Resident Evil: Zánik

Žádný žánrový milník se nekoná, ale alespoň je to narozdíl od dvojky solidní jízda. Konec je bohužel tradičně trapný (koncept závěrečného "superhrdiny"), nicméně akceptovatelný nadhled tu naštěstí je (solidní hlášky a několik lahůdkových krváren). Atmosféra je slušná, zombíci jsou drsně nemilosrdní a Mila je stále stejně ošklivá. Alespoň to ale není tak pitomé a neakční jako druhé pokračování. V rámci žánru slušný standard. (21.08.2008)

Nový pohled na slavnou videoherní sérii přináší ještě více pachu smrti a mnohem méně komplikovanou příběhovou rovinu. Tvůrci se tentokát pustili do stojatých vod béčkového filmu. Děj je tentokrát opravdu primitivní, Alice a její skupina spolubojovníků cestuje z bodu A do bodu B, přičemž osud jim hází neustále nějaké klacky pod nohy. Psychologická situace - Alice získala jisté schopnosti - zůstává netknutá, a to jen dobře. Přenesení hlavní části příběhu nad zem, potažmo z města, do pouštního prostředí je rozhodně zajímavým krokem, čímž rozhodně neobhajuji správnost volby. Je tu sice jasný přístup k lokalitám, které se nám díky své vyhraněnosti plést zcela jistě nebudou, přesto však právě kvůli většímu odstupu od příběhu a postav přichází divák o většinu bodů, které by mohl 'okukovat'. Poušť se tak ale stává vcelku vtipným ztělesněním strohosti celého snímku. Příjemným aspektem je hudební doprovod, který si vybírá to nejlepší z předchozích dílů a pak samozřejmě povedené meziscény (zombie s fotoaparátem...) a lokace z jedničky. Fanouška videohry pak jistě potěší nejen zmutované vrány, ale též look závěrečného souboje, který velmi dobře evokuje atmosféru doplňujících filmečků. Pro ty ostatní je tu pak samotná podoba zombie, která dá vzpomenout na staré dobré časy a samozřejmě příběh nesoucí se v tomtéž duchu. Jediným zklamáním tak zůstavá odfláknutí akčních částí, které sice nekončí útěkem jako jsme tomu svědky ve většině filmů, ale spíše naprostým utnutím v nejlepších momentech (ať už je to nálet zombie havranů nebo závěrečný souboj s efektivní tečkou). (27.09.2007)

Po světě se prohánějí miliardy nemrtvých, v podzemí přeživá hrstka elit. Hlavně elitní politici, vědci, vizážisti, kadeřníci, krejčí a výrobci slunečních brýlí, které jsou v přesvícených podzemních štolách životní nezbytností. A tito zkažení, zhýčkaní lidé se pokusí zotročit nemrtvou rasu, aby mohli ukájet své perverzní choutky. Deklarace OSN zakazující vykořisťování zombies je pro ně jen kusem papíru. Nemrtvý svět však trpí nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil a odčerpávání těchto sil by jeho krizi jen prohloubilo. Zombies s doktorátem z ekonomie si toto velmi dobře uvědomují. Film je rafinovanou alegorií o fungování společnosti a o limitech růstu. Pozorný divák odhalí několik ekonomických modelů, teorií, poznatků. V úvodní scéně je proveden rozbor teorie her, celým filmem se pak jako červená nit vinou myšlenky Keynese, které rozpracoval ve své knize "Ekonomické následky míru". V samotném vykořisťování zombieworkers je zjevně cítit vliv Marxova Kapitálu. Zlí živí chtějí nejdříve zombies odcizit výsledky jejich práce a v konečném důsledku je zombíkovi odcizen celý zombík. V ústředním hudebním motivu zazní několik tónů ze skladby slovinské kapely Laibach "Wirtschaft ist tot", tedy "Hospodářství je mrtvé", v OST pak nalezneme cover verzi s ironickým názvem "Hospodářství je nemrtvé". V tvářích zombies pozorujících konvoj se školním autobusem poznáme Proudhona, již zmiňovaného Keynese a samozřejmě otce ekonomie Adama Smithe. Model nemrtvé ekonomiky je jasnou antitezí k Malthusiovi. Nemrtvá ekonomika se totiž principielně nemůže dostat do malthusiánské krize. Škoda jen, že ke konci se autoři přiklonili k monetarismu a naprosto zapomněli na základní věc - totiž, že veškeré hmotné bohatství vzniká ve výrobě. Tím bohužel celý film degradovali. (03.03.2008)

Navždy béčkovitý Paul W.S. Anderson by se možná mohl něco přiučit. V jeho nedávných kouscích se totiž hojně objevovaly momenty, které se jakoby omylem dostaly na filmové plátno. Ve třetím pokračování ale přišel i třetí režisér (nadstandard odvádí v detailně efektní akci) a s heslem do třetice všeho dobrého se zřejmě začalo blýskat na lepší zombie časy. První výhodou je určitě výběr exteriérových lokací. Filmově ne často využívané pustiny á la Šílený Max nebo van Dammeovský Cyborg postapokalyptické atmosféře spolehlivě svědčí. Bez zbytečných odboček o viru, který se katastrofálně rozšířil do světa a Ameriku proměnil v nekonečné písečné pláně, se rozjede první akce a slušivé tempo a přímý tah na branku si trojka zachová až do konce. Kočovnou skupinku přeživších tak doplní sličná Alice s úchvatnými podvazky a efektní likvidace zombií může směle začít. Škodí jí jen nutná porce řečí hlavounů korporace Umbrella, pitomoučké dialogy nebo mírně chaotický střih. Vše se dá ale odpustit, kdykoliv se na plátně objeví kopající Milla Jovovich nebo okouzlující Ali Larter. (22.11.2007)

Zánik pouze potvrzuje smutný fakt, že žánr zombie hororu poslední dobou nenabízí žádnou invenci a každý snímek z tohoto soudku donekonečna předvádí stále samé fígle. Nepopírám, že poušťní záběry nebo útok nemrtvého ptactva na konvoj přeživších mají jistou dynamiku, klasicky šroubované dialogy a ryze béčkoidní děj však v zápětí ničí jakoukoliv snahu. Trojka sice překonala Apokalypsu, ve vodách průměru ji ovšem na vlásku drží jen božská Milla:) (viděno v kině) 50% (25.09.2007)