Moonraker

Takové scenáristické kličky, nelogické lapsy a přehnanou absurditu bych si uměl představit ve video béčku s Jasonem Stathamem z ranku Kurýra 2, ale ne v oficiálním bondovském velkofilmu. Vše je zde špatně - od scénáře, který absolutně nedává smysl, přes banální kompoziční motivace (Jaws se zničehonic zamiluje do dívky, aby si na konci mohl uvědomit, že je hodný a pomoct Jamesovi) a marnou snahu o intertextuální provázanost (James si vyjede na projížďku ve stylu Sedmi statečných, honička na lodích hudbou zase odkazuje k Connerymu apod.), která se absolutně míjí účinkem. Přijmout Moonrakera jako přiznanou parodii, bylo by vše pořádku, ale na to mu schází jeden zásadní element - je zoufale nudný a svou tupostí neskutečně iritující. Vesmírné finále už je jen konečnou tečkou tohoto zpackaného projektu, který veškerou bondovskou osobitost utopil v guláši trapnosti. Moore už zde navíc čím dál více nevypadá jako vycvičený tajný agent, ale jako obyčejný klikař, který spoléhá na neschopnost svých soupeřů. Pomineme-li fakt, že je Moonraker vystavěn naprosto stejně jako jeho předchůdci (i se stejnými scénami), máme tady rovnou jednu z nejhorších bondovek vůbec. Kdyby to tak pokračovalo dál, nemusel by vzniknout ani Austin Powers... (01.09.2012)

Moonraker je veľmi zvláštny film. Počas jeho sledovania som sa nemohol ubrániť porovnávaniu s inými snímkami s tej doby. Hlavne ku koncu je inšpirácia Kubrickovej vesmírnej odyssei a Lucasových hviezdnych vojen badateľná, ALE bol som veľmi prekvapený, že aj napriek tomuto uvedomeniu, pre mňa film nestratil nič na svojej hodnote. Pretože nech sa delo na plátne čokoľvek tak som vždy sledoval Jamesa Bonda, a aj keď porušoval všetky základné fyzické a reálne zákony, ako opäť nenudil a predviedol - aspoň mne osobne - kus poctivého dobrodružstva. Gilbertová posledná Bondovka sa dá ľahko porovnať s jeho predchádzajúcou - Agent, ktorý ma miloval - v ktorom zase hlavný hrdina chce vytvoriť vlastné podvodné mesto - v Moonrakerovi je to vesmírne miesto a aj keď majú tieto dve Bondovky na prví pohľad veľa spoločného, každá je rozdielna. Osobne sa mi to veľmi páčilo. Roger Moore dokázal, že je rovnako dobrý Bond ako Connery a jeho vystupovanie je sebavedomé a hlavne omnoho viacej ironické ako v Conneryho prípade. Plus Richard Kiel ako Jaws bol ako obvykle neprekonateľný. (27.08.2009)

Za všechno, co jsem na Bondovi miloval jako dvanáctiletý kluk. Bylo jich určitě víc (č. 5, 7, 10,13), ale tahle můj raný vztah k Bondovkám vystihuje snad nejlépe. Stejně, jako maximální sebeparodizující nadhled, kterého nositelm jsou především Bondovky s Rogerem Moorem. K tomu navíc svými hudebními citacemi tentokrát přispívá i John Barry, který tu opět čaruje a jeho dva vesmírné opusy (ještě "You Only Live Twice") řadím na špici všech Bondovek. Ať si každý říká co chce, ať už jednotlivé pokusy dopadly různě, bez změny stylu by Bond nepřežil. (05.01.2007)

Nebýt totálně zpackaného konce, dal bych i tři hvězdy, ale tohle už bylo moc. Nejenom, že jsem musel překousnout až do absurdity přehnané klišé, kdy všude pracují jen samé mladé a krásné ženy, ochotné pro Bonda obětovat život, nejenom, že je zde opět scéna s naháněním na člunech včetně stejného fóru s rozdělením lodi, a kdyby jenom jedna, ale i druhá (nejsou tvůrci těmi vodními čluny už moc posedlí?), nejenom, že jsou zde až moc okaté reklamy a že k Bondovi v ponču pustí hudbu ze Sedmi statečných (asi neměli na práva od Morriconeho, aby to bylo skutečně stylové), ale vše zazdí naprosto stupidní laserová střílečka chlap proti chlapovi ve vesmíru - dokonce se zvukovými efekty! Pobavil mne opilec s vínem z minulého dílu, melodie z Blízkých setkání třetího druhu, ale to bylo tak asi vše. I humoru krapet ubylo, ačkoliv nějaká ta slovní hříčka zazní, co přibylo, tak již i na bondovky přehnané nereálnosti a blbosti (jak dokázal hlavní zloun postavit ve vesmíru kosmickou stanici, aniž by si toho někdo všiml?). (10.07.2016)

007__č.11__Sci-fi bondovka? Proč ne. Jako experiment dobrý. Celý svět zrovna šílel po Star Wars, takže ta závěrečná bitka s paprskomety se dá z producentského hlediska celkem pochopit, ačkoliv se mi líbila na celém filmu nejméně. Ale jinak celý film běží jak správně namazanej stroj, honička na člunech, boj na lanovkách, souboj v muzeu skla, zkrátka akce střídá akci (někdy dost komiksově laděnou, za což může hlavně Jaws a jeho téměř nadpřirozené schopnosti, přeci jenom překousnout ocelové lano od lanovky není tak běžná věc :o)). Oblíbenec tehdejšího diváckého publika - nezničitelný zabiják Jaws v podání Richarda Kiela - tu slaví comeback a stal se tak jediným záporákem, který se objevil ve dvouch bondovkách (Blofelda nepočítám). Roger, přehoupnuvší padesátku, se tady ještě celkem dá.... (02.10.2005)