dětství jsem z něho nemoh. Po přehrání celého seriálu v dospělém věku už to taková sláva nebyla, ale stejně s hvězdami nebudu šetřit. A nejlepší díl? Ten kdy se musejí všichni obléct do masa. Skoro jsem spadnul ze židle :D :D :D

Naleštěná nuda, jeden překvapivý moment, strašidelný vůbec žádný. Atmosféru to má, ale jen na ní se stavět nedá. Kde nic není, tam ani smrt nebere. A já byl tolik zvědavý...

"Pane převore Pitle, za několik okamžiků nás opustí starý rok. Povězte, bude možné se v tom novém někde setkat s Bohem, pokud ano, kde konkrétně?" - "Jsou to konkrétně lesy, dvory, budovy." ...a teď si vemte že tato odpověď během 20min dílu zazní třikrát a pokaždé je otázka jiná, a pokaždé vás to roztrhá na atomy. To BYLA Česká soda! Jasně, mladší pokolení to nepochopí, myslí si že jsou dál. Nejsou, jsou jinde. Nám co chápou to takto vyhovuje. Za 5 árijců!

Zjevení. Několik družstev z nejrůznějších zemí (nejen) Evropy se utkalo v různorodých disciplínách, které byly rozdělovány krátkými pohlednicemi z měst které se právě účastnily. Pamatuju si jak dlouho předlouho jsem čekal až se znovu objeví na obrazovkách. Nakonec se tak stalo, nebyly to ovšem nové díly, ale záznamy starých klání, znovu jsem si tedy připomněl dlouho známá slova jako(bez záruky) Szombáthely, Gozo, Hydra, Llanfair.......................gogogoch, atd...) Myslím že právě tento pořad ve mne podnítil vlohy k soutěživosti a k vlastenectví, tedy vlastenectví k České republice, ne k Ivanovi, jak to vede nechvalně známá Strana Pomocných Dělníků. A Martina Adamcová, och bože, ještě dneska slintám, a moderátoři z dalších zemí očividně tehdy slintali taktéž! :)

Dnes žijí lidé, kteří nevydrží bez wifi. Každý určitě někoho takového znáte. Není signál - není život. Ale dříve žili lidé, kteří se obešli i bez nohou. Nechci zde řešit kdo se jak do které životní lapálie dostal aby upadl do situace zobrazené ve filmu, sami protagonisté toho o sobě řeknou dost. Ale vím přesně proč jsme my Češi tak strašně nespokojený národ, proč na všechno ustavičně nadáváme, proč si vážíme těch co si nejvíc nakradli s nejmenším úsilím a opovrhujeme těmi kteří jsou slušní, rozumní, pracovití. Jednoduše proto, že se máme až moc dobře. Že nás netlačí žádný kamínek v botě. Že nám létají pečení holubi rovnou do huby. No dobře, musíme si je ještě trochu obrat, ale už to skoro je. A to je špatně. Kdo nezažil chudobu, hlad, zimu, náhlé úmrtí v rodině nebo vystěhování, ten neví o čem je život. Život je o tom co nám můžou povědět naši nejstarší spoluobčané, a tím nemyslím ty vitální babči vrhající se pod nohy Andreje "Motýle" Babiše! ...ale my přece víme líp o co jde, stačí se připojit a najít si to, a staříci jsou zmatení, och, já zapomněl...

"Říkala mi jedna paní od komédie, že mě jednou vezme sebou do tramtárie, do tramtári do tramtári do tramtárie...." Tento film není tedy zrovna komedie, ač pár vtipných momentů skýtá, je to hlavně hrozná pohoda, teda většina času. Byly momenty které mi zrovna nešmakovaly, ale jsem ochotný je pominout. Co dělá tento snímek tak pohodovým je jednak nápad pořídit si kabriolet a jen tak někam jet(sen každého romantického tuláka), a pak hudba. Při poslechu současného českého rádiového mainstreamu, který je plný na jednu stranu kolovrátkových písničkářů kterým se nevím proč říká zpěváci, na druhou bolných pop(((rock)))ových zpěváčků kteří budí dojem že je můžete zlomit i stéblem trávy, a jejichž songy mají působit především na vlhké vagíny nezletilých děvčátek, a srovnání s tím co se hrálo v rádiích a hitparádách v roce ze kterého je Jízda, a předně, jak pestrý repertoár měli Buty, je to opravdu učiněný maras v jaké době my žijeme, co je nám pouštěno a co "elita" tvoří! Bohužel, čas je neúprosný, takže žijeme v době kdy je všechno Ztracený, kdekdo je z toho Malátný, zpěvákem může být kdejaký Ksindl, no prostě Hrůza. Jan Svěrák i Radek Pastrňák umělecky vyhasli, navíc Radek od natáčení přibral možná i metrák živé váhy, na novou desku se ceká celé věky a stejně všichni ví že už to nebude taková muzička jako tehdy, ale to pranic nevadí, protože nám po něm zůstaly staré dobré desky, a dokonce i tento film. Děkuji, pánové(a dámo).

Kvalitní filmové muzikály u nás vznikají tak vzácně, že má vlastně každá generace nějaký ten "svůj". A přestože by k mému datu narození odpovídal spíš snímek Rebelové, tak ten u mě pro svoji sladkost nemá šanci, vůbec, moje srdce pulzuje v rytmu rocku a rock ´n´ rollu! Takže volume doprava, nalaď Luxemburg, Bejby, ať vaše saka vám posere pták! Jo, a výraz tetičky vraždící mouchu v okně, skvělý! :D

Film který mi zprotivil Macháčka, viděno někdy roku 2009 v mladoboleslavském Bondy, bylo nás tam tak 6. Hodnoceno tehdejšíma očima, třeba mu někdy ještě dám šanci.

Tuze tvrdý oříšek. Moc jsem se na Vojtěcha sirotka těšil, už dávno jsem o něm četl mnoho chvály, takže mi udělalo radost když se objevil volně k dispozici na netu. A co na něj říkám? Ono je to všechno hrozně pěkný, krajina, kamera, výprava, herci jsou zkušení a dobře vedení, rozumím náturám domorodých venkovanů a jejich averzi vůči cizákovi, ale... Chybí tomu něco, co by mne zasáhlo hlouběji, záběr, scéna kterou bych si s tímto filmem navždy spojoval. Vše mi připadá povrchní a i osud hlavního hrdiny mi byl tak nějak ukradený, nedokázal jsem si k němu najít cestu blíž, ač dobře znám úděl cizího elementu, a Petra Formana mám jinak v oblibě. Možná bych uvítal trochu vyostřenější hudbu, ta která ve filmu zní je na můj vkus unylá, nedává snímku žádný spád. Přesto musím dát vysoké hodnocení, protože řemeslně je to kvalitně odvedená práce.