Úsvit mrtvých

Solidní pokračování. Po noci přichází den a je plný nově probudivších se nemrtvích. Romero opět do zombie vyvraždovačky komponuje kritiku aktualních problémů společnosti. Konkrétně nepostadatelnost různých marketů v životě řadových lidí. Sice tento díl není tak strašidelný jako Night ale stále má dost co nabídnout. (10.04.2006)

Znáte to ne - Svět je nakažen smrtícím virem a oživlé mrtvoly se vymknuly kontrole......... Režie a scénář - George A. Romero. Ocenění : Academy of Science Fiction, Fantasy & Horror Films - Saturn ´80 (USA): Nominace na cenu za nejlepší masky. Golden Screen - Zlatá stuha ´80 (Německo): Cena za nejlepší film. .......Kamera : Michael Gornick. Hudba : Agostino Marangolo, Massimo Morante, Fabio Pignatelli a Claudio Simonetti. (08.05.2011)

Popravdě jsem teda čekal o dost víc na to, že se Úsvit mrtvých řadí ke klasice žánru. O dost zdařilejší a zábavnější mi příjde remake Zacka Snydera z roku 2004! Nejde o zpracování, neboť od sebe filmy dělí téměř tři dekády a technika řádně pokročila, ale především scénář a režie. Remake vůbec nepostrádá tempo a má tah na bránu, zatímco originál je svou roztahaností místama nudný až běda. A kupodivu mi nepřišel ani tak atmosférický jako legendární jednička a trojka Den mrtvých. Pro mě jednoznačně zklamání. (13.09.2013)

Film se nese v mnohem komediálnějším duchu než jeho akčně/hororový remake a přestože prostředí s pomalu se rozmáhající nákazou a lidmi snažícími se ji zvládnout a vrátit se do běžných kolejí je poměrně zajímavé (zapomeňte tedy na bleskovou apokalypsu z novější verze) a pár scén, převážně se týkajících blbnutí s prakticky neschopnými zombíky, bylo opravdu vtipných, tak jsem se většinu filmu příšerně nudil a od poloviny při něm radši brouzdal na netu, jinak bych asi usnul. Film má jednoduše zbytečně moc natahovanou stopáž (ještě že jsem neviděl prodlouženou verzi) (30.12.2006)

Niet sa veľmi kam schovať. Supermarkety sú dňom-nocou plné nemŕtvych lačne obliehajúcich tovar s prázdnymi, tupými tvárami. Zatiaľčo živé mŕtvoly sa prehŕňajú láskyplne v handrách, hračkách a čačkách rozličného druhu a účelu, zlodeji (zombíci iného druhu) sa pokúšajú okradnúť ich dočasne neprítomné príbytky alebo priamo nakupujúcich, využívajúc ich zaujatie lesklými a farebnými povrchmi nákupov. Ak sa niekto túži odstrihnúť od tohto spôsobu života, chtiac-nechtiac podľahne tiež spotrebno/ likvidačnej mánii v zmysle algoritmu: Kvalitne a veľa konzumuj a pokor konkurenta Tvojho druhu. A tak sa ľudstvo požiera navzájom, postupne sa sťahujúc do veľkomiest, plných farebných stien nákupných centier, kde je všetko ľudské hmýrenie a súperenie pod jednou strechou. Vstupom do týchto konglomerátov zažije človek spravidla celú škálu emócií od napätia z očakávania cez horor v pohľade na davy navlas rovnakých robotov až po srandu v podobe rôznych kreácií tvárí, účesov aj kože spolupútnikov v snahe sa odlíšiť (v skutočnosti všetci viac a viac podobajú - viď napr. dnes obľúbené tetovačky - vo filme majú všetci biele bahenné masky). Romero to všetko videl už pred vyše 40. rokmi a v sérii obživnutých mŕtvol si zobral na paškál pochybenia a rozpory spoločnosti. Táto časť sa vyznačuje zvláštnym no funkčným prepojením skvelej zábavy s napätím a postrehmi na adresu nenásytne kupujúcich, ktorých mánia - nákupná horúčka prežíva aj zdanlivo konečný fenomén akým je smrť. (22.09.2014)