Žiješ jenom dvakrát

Všechna slova málo platná - až na Diamanty jsou věčné jsou všechny Conneryho bondovky za plný počet. Co má konkrétně tahle? V Žiješ jenom dvakrát je suverénně nejlepší bondovská píseň ze všech 22 filmů, tak trochu výjimečný je tenhle film i v tom, že se celý odehrává v Japonsku, mimo to má lahůdkového záporáka (Pleasanceův Blofeld je zkrátka ďábel - to jeho postupné poodhalování je už legendární), krásné dívky (i pokud neholdujete asiatkám) a senzační akční scény typu minivrtulník, rvačka s jedním a více Japonci, závěrečná monstrdavová šarvátka uvnitř vyhaslé sopky... a "polykání" vesmírných lodí stojí také za to. Potěšila mě mimo jiné restaurovaná verze tohohle snímku - obraz je, obzvlášť při úvodních vesmírných záběrech, doslova dechberoucí. Tohle tak vidět v kině! (26.04.2010)

Legrační přestřel. Do té doby, než začne být ubíjející. To, že tento díl je v lecčem v zásadě nejikoničtějším přírůstkem série, jí nedává dobrou vizitku. Jednoznačně největší katastrofa je každopádně scénář, poskládaný z deux ex machin, dovysvětlovaček, zbytečných situací a špatně načasovaných zvratů. Pro Dahla to byla první práce na filmovém scénáři a k tomu ještě Flemingovu předlohu upřímně nenáviděl, protože měl pocit, že se jedná v zásadě o turistický průvodce Japonskem, ze kterého nelze ani poznat, o co Bondovi jde. Co dále není dobré je záporák a to přesně od chvíle, než ten malej zamindrákovanej skřet ukáže ksicht. Najednou je to ten ublíženej klouček z přední lavice, kterýho kluci mlátili a žádná ho nechtěla. Jeho plán k ovládnutí světa pak filmově nefunguje, protože pracuje s hrozbou celosvětového konfliktu, jež vyhladí většinu lidstva během několika minut, ale ten je demonstrován roztomilými pac-man družicemi, co roztomile baští družice jiné. Nejlepší na celém filmu jsou pak překvapivě agresivní a divoké kontaktní akční scény či neoddiskutovatelný cringe element. A z týhle bonboniéry je co vybírat. Connery předělaný na Japonce musel skutečně sklidit světový ohlas zejména na Litoměřicku. Scéna ve které vytáhne svou japonskou krásku v plavkách třicet kiláků na sopku, aby jí na hoře oznámil, ať zase třech třicet kiláků seběhne a pak doplave na pevninu (!!!) pro pomoc, zatím co se vydá flákat do zajetí tak nějak shrnuje Bonda obecně. Nicméně moje nejoblíbenější je krátká sekvence, kdy jeho fiktivní manželka odmítá s agentem 007 sdílet stejné lože, takže ten nemůže v noci spát, protože mu hučí v kládě. "Things I would do for England..." (08.07.2019)

[85%] Další skvělá Conneryho Bondovka s pořadovým číslem 5. Můj názor se na tuto část téhle slavné ságy moc nezměnil. Srdečné pozdravy z Ruska a Goldfinger jsou ještě o něco lepší, ale tohle je ihned za nimi. Film začíná zajímavě a poté tu máme krásnou úvodní píseň, jejíž hudební motiv nám tu skladatel John Barry promítá v mnoha hudebních variací, takže jeho OST je opět skvělý. Dějově je to běžný standart, ale pojato je to takovým stylem, že není moc šancí se nudit. I to japonské pojetí, japonské postavy ve filmu – to vše je super. Akce je tu rozmanitá a rozložená po celém rozsahu snímku. Potěší i další hračička z oddělení Q v podobě malého a upraveného vrtulníku „Nelly“, který nám v akci předvede pár klasických bondovských vychytávek. Máme tu i pár bitek ve kterých nám Connery ukáže, že je zde ještě ve formě. 36 let, v nejlepších letech a Seanovi jeho typické charisma vhodné k tajnému agentovi ještě nevyprchalo. Nicméně jako celek to působí opět skvěle, moc hluchých míst jsem tu neobjevil, možná v tom japonském cvičišti ninjů bych to asi tak o 10 min zkrátil. Finále je takové klasické, moc nepřekvapí, ale zabaví. Jen menším zklamáním je pro mě Blofeld, kterého zde hraje Donald Pleasence. V předchozích dílech je naprosto pozoruhodné ho sledovat otočeného v křesle a do obličeje mu nebylo vidět. Zde se ke konci přeci jen odhalil, ale ukázalo se, že je to malé, holohlavé a vyjevené stvoření, které respekt moc budit snad ani nemůže. Ale dost o tom, ať tu nejsem za kritika. Film jako takový to nepotápí. Takže asi tak. (01.10.2012)

James Bond má s pomocou japonskej tajnej služby zabrániť zločincovi Blofeldovi vo vyvolaní konfliktu medzi Američanmi a Rusmi pri dobývaní kozmu. Bond (Sean Connery) opäť vo forme, ale tématika kozmu zrovna u bondoviek zvládnutá veľmi dobre nebola. Trebárs štart rakety s posádkou vnútri krátera a hlavné darebák prežil - aj keď niektoré triky sú na patričnej úrovni, videl som už lepšie diely, ale toto je aj tak ešte nadpriemer. Neviem čím to je, že s Connerym boli tie nápady na bondovky lepšie, než trebárs s Rogerom Moorom. (06.02.2015)

75% - Bondovky nejsou mým šálkem kávy. Díky šablonovým a naivitou sršícím scénářům je málokdy vydržím sledovat až do konce. Tento film si u mě ale na poměry vede celkem dobře. Táhne ho Sean Connery, pár představitelek na pohled velmi příjemných vedlejších rolí, a hlavně božská hudba Johna Barryho. You Only Live Twice je po hudební stránce z toho nejlepšího, co celý 007-business nabízí. Ze slabosti pro soundtrack, zejména pro úvodní song a vesmírné téma, dávám vyšší hodnocení. Jinak bych se musel omezit jen na kritiku scénáře, či choreografie akčních scén, a to by nebylo k vydržení ;o) (24.06.2006)