Pátek třináctého

No, není to zas až tak hrozné. Alespoň ne do chvíle, kdy se objeví paní Vorheesová v celé své kráse. Do té doby to je tuctový vyvražďovák v pěkné přírodě s překvapivě ne až tak do očí bijícím scénářem a hereckými výkony (až na výjimky) a omluvitelným rozdělováním ( jelikož dlouho přeživší netuší, že se vůbec něco děje). Jak už jsem ale předeslal, představitelka paní Vorheesové snímek dosti shodí, jak svým neuvěřitelně trapným vystupováním, tak i značnou nešikovností. Jak si mohli tvůrci myslet, že je možné míti strach z 50-ti leté babky, co je ráda, že udrží sekyru a popoběhne pár metrů? Samotný závěr užuž pomalu vypadal na sériózní překvapení. Nakonec z toho však sešlo. Škoda. (16.10.2006)

Najlepší remake Psycha a ultimatívny whodunit slasher. Tieň minulosti, neznámy vrah, neskutočná atmosféra kempu a daždivej letnej noci, skvelé gore a jednoznačne najlepšia réžia v ságe s nádhernou analógovou kamerou. Jasné, nie je tu Jason, ale záverečné rozuzlenie je úplne skvostne nakrútené. Okrem toho Betsy Palmer totálne dáva. PS: môj rebríček série: F4, F1, F2, F3, F6, F5, F7, F8, F10, F9 (28.01.2006)

Ve čtvrtek dvanáctého je mládež ještě rozpálena myšlenkou žhavého sexu, načež se v noci na sobotu čtrnáctého stává prostřednictvím ostré chladné zbraně nadobro studenou - tolik k tradičnímu týdennímu rozvrhu v kempu Crystal Lake.. Manfrediniho "psycho smyčce" u mordů patřičně úderné, trochu té diváka v pozornosti udržující nahoty, na svou dobu obstojná maskérská práce Sexystroje Saviniho a nádherný manifest hororového klišé, kdy vrah několikrát leží omráčen na zemi a potencionální oběť ctící pravidla fair play jej nehodlá dorazit, nebo alespoň spoutat. No nic, zrodila se legenda a krom vybafnutí za loďkou ani nemusela pohnout prstem, potažmo mačetou.. (14.11.2011)

Překvapivě komorní atmosféra s anonymním vrahem, jehož identita je zábavněji vymyšlená, než se na první pohled zdá. Cunningham tuhle slavnou sérii rozjel poměrně svěže, ale jeho nápadů není dost na to, aby nějak ostřeji vytyčil svůj počin nad průměr. Jak se z tohoto příběhu dokázala stát mnohadílná série, mi zůstává záhadou. (06.05.2007)

Jen tuctová a nezajímavá vyvražďovačka, která si svůj kultovní status vůbec nezaslouží. Atmosféra je sem tam poměrně povedená a sledovat vraždy očima pachatele příjemné zpestření, ovšem Cunningham měl mnohem více přitlačit na pilu. Nemyslím tím samozřejmě jen brutalitu, ale stejně jako u Carpenterova Halloweenu mě otravovalo, jak si snímek celou dobu hrál na plíživé a trpělivé strašidlo, místo aby se někdy proměnil v něco děsivějšího a údernějšího. A navíc to konečné rozuzlení se mi zdálo strašně směšné a z 80% okopírované z Hitchcockova Psycha. Béčkové horory z 80. let holt nestály až na pár vyjímek absolutně za nic.. (26.08.2012)