The End of the F***ing World

1. sérieSeriál o dvou psychopatech, který zfouknete za jedno odpoledne a ještě se na něm uspokojivě pobavíte. První díl byl bomba a naladil mě úplně s přehledem. Seznámení s postavami nemá chybu, hlavní twist je v podstatě už tisíckrát viděný scénář, ale díky zajímavým charakterům a jejich dialogům, popřípadě monologům, je to hned zábavnější. Pět hvězd to ale není proto, že v okamžiku, kdy se Alyssa obarvila na blond to šlo s kvalitou nenápadně dolů, protože to začalo být trochu moc o emocích (a emoce jsou přece nuda). Bůh ví, jestli se tohle dočká pokračování vzhledem k nejasně danému konci, každopádně druhé řadě bych se nebránila. 2. série za mě čelí docela znatelnému oslabení. Kde první série crčela černým humorem, skvělými hláškami a vtipnými momenty, tam začíná ta druhá pořádně depkovatět a najíždět na takové ty traumatické bolestné koleje. V podstatě už mě ani moc nebavil věčně otrávený a poněkud zestárlý výraz Alissy a tak nějak jsem pořád čekala na nějaké osvěžení. Pojem osvěžení je tu asi akorát v podobě nové postavy, která to v hlavě taky nemá zrovna v pořádku a za honbou po své nesmyslné pomstě je ochotná udělat cokoliv. A zase se budu opakovat, že mi tu chybělo nějaké pobavení, ale spíše jsem měla po shlédnutí této série chuť dostat depku, protože ty postavy nepůsobily ani trochu zdravě. Obecně mi to přišlo prostě hrozně vážné, smutné, ustarané a bezvýchodné a já se chtěla spíš pobavit. (25.06.2018)

Konečně vím, co to znamená “hipsterský” film/seriál. // Netflix se snaží oslovit široké spektrum publika, v tomhle případě se rozhodli zacílit na teenagery znuděné svým blahobytem. Nechci moralizovat, to vůbec, ale to, že je něco “jinaké” (rozuměj: jsi strašně cool outsider, jakkoli bizarně to zní, který se už ze zásady musí vymykat), ještě neznamená, že je to dobré (rozuměj: v Buffalo bylo víc zábavy, viď, Vincente). // Nechcete si raději zahrát Funny Games, když už se rak nudíte, hajzlíci? (04.02.2018)

"Jedinej opravdovej seriál ze života vy kreténi", napsal o tom nějakej moula v diskusi pod jednim dílem. "Přehypovaná teenage rádoby existenciální hipsto sračka", píšou další. Aby mě jedno nebo druhý provokovalo jsem asi už moc starej =). Pravdu nemá nikdo (nebo všichni). Co se nedá sporovat, je fakt, že největší devizou tohohle seriálu je jeho pouhých 8x20 minut =). Bral jsem to jako takovou trochu netradiční hříčku na daný téma a zejména díky zvolenýmu formátu jsem se u toho i celkem bavil. Jen po těch všech ohlasech na velký finále jsem fakt čekal něco víc, než úplně tuctovej úteso-visák. Bejt v závěru cokoli fatálního, šel bych vejš. (65%) (07.10.2018)

Když chcete svou novou známost podříznout, ale neustále se dostáváte do prekérních situací, tudíž k tomu pořád není vhodná příležitost, tak se do ní postupně asi zamilujete nebo co. Bonnie a Clyde hadr aneb romantika na hony vzdálená červené knihovně. Pokud tedy červená v onom slovním spojení neodkazuje ke krvi, protože hrdina je zakřiknutý sociopat s vražednými sklony, jenž má po vzoru westernových pistolníků pro jistotu vždy ruku na kudle, a hrdinka protivná kráva, která by vytočila i toho největšího flegmatického introverta. Tohle duo si tedy rozhodně „zamilujete“ a budete mu fandit, a pokud ne, tak ve vás není špetka rebelské romantické duše. Cynické, trochu na sílu a až moc chtěné, ale přesto poměrně zábavné. (06.01.2018)

Když je vám náct a okázale dáváte najevo své domnělé outsiderství, které jste okoukali z aktuální audiovize, tak vám tenhle seriál bude připadat, že je tak moc pro vás a o vás. Dokonce i uroníte slzy dojetí u průhledně nekonformního finále. Když je vám dvacet a třicet a jste zblblí samozvanou výjimečností Netflixu a jejich marketingem, že všechno, co má na sobě jejich štempl, je hrozně netradiční a odvážné a mimo zažité mantinely, budete si sugerovat, že tenhle seriál je další hřebíček do rakve lineární televize a jejích schémat. Jenže on je to jen moc chytře vykalkulovaný projekt pro sílící mladé publikum, nebo spíš pro to věčně nedospělé, které nechce koukat na reálně profilované mladé hrdiny, ale jejich žánrově vyhrocené variace. Komiksový rodokmen je z tohohle dílka cítit na sto honů, což znamená egocentrickou vyhrocenost a domnělost velké rebelie a nonkonformity, když se vedou povrchní emo řeči prokládané velkohubými vulgaritami a občasným šplíchancem krve. Dojná kráva komiksového ratingu M se po americké (nejen) indie kinematografii přelévá do quantity TV. Ve výsledku na seriálu nejvíc naštve, že jde cestou očekávaného polidštění sociopatů a nedostojí falešné vábničce z prvního dílu, která by byla bývala naopak vskutku přinesla něco nového. (13.01.2018)