DeathTheKid

Shit, který divákovi ukazuje, že neví, co vlastně je. Je to romantický film? Je to film akční/"historický"? Je katastrofický? Nevím, protože přechody mezi jednotlivými subžánry byly tak násilné a divné, že celkové vzezření působilo opravdu směšně. Navíc postavy neměly co předvést, kromě zde nadstandardního Sutherlanda, zbytek byla jen vycpávka, která měla bohužel hlavní roli. V USA je teď asi SWAG mrdat každý zajímavý námět :)))

Z mého pohledu trochu nekomerční záležitost, ale neberte to zase tak doslova. Robocop byl pro mě jen prázdný list, kde se dalo napsat cokoli a výsledek toho, co ve mě zanechal, není určitě špatný. Starého jsem nikdy neviděl a o komiksu vím méně než o kvantové fyzice, proto nekomerční, protože jsem ho sledoval s nijakým očekáváním. A dostal jsem v hlavní roli neznámého herce, překvapivě pouze o úroveň nižší krimi - osobnosti postav nešly do extrémů nebo kousek před ně (krom SL Jackson) a ději chyběl trochu brainfuck moment -, než byl Temný rytíř, přičemž mi vůbec nevadila první vědecká polovina. I když mohla být o něco kratší, protože vzrušení z nasazení prototypu pomalu ale jasně padalo. V druhé polovině mělo vše rychlý spád, dobrou akci, kousek ze CSI:NY :))) a celkově příjemně obsazené role.

Ve skutečnosti se právě tady zrodil první koncept Avengerů! A taky si dělám prdel :))) Vikingové oplývají prostými lidmi, prostým dějem, prostým prostředím (tedy pokud beru tak nadpozemskou přírodu v současně době jako prostou), téměř nulovými triky a vysoce efektivními slowmo scénami, které dávají rituálům a seriálu osobitý náboj. V závislosti na celé sérii pak děj spolehlivě graduje za přítomnosti nechutně klidného Ragnara a po většinu času nenudí, takže mi k plnému kotli chybí asi temná hmota.

Pech je, že film má největší grády v začátku, kde tahá za provaz mladá Hailee a zbytek filmu je tak nějak nenapínavý. A ještě větší pech je, že Mattie za zenitem hraje podstatně hůř než pískle s koulema většíma, než měl Josh Brolin, který tu za a) měl málo prostoru a za b) hrál pěknou lamu. Koukám, že dnes se dá nominovat na Oscara cokoli...ale tak přivřu oči, přece je to o nikdy neumírající spravedlnosti :))))

Joe je dalším z "grow up" filmů, který v porovnání s Mudem nebo Kings of Summer nezklamal, ale taky ani nenadchnul. Pravdou je, že tady to přetékalo nadstandartními hereckými výkony, kde Cage do stromu vysekává "im back!" a Tye ukazuje, že má oči Toma Hardyho a snad i jeho talent. Na místě je taky zmínit výkon fotříka...toho jsem nenáviděl od prvního okamžiku. Odpor/sympatie k příběhu navážete, to je skoro sázka na jistotu, jenže je to moc natažené a vztahy mezi postavami tak nějak chladnou, což se projeví v závěru, kde by nějaký ten emocionální projev celkem bodnul. Tak trochu zklamání i spokojenost zároveň.

Bear Grylls prý pověsil aktivní kariéru na hřebík a místo něj "Ultimate Survival" demonstruje Zack Snyder. A daří se mu skvěle, má to lehce komický až ironický nádech s "trochou" krve, který je zapříčiněn v určitých momentech zejména vynikající hudbou. 4* jsou určitě max a opravdu to na víc nemělo, protože jsem neměl možnost poznat všechny postavy. Je to ironie, že už v takové mírumilovné situaci je tu pořád moc lidí. A taky mě moc nepotěšil NEOSOBNÍ přístup. Guys, když koukám na film se zombíky, chci kurva lebky na sráč sekerou, kladivem, kettlebellem a ne bouchačkama jak fuckin nigga bitch! To je prostě nuda...

Zobrazení měnícího se chování taxikáře jsem pochopil stejně jako skoro všechny filmy Scorseseho a tedy vlastně vůbec. Jde na to TAK POMALU, že nějaké očekávání vymizely někdy v půlce a to to mělo solidní potenciál. Bohužel jsem si ho ve Scorseseho představě užil téměř nulově a i tak je mi líto už jen kvůli Robbovi a Jodie dávat "jen" 3* (nakonec se mi to v hlavě uloželo a je to z mého pohledu fakt shit). Atmosféra byla realistická...všechna ta špína a sračky a do toho nekonečně opakující se soundtrack, z kterého mi asi jebla hlava. Upřímně, jestli ještě někdy budu chtít slyšel trubky nebo co to bylo, tak to rozhodně nebude v 1. polovině tohoto století.

Vtipy, které ve mě vyvolaly vyprsknutí smíchu střídaly vtipy, které mě nutily si škrábat oči. A to je vlastně všechno, protože Machři 2 jsou jen o asi hodinovém plánování kalby, 20 minutovou kalbu a 10 minut titlků, u nichž se neustále mísí výborné, dobré, špatné a výborné-natahované, tutíž hrozné vtipy. S mírou vyprsený úlet, často sklouzávající do propatsi trapasu. Analýza jak skoč na mě z boku, ale je to tak.

Thermopyl v bledě modrém a to doslova (pláááště lidi, mám na mysli pláště :))) A o moc se to ani od bráchy neliší, je to jen trochu slabší. Je tu více krve, stejně té typické stylizace, méně svalů, možná tvrdší sex a boj ztratil trochu svůj náboj, přeci jen lodě nenabízí takovou mobilitu a možnost "levelování". Ve výsledku, film už neměl takové koule, jako Xerxes u Thermopylu ve svém slipo-suspíku.

Labor Day je řekl bych filmařský oříšek, kde je klíčové, aby divák všechno pobral spontánně a ne křečovitě, nepřirozeně a s křivým xichtem říkající: WFT? Negativně na mě pojetí filmu nepůsobilo, protože...každý má právo na nějakou malou utopii, mě jen trochu vadila posloupnost scén, možná trochu přitvrdit na spádu děje (např. 1. střet). Nevím jak lépe to vysvětlit, je to prostě jeden z těch filmů, kde je na vině shluk více faktorů, ale dost vytýkání. Z hlediska herectví jsem si to užil, falshbacky taky na jedničku s nádechem "FUCK THE LIFE" a klidnoučký soundtrack tomu všemu dal takovou tu naivní atmošku.