JayZak

Na Valkýru jsem se do kina těšil už nějakou dobu, a Singer mne nezklamal. Povedlo se mu zkombinovat pravdivé historické fakty s napínavou dějovou linkou, což se v Hollywoodu ne vždy povede, hlavně co se týče té historické věrnosti. Asistuje mu k tomu výborné obsazení, od B.Nighyho, T.Stampa přes T.Wilkinsona, K.Branagha až po T.Kretschmanna(šéf policie). Jo, ti všichni stojí za zmínku, často jde o menší role, ale zahrány jsou bezchybně. No a co se týče Toma Cruise; dokázal bych si představit lepší volbu, ale bylo znát, že ze sebe vydal maximum, a výsledek je víc než slušný. A to samé vlastně platí o celém filmu.

Audiovizuální balada, kde je zvuk a obraz alfou a omegou filmu, vás zasáhne jak kladivo do hlavy. Klaním se tvůrcům, zejména D. Aranofskému za výbornou režii a C. Mansellovi za geniální hudbu. Zároveň díky Projektu 100, že jsem si to mohl na poprvé vychutnat v kině. Z téhle rány mi bude dunět hlava ještě dlouho.

Zas jednou proti většině, ale aspoň jsem v téhle záplavě hozené špíny trochu originální. U Supermana 3 jsem se totiž výborně bavil. Já námět ani příběh tohoto komiksového superhrdiny nějak moc neprožívám, takže když se hlavně v první polovině film zvrhl v humornou eskapádu, vůbec mi to nevadilo, jenom jsem se smál. Úplný začátek byl slabší a je pravda, že Eiffelovka byla v 2. díle lepší otevírací scéna, ale tento nedostatek se mnohými věcmi později vylepšil. Richard Pryor. Nominovaný na Zlatou malinu za nejhorší výkon? Haha, naopak zahrál výborně, bylo vidět, že si svou roli užíval, a tak trochu nahradil absentujícího Lexe Luthora (svou humorností, na zlovolné plány tu byl herecky slušný R. Vaughn). Je pravda, že scénář je opět slabý, zvraty jsou občas trochu nucené a o faktických věcech ani nemluvě (superpočítač, satelit co mění počasí - na druhou stranu co čekat ve filmu o létajícím člověkovi v červených slipech, že). Kladné věci ale převažují: zajímavé postavy (kromě Pryora třeba ne až tak hloupá blondýna), dobré nápady (zlý Superman) a scény (schizofrenní souboj na vrakovišti, faux pais v Pise), toť důvody, proč dávám 3,5*.

Od jedničky nám tu přibylo záporáků, lásky i akce. Ubylo humoru, který zachraňuje akorát Lex Luthor jako takový sidekick hlavních záporáků ("Vždyť to říkám, jsou to burani"). Čeho ubylo hodně, je chytrost a kvalita scénáře. Zajímalo by mě od kdy se prezident Spojených států bere jako vůdce celého světa, a ten konec s US vlajkou radši ani nebudu komentovat. Nicméně když přehlédnete tyto a mnohé jiné naivity v ději, můžete se i dobře bavit.

Bezpochyby zajímavý příspěvek Hynka Bočana do zlatých šedesátých, který v kontextu naší kinematografie nemá obdoby. Na takovou depresi u nás jen tak nenarazíte. Kromě sugestivní atmosféry musím vyzdvihnout kameru, která zabíráním detailů či pohledů z první osoby zajímavě dotváří dojem. A nikdy by mě nenapadlo, že mladý Jiří Krampol může vypadat tak zlověstně :). Jediné co mi trochu nesedělo je fakt, že na celý ústav byl jediný vychovatel, což snad nebylo možné ani v tehdejší době...

Zručně natočený dokument o pornofilmu, který to všechno začal. Za všechno mluví aktuální statistika ke konci, hovořící o počtu natočených filmů za rok - zhruba 400 normálních filmů natočených v Hollywoodu, a ve stejné oblasti natočeno přes 11000(!) pornofilmů. Dnes je to obrovský bussiness těžící taky z mohutné distribuce na internetu(tady by ty statistiky pro "normální" stránky dopadly ještě mnohem hůře), což je přesný opak, o co se snažil režisér Hlubokého hrdla Gerard Damiano. Jeho idea byla propojit porno s normálním filmem a udělat z toho více umění, jenže paradoxně tím nevědomky nastartoval obrovskou mašinerii na peníze, která s uměním rozhodně nemá co dělat. Zákon proti pornografii schválený Nixonem, přes který bylo Hluboké hrdlo zakazováno, dnes pořád platí, což je zajímavé, vzhledem k tomu jaké popularitě se dnes porno těší. Jinak předlohu tohoto snímku jsem neviděl, ale nevidím to jako mínus, protože všechno důležité je v dokumentu, dokonce i slavná hrdlová scéna, i když kostičkovaná. Film tedy neberte jako materiál pro fandy, ale jako zábavný průlet historickým pozadím prvního porna a s ním USA tehdejší doby(sex. revoluce, cenzura, feminismus).

Na Babysitters jsem narazil úplnou náhodou a po zhlédnutí mohu říci, že toho nelituji. Má to odvážnou a originální zápletku, slušné herce i scénář*. Ano, scénář je s hvězdičkou, protože bohužel funguje pouze do dvou třetin, závěr je podle mého nezvládnutý. Čekal jsem trochu dramatičtější vyvrcholení, celkové vyznění snímku je velice slabé a působí nereálně.(Každý máme svůj tajný život - ale dělat z organizovaného šlapání jen takovou boční tajnůstku, na kterou se bude vzpomínat?). Je tu ale i přesto dost silných scén, a ty 3* si to zaslouží.

Někdy zkrátka pičující Bolek nestačí.

Ano, není to "klasika" ve stylu hollywoodských patetických bullshitů, ale i tak mě to nepřesvědčilo. Uma Thurman je sladká, a pro roli se celkem hodila, Meryl Streep nedostávala moc prostoru a hlavní mužský představitel Bryan Greenberg je pro roli spíše nevýrazný a nějak jsem mu to nevěřil. Právě proto, že se to liší od všech těch Krásných pokojských, mělo to potenciál být mnohem chytřejší. Třeba z psychoanalitických sezení se dalo vytřískat mnohem víc a nějaký ten vtip by taky neuškodil. Takhle je to jenom průměrná, lehce vybočující romantika s pro mě až příliš velkou dávkou cukru. Ženám bych to ovšem doporučil, protože ty většinou sladívají více než muži :).

Životní výpověď jedné ze zásadních postav české kinematografie. Věra Chytilová se zamýšlí nad svou profesní tvorbou, životem, rodinou, u čehož ukazuje několik svých tváří. Ženu jako rozhodnou rebelku, co se rozhodně nebojí nějakých okovů, šikovně se z nich totiž vždy dovedla vymanit. Ženu jako velice emocionální bytost, zpytujíc časy a nečasy svého života, který ji připravil cestu značně kopcovitou. Ale také i ženu jako hospodyni, co je otevřená rodině, kdykoliv jí to čas dovolí. Filmařsky by se dokument dal zvládnout lépe, prostřihy na dětství a filmy byly umístěny možná až moc volně a i formu bych si ideálně představoval trochu jinak. Takhle mé hodnocení plyne jen a pouze z osobnosti Paní režisérky, díky které to vidím na sice slabší, ale přece dobré 4*. Dokument jsem zhlédl v době, kdy je režisérce čerstvých 80, a nemůžu nenapsat, že na ten věk vypadá výborně.