Šňůra

Natočit film podle Hrabalovy předlohy není zrovna snadné a ne vždy se to povede, o čemž by možná mohl vyprávět i Jiří Menzel, který sám mistra v tomhle filmu ztvárnil. Myslím však, že tehdy teprve začínajícímu režiséru Petru Kolihovi se to povedlo docela pěkně a vzniklo z toho mile melancholické vyprávění třech kamarádů, kde září, kurvafix, především Arnošt Goldflam.

Box jako sport mě příliš neuchvátil, ale kdyby byl v ringu jedním ze soupeřů Rocky Balboa, díval bych se rád. Jeho matche mě vždycky bavily. Navíc opuchlý Sly tentokráte opravdu hraje a vůbec ne špatně. Bylo to více než důstojné rozloučení s postavou nezničitelného boxera, zvaného "italský hřebec".

Westernů byla natočena spousta a hodně z nich bylo o legendách Divokého západu - Wyattu Earpovi a Docu Hollidayovi. Ovšem jen málokterý z nich stojí za to, aby se divák na něj koukl a nemrzel jej ztracený čas. V případě Tombstone to ztráta času určitě není, jen málokdy mě kolty zavěšené proklatě nízko tak bavily, jako v tomto případě. A kupodivu nejlepší ze všech kladných hrdinů i špinavých banditů byl Val Kilmer jako tuberkulózní Doc Holliday.

Když je Peteru Jacksonovi umožněno natočit jeho oblíbený příběh po svém, tak je to většinou vždy pozoruhodný zážitek. King Kong sice není tak velkolepý, jako byl Pán prstenů, v tříhodinové podívané se najde pár chluchých míst a také jde někdy až příliš poznat, že část filmu vznikla v počítačích trikařů, ale přesto je to úžasná vyprávěnka. Naomi Watts je krásná, Jack Black svou rolí nadšeného režiséra velice příjemně překvapil a Kong vypadal, na rozdíl od některých jiných potvůrek, velice realisticky. Takže i přes ty chybky, ve výsledku jde o skvěle odvedené řemeslo.

Na kung-fu filmy hong-kongské produkce jsem se většinou vždy díval tak trochu s despektem, ale tohle bylo více než příjemné překvapení. Je vidět, že Jet Li dokáže zahrát i velice seriózní role a v příběhu čínského národního hrdiny a sjednotitele wu-shu se jakoby našel. Bojové scény a zejména jejich choreografie byly precizní.

Asi nikdy mě nepřestane bavit vynikající herectví Steva McQueena, ať už hraje kohokoliv. Tady jej navíc dlouhý vlas a stejně dlouhý vous změnily téměř k nepoznání, ale přesto bylo jasně poznat, kdo je na placu pánem. Mnohdy mu totiž k vyjádření jeho postavy stačí jen oči.

Tohle byla mnohem příjemnější a zábavnější "poslední" jízda, než byla k vidění např. v Než si pro nás přijde. Však ony taky ta poslední přání, co Rudi s Martinem mají jsou mnohem realističtější. Navíc když náhoda a dva gangsterští troubové pomohou, tak dát mámě caddilac jako Elvis, vyspat se...pardon opíchat dvě holky najednou a zajet se podívat k moři, to není zas takový problém. Když se to navíc podá tak vtipnou formou, jako to udělal Thomas Jahn, tak je to více než příjemně strávená hodina a půl.

Je to sice rodinný film, ale kdybych byl dítětem, možná bych se trochu i bál. Jako velký jsem se ale bavil, Jim Carrey byl skvělý, tohle jsou role, které mu naprosto sednou. Kdyby měl film o trošku povedenější konec, bylo by to možná o bod či hvězdičku navíc.

Horory mi ve většině případů připadají nudné a směšné, ale tohle byla dobře odvedená práce. Nenudil jsem se, ačkoliv jsem se první mrtvoly dočkal až po čtyřiceti minutách a ještě to navíc byla mrtvola psí. Pomalé budování napětí však bylo na místě. Pak to však dostalo grády a přišla docela slušná krvavá jatka, včetně seker a krumpáčů v hlavě. Ne, nebál jsem se, protože přeci jen děj byl docela předvídatelný, ale nuda to rozhodně také nebyla.

Will Smith dospěl z Fresh Prince v pána herce sice už před časem, ale Štěstí na dosah bylo jeho skutečným hereckým koncertem. A ač tenhle příběh rozhodně není žádnou komedii, protože když jste až na úplném dně, tak to k smíchu rozhodně není, tak dokázal vyloudit občas i pousmání na vaší tváří, protože v tomhle je on přirozený. Navíc podal i důkaz o tom, že jablko nepadá daleko od stromu, protože stejně vynikající jako on sám byl i malý Jaden Smith, jeho syn v roli jeho syna. Klapalo jim to na jedničku.