klukluka

Precizní portrét šulibrka nejhoršího kalibru. Kvalita na odpudivé téma. Schopnost některých dospělých, jak ubližovat dětem, je, zdá se, naprosto bezbřehá. Jasně, byl to film, to ale neznamená, že to bylo sci-fi. V tomto ohledu si nedělám žádné iluze.

Po technické stránce (včetně dialogů) téměř dokonalý film, v němž se prolínají tři obsahově ne příliš zajímavé příběhy, z nichž ten "kriminální" je zdaleka nejslabší.

Na první pohled to může vypadat jinak, ale tyhle 3 hvězdy mají představovat poklonu. Minimálně lehký úklon - je pravda, že v pase se kvůli tomu nelámu. Ale ta snaha Vojty Kotka za tím byla vidět, na debutanta určitě solidní výsledek. O moc víc už se z toho vymáčknout nedalo, ten scénář už k tomu nedával moc prostoru. Nebralo se to vážně a vydrželo to po celou dobu filmu. A to je podle mě nejlepší ocenění, které se tomu mohlo dostat. Kdyby to sklouzlo k nějakému patosu nebo melodramatu, tak by se to celý rozsypalo, přitom ta hranice byla hrozně tenká. Mělo to lehkost navzdory místy (většinou) krapet těžkopádnému humoru. Za mě OK, čímž neříkám, že to chci vidět podruhé.

Šel jsem do toho naslepo, nevěděl jsem, o co půjde, a kdybych to věděl, tak bych ten čas mohl strávit smysluplněji, respektive u filmu, který by mi dával větší smysl. Tohle byl jen další odpornej brak. Nic víc, nic míň. A to je nízkým hodnocením ani netrestám za to, že největšího hajzla udělali z jediného aktéra odlišné - bělošské rasy.

Například závěrečná přestřelka Terryho s Frankiem už byla skutečně úsměvná, Frankie pálí a pálí a Terryho ne a ne trefit, ale jinak se mi ten příběh, kdy se do rodné čtvrti vrací proměněnej kámoš z mládí, jednoho bráchu má rád, druhýho nemusí, oba má ale dostat do lochu a ještě se zaplete s jejich ségrou, líbil moc. Zaujal mě i mladistvý vzhled Seana Penna, kterému už v té době táhlo na třicet. Ve stejném věku už jsem si kdysi připadal starý. Člověk se chová bláznivě, usvědčí se z toho ale až mnohem později. Stav milosti ale každopádně ve zkoušce času úplně neobstál, s novým filmem bych si ho určitě nespletl. Mělo to taky dost alibistický konec - všichni zemřeli, nikdo tak nemusí nic řešit. Mám rád střílečky, ale i osobní války se svědomím, tomu se tady zbaběle vyhnuli.

Tenhle příběh se mi líbil moc- a to jak po obsahové, tak i po formální stránce. V porovnání s Modrými stíny je to tisíc a jedna - ve prospěch Pěti psů. Nebyla to možná nijak objevná filmařina, ale byla funkční. Narozdíl právě od Taušova experimentu. Vyzdvihl bych záporáka Martina Havelky a Ivana Kalinu v roli policajta, oba mi přišli vynikající. Naopak neocením herectví Kláry Melíškové a Miroslava Krobota. Ale neosobuji si patent na rozum, je to můj čistě osobní názor. Nadchly mě některé zdánlivé detaily- policistova na zem upadnuvší zbraň při zatýkání, lev probírající se ve veterinářově ordinaci z mrákot..., jindy mě otrávili, když například nechali přežít kriminalistu bodnutého do tepny, přitom odborná pomoc se k němu měla šanci dostat teprve po xx minutách. Taky jsem se podivoval třeba tomu, že Kristýnu se někdo pokusí zabít, protože objevila medvědy, zatímco její komplic se dál procházel objektem nikým neohrožován. Ale jak jsem psal v úvodu- tohle byla přesto ve všech ohledech a směrech velmi slušná krimi.

Dejme tomu, že by se "firma" po osmi(!) letech chtěla skutečně jednou pro vždy zbavit vědoucího "zaměstnance". Že by při tom byli ochotni udělat takový rámus a spoušť. OK. Ale co ty chyby? Co ta hospodyně a podkoní věnující se práci i poté, co se z jejich statku střílelo ze samopalu..? Co kdyby někdo na koridě věnoval aspoň trochu pozornosti maníkovi, kterej se tam ohání před tisíci lidmi bouchačkou? Co chlápek zemdlelej mezi kontejnery uprostřed města, aniž by ho tam za celej den někdo objevil? A takových minel tam muselo být ještě X... Ale ať jen nekritizuju- Sean Penn si na sobě dal fakt záležet... Tohle muselo bolet, páprdu těsně před šedesátkou. Respect!

Po dlouhé době Allenův film, který mě vysloveně neiritoval. V tomhle směru s přehledem vedou Jasmíniny slzy, ale to je momentálně vedlejší. Tohle bylo celkem v pohodě, byť bychom od vysokoškolského kantora všichni pravděpodobně očekávali racionálnější pohnutky k vražednému jednání. Ale budiž. Hodnocení je zdánlivě nízké, mně ale přijde adekvátní, protože podezírat Iracionálního muže z intelektuálního přesahu nelze, krimi to taky nebyla světoborná, a akci by tady obstarala i prasklá žárovka. Ale jak jsem psal- sice nejásám, ovšem rozhodně jsem u toho netrpěl. Příjemná hříčka na nedělní odpoledne.

Nebavilo mě to v devadesátkách, a nebaví mě to ani o 25 let později. Intelektuální přesah a hluboké poselství Krále rybáře mi zůstávají dokonale utajeny. Já vidím jen nepřesvědčivé, laciné melodrama.

Jednoduchý, ale silný příběh dvou povahově naprosto rozdílných "bratrů". Starší je pro mladšího zaručenou oporou, mladší pro staršího zaručenou komplikací. Tento princip na sebe ve finále bere extrémní podobu. Dobro by se mohlo v očích diváka umazat nectnostmi, jakými jsou například podezíravost nebo žárlivost, tvůrci ale Bóžu vybavili darem záhadné senzitivity, která mu spolehlivě odhalí partnerčiny zrady. Tahle berlička je ale přijatelná, funguje také jako jisté úsporné opatření, film má díky ní příjemnou stopáž. Odvíjí se navíc ve svižném tempu, podpořeném promyšlenými obrazovými vsuvkami s hudebním podkresem. Herci se mi líbili moc, temperament a vysportované tělo Ondry Vetchého dostali ohromný prostor, starším divákům mohl pro změnu imponovat stoický klid a pevný charakter postavy ztělesněné Jiřím Schmitzerem. Ivana Velichová byla nádherná, zaráží mě, že se vytratila ze světa filmu i z kronik celuloidových sexbomb. Dům pro dva mě neuzemnil, ale nemám k němu v podstatě žádné výhrady. O jeho kvalitách jistě svědčí i to, že ho Ondra Vetchý uvádí jako nr.1 své přebohaté kariéry (mmt na čsfd 237 tv a film.rolí).