Killing Ground

Co k tomu říct. Je to takové snaživé béčko, které má trochu netradiční osnovu, co se týče kompozice děje. Postavy jsou představovány postupně během časového prolínání a přesto, že vám vše zapadne, asi nebude každý zcela spokojen. A to asi hlavně kvůli malému množství gore. Je tam v podstatě jen jedna zvrácená scéna s plechovkami, jinak se drží rejža ve značný míře u země. (04.09.2017)

Jako komedie dobrý. Feministická záležitost, kdy chlap je posera a ženský Rambo musí zachránit sebe i jeho. Survival patří mezi mé oblíbené žánry, jelikož se většinou odehrává v pěkné divoké přírodě a o napětí nebývá nouze. Austrálie sice má krásnou přírodu, ale nesměla by ji snímat blbá kamera. Postavy se chovají natolik hovadsky, že to snad musel být záměr autorů. Nechce se mi ani psát všechny přešlapy a kiksy - holka ví, že z auta vylézt nemá, udělá to; rodiče vidí chlapa s puškou, ale běží mu do rány; sejmu ozbrojeného chlapa, jenže místo toho, abych mu vzal zbraň, uteču; neseberu pohozenou zbraň a do tmy vylezu i s parťákem, jelikož tak bude větší šance, že nás někdo sejme oba. A co se stalo s dítětem? Na to tvůrci této vypráskaniny úplně zapomněli...zařvat měli všichni. (29.09.2017)

Rodinná pohoda s dospívající dcerou a děťátkem vs. aussie redneck hovada. Kruté drama nejprve o dvou časových rovinách, které paralelně gradujou k o to intenzivnější tragédii, a následně nepředvídatelně probíhající boj o přežití. Střihově promyšlené, audiovizuálně minimalistické. Z chladu a klidu, jakým je film vprávěn, jde o to větší mráz po zádech. Exploitation scén jsme ušetřeni, přesto se nám u jiné scény zastaví dech, jako už dlouho ne. (21.10.2018)

Australský thriller inspirovaný skutečnými zločiny na australském zapadákově, kde si vesnický redneck po vzoru kun(d)y, která neloví domácí kuřata, vždy vychytrale obhlídl nebohé zahraniční turistky, ty znásilnil, brutálně zavraždil a ponechal znetvořené v divočině. S vědomím, že se v Austrálii něco podobného skutečně stalo (a stává), nabýval film zcela jiných rozměrů, alespoň pro mě. Film za tři koruny každopádně umně pracuje s budováním napětí, prolínáním časových linií a ačkoliv představil vrahy v prvních deseti minutách, přesto si jakousi děsivost ponechali většinu filmu, což je v krásném kontrastu se všemi ubohými horory současnosti, kde 90 % stopáže nudně a bez napětí straší vzduch a když se to digitální monstrum v posledních pěti minutách ukáže, člověk se akorát posere smíchy. Závěrečná naháněčka po lese výsledný dojem z filmu ale dost sráží, stejně tak fakt, že zmiňovaná skutečnost byla mnohem děsivější a krvavější, a i když to má být nekompromisní horor o vraždách a znásilnění, nic vysloveně šokujícího zde člověk neuvidí. Přesto si film získal mé sympatie, především atmosférou před akčnější částí filmu, kterou i s mizernými prostředky dokázal vybudovat. 70 % (10.08.2017)

Prožít pěkný romantický čas v australské přírodě je pro mladý pár ideální plán následujících dní. Nečekali žádnou společnost, ale u vody je nakonec postavený i jiný stan. Je ovšem prázdný. Idylku lehce naruší noční návštěva divokého prasete a už docela dost zkomplikuje píchlá pneumatika. Zároveň sledujeme o pár desítek hodin starší příběh osazenstva druhého stanu, kdy společným jmenovatelem obou skupin výletníků je duo místních násilníků. Režisér Damien Power rozhodně nezklamal, poměrně chytrý námět předložil u své prvotiny i aktuálního (2022) dobře přijatého thrilleru No Exit. Sledujeme osudy páru, jiná časová linie zobrazuje, co se stalo druhé rodině. Mezery se postupně zaplňují, napětí začíná stoupat. A přichází prostor na fyzické i psychické mučení, na „tradiční“ chyby i zbabělé kroky. A výsledkem je poměrně intenzivní „co bych asi dělal já“ divácký zážitek. (14.03.2022)