Noc plná zázraků

„…takže se opiješ, poznáš někoho, skončíš s ním v posteli, máte šílený sex a druhý den máš fotky na facebooku, jak jste se líbali na záchodě.“ Nečekal jsem, jak moc doslovné je ve skutečnosti označení „Noc zázraků-Láska nebeská v polském kabátě“. Mladší z filmů plně využívá prvků svého staršího vzoru, tak trochu po něm šibalsky pomrkává a místy ho až škodolibě vykrádá. Ať už je to třeba kluk a otec bez ženy či takové zařazení Norah Jones a jejího Turn Me On do soundtracku filmu (a tahle „drzost“ mě popravdě rozesmála a potěšila). Jinak polská verze nabízí podobnou atmosféru, množství romantiky, o něco méně humoru a na druhou stranu více nevtíravého sentimentu (ale přitom hořkosti zároveň). Tak či tak je Noc plná zázraků moc příjemnou a úsměvnou podívanou, jejíž premiérová projekce mě sice nedokázala dostat tak moc, abych jí hned přiklepl plný počet, ale to se ostatně nepodařilo napoprvé ani Lásce nebeské, která si mě plně získala až po více zhlédnutích, takže budoucnost ukáže, jak to u mě dopadne s polským zástupcem. „Dobrý den. Jak vám můžu pomoct?“ – „Přišel jsem za synem.“ – „A za kým konkrétně?“ – „Za samolibým egoistou a arogantním tupcem.“ – „Šéfe, máte návštěvu.“ (24.12.2014)

Srovnávání s Láskou nebeskou je na místě ale zase tak podobné si nejsou. Je to vztahovka s hodně postavama a odehrává se na Vánoce ale je třeba říct, že Noc plná zázraků je stejně tak krásná a kouzelná a mnohem méně kýčovitá a bláznivá a více pravděpodobná a občas i trochu dramatická a... Prostě úžasná! A všechno má svůj dobrý konec. Je to moc optimistický film, který mě zaujal od první vteřiny a jsem moc ráda, že do evropské kinematografie zase přibyl jeden zázrak. (05.12.2015)

pro lucascuse: Polské filmy nikdy nebývaly moc dobré? Už dávno jsem ráda sledovala Wajdu, Kieślowského, ale i Machulského. A Polanski je taky Polák. To jen tak na okraj o tom, jaké také bývaly polské filmy. Listy do M. jsou tedy jiný žánr, ale někdy má člověk náladu na to, aby všechno dobře skončilo. (07.07.2012)

Noc plná zázraků je ryzí, krystalicky čistý kýč, který je nutné brát s nezbytným nadhledem a spojit s atmosférou Vánoc, kam láska, přátelství, porozumění a odpuštění organicky patří. Ukázkově dysfunkční rodina k sobě během Štědrého dne najde opět cestu, dva osamělí lidé se do sebe zamilují, sirotek najde novou rodinu, nezodpovědný floutek se ujme své otcovské a partnerské odpovědnosti. Vše do sebe krásně zapadá a všichni jsou nakonec šťastní. Noc plná zázraků je vlastně levnou středoevropskou verzí Lásky nebeské bez přítomnosti přeplacených mezinárodních hvězd a celebrit. Verzí nikoliv ve smyslu doslovného kopírování děje, nýbrž stylu. Snad jen trochu víc sází na sentiment a přítomnost dětských tváří. Láska nebeská mi navíc přišla komediálně rozjuchanější. S reálným životem to nemá nic společného, ze snímku je ale cítit nadhled a pohoda, takže nehleďte na naivitu a přeslazenost. Dejte si tenhle kousek namísto mísy vánočních cukrovinek a když nic jiného, aspoň neztloustnete... Celkový dojem: 75 %. (16.01.2014)

Nepamamtuju se, kdy naposledy jsem viděl takhle dobrý, chytrý, zábavný, upřímný a pozitivní vánoční film. A že bude zrovna polský mě nenapdalo ani ve snu. Všechny postavy jsou maximálně sympatické, děcka jakbysmet a děj je velmi fajn. V tomhle případě se máme od poláků co učit. Nechápu to, ale máme sakra daleko do světových filmů :-/. 4,5* (01.12.2014)