Trauma

Filmařskými kvalitami nepřekvapivě někde na úrovni východoněmeckýho porna, když se zrovna neděje žádnej "humáč", tak je to až srandovní. "Humáč" je to nicméně nadstandardní, takže kdo si na tomhle subžánru ujíždí, bude spokojenej. Ale zas není třeba předstírat, že se jedná o něco mimořádného, nebo že film obsahuje víc kvalitních věcí než gore (třeba scénář a kameru, hahaha!). Jakékoli úvahy o tom, že Trauma seriózně reflektuje, co s duší národa udělal Pinochetův režim, jsou pak vyloženě úsměvný. Pro tvůrce je ten motiv jen fíkovým listem, skrývajícím fakt, že chtěl natočit primitivní primitivnost. O čemž naopak jednoznačně vypovídá fakt, že když mu ve filmu vystupují dvě lesbičky, bude lesbický sex nejpozději ve druhé scéně a bude z něj vidět všechno. Inspirace skutečnými událostmi pak patrně začíná a končí u toho Pinocheta, popřípadě u toho, že v Chile někdo někdy někoho znásilnil. Některá rozhodnutí postav v druhé půli stopáže jsou totiž z ryzí hloubi fantazie. 5/10 a to jsem ještě hodnej. (31.12.2018)

Lákadla v podobě zvráceného, brutálního a nekompromisního snímku nejsou v případě Trauma sice zcela mimo, na druhou stranu si nemohu pomoci, ale přestože všemi těmito ingrediencemi film skutečně disponuje a mě by to ke štěstí v jistém případě jistě stačilo, tak to zde na mě jaksi nezafungovalo a já si tento chilský mazec nedokázal užít až tolik, jak jsem si představoval. Problém je totiž v tom, že ačkoliv v jistých momentech to určitě zvrácený je, ani brutalitou a gore efekty se nešetří a té nekompromisnosti si tu divák užije také dost, tak mě to vše přišlo velice málo syrové, nepřesvědčivé, chybělo mi zde navození pocitu bezmoci ústředních hrdinek a v jistém ohledu jsem zde vycítil skoro až takovou lehkou komerčnost. Příběhově je to tedy prvotřídní paskvil, to ovšem absolutně neřeším, horší je to ale s postavami, které už řešit musím, protože působili fakt až moc hloupě, nesympaticky a herečky i dost odpudivě. Atmosféra mě také zklamala, pro tu platí právě ta absence výraznějšího zpracování ve smyslu větší špinavosti a syrovosti, napětí je pak nulové a závěr mi přišel strašně laciný. Když zmíním úroveň, respektive kvalitu efektů, je na nich určitě znát nedostatek peněz, na druhou stranu, o práci jde poctivou a působivou a v druhé polovině jich je opravdu dost a i svůj účel, tedy pořádně rozvířit mé druhé, masakry milující Já, poměrně úspěšně splnili, ale i když tu teď budu působit jako asi už úplný hovado, tak bych se nebál ještě klidně výraznějšího přitvrzení a násilnějšího zpracování. Ve výsledku každopádně tedy sice na jednu stranu jsem skutečně uspokojen větší dávkou gore a explicitních scén, čemuž se hororový tvůrci ve svých filmech poslední roky jinak zásadně vyhýbají, na druhou stranu krom toho Trauma ale jinak vážně příliš nefunguje a nepůsobí, což je upřímně velká škoda. Být zkrátka takovýchto snímku více, měl bych možná dát problém i průměrné hodnocení, množství gore ovšem děla z této podívané téměř ojedinělou událost, čímž musím jít s počtem * sakra nahoru :-). (02.08.2019)

Stupidní sračka s extrémně nudným a nechutným dějem. U takových filmů si vždy říkám, že je nemohl natočit nikdo psychicky normální (o lidech, kterým se líbí na to koukat, radši ani nemluvě - dekadence této civilizace podle všeho nemá dno). Hlavní čtveřice postav je extrémně nesympatická a obsazená samými hnusnými herečkami (s výjimkou jedné), ta lesbická milostná scéna je tam zcela samoúčelná, a celé je to amatéřina nejhrubšího zrna, příšerným herectvím počínaje a krajně dementním scénářem konče. Film je navíc strašně natahovaný, nevěrohodný a skrz naskrz zbytečný, za mě naprostá ztráta času. A fakt by mě zajímalo, co je ta skutečná událost, kterou se to prý inspirovalo. (13.08.2019)

Nejzvrácenější film letošního roku patří Chile a po všech letošních Exploitationech jasný král. Trauma je film, který některým divákům trauma doslova dokáže způsobit ( Především ženám) a lidem se slabším žaludkem. Hned úvodní scéna kdy syn je přinucen vojáky znásilnit svou vlastní matku patří k vrcholům na úrovni Srbského filmu a to je teprve začátek. 4 kamarádky dvě z nich lesbičky jedou navštívit vesnické městečko v Chile, ovšem první noc je poznamená do konce života. Jsou napadeni a znásilněni slizským vidlákem a jeho synem a musím říct, že pokud se někdo necítil dobře při znásilnění u I Spit on your Grave, tak zde to nerozdýchá. Scéna trvá asi 10 minut, je bez střihu a působí to velmi reálně a znepokojivě zároveň. Potom je to už víceméně klasická revenge vybíjená s parádním Gore ( páčidlem roztrhlá čelist a uřízlá hlava vede!) a byť rozpočet byl nižšší snaha diváky šokovat fungovala skvěle. Nepříjemný, zlý, bezvýchodní a traumatizující film, u kterého se nebudete bavit, ale budete zhnuseni a šokování a na mě to platilo. Dodatečně chválím i nejlepší lesbický sex, který kdy ve filmu byl natočen a moc hezké herečky.80% (30.12.2018)

Do tohohle kousku jsem šel s velkým očekáváním a o to víc jsem zklamanej. Tahle story mě absolutně nechytla. Herečky byly tak hnusný, že bych si o ně neopřel ani kolo. Tyhle čtyři nány si moje sympatie rozhodně nezískali a ve výsledku mi bylo vlastně fu(c)k jestli někdo přežije. Ba naopak jsem přál všem smrt. Film má sice špinavej look a nabídne pár nechutností, ale jako celek mě to vůbec neoslovilo. Navíc si myslím, že Chile už nabídla větší brutality. Už jsem to psal u předchozího Rojas(ova) filmu " Path " v komentáři, a napíšu to i tady. Pokud jde o hororový snímky z Chile tak u mě jednoznačně vede " Hidden in the Woods " a Top(em) je u mě " Visceral: Between the Ropes of Madness ". (04.02.2019)