Sinister

Stydlivej ožralej kissák se na konci moh klidně trochu víc odvázat, scénář ale velel jinak. Nevadí - dlouho jsem se takhle v kině nebál. Nebál, ne nelekal. Takže vzhůru na vystrašenýho sympaťáka Hawkeho a nacvičte si před odchodem hlasivky. Budete je v sále potřebovat k umravnění všech hovad, co se smějou při lekačkách nebo si šeptají v tichých scénách a myslí, že je nikdo neslyší. (01.11.2012)

Celkem mě mrzelo, že když už se konečně najde frajer, jenž umí s pár nevyspalýma, protivnýma fakanama pokerovanýma hennou, jednou špatně vydlabanou tykví a předpotopní promítačkou spáchat atmosféru, z níž i verbalovi chodily sem tam záda po mrazu, tak scénárista trochu nepřihustil přední kola. Mít to trochu více pana Bubáka a méně Uhlovodíka, pídícího se po příčinách vrzajících podlah v potemnělé nemovitosti, co by si patrně nechal pro Megawatt vrtat koleno a prostě si nerozsvítí ani za pytel sušených čuráků, oroštuju to maximem a prohlásím za zatím nejdokonalejší stimulant samovolného unikání moči s naprosto děsivou hudbou. No, hudbou... Ten nápad, nahradit ve vypjatých scénách klasické nástroje tupou motorovou pilou řezající ocelový nosník, je sice trochu iritující, nicméně spolehlivě rozbrní kdejaký slabší svěrač. S ohledem na výše uvedené tu tedy sice nevyvrcholím, budu se jen tak nenápadně plížit podél temných zdí, kde mě nebude moc vidět, avšak uzavřu to optimistickým konstatováním, že na takové to domácí bubání to bylo dost dobré. *** Jo, a málem bych zapomněl na nějaký ten samoúčelný vulgarismus, který by konečně přinutil místního Pána Banů zrušit mi registraci nebo se třeba zamyslet nad tím, je li opravdu databázi prospěšné na pouhou objednávku kdejakého bezpáteřního, zamindrákovaného zmrda pohřbívat uživatele, kteří si to opravdu nezaslouží. Škaredým slovíčkem pro dnešní den nechť je tedy "jebat". (21.11.2012)

Známy autor kriminálnych románov Ellison Oswalt sa presťahuje so svojou ženou a dvoma deťmi do domu, kde došlo za podivných okolností ku vražde štyroch ľudí. Chce tam začať s písaním novej knihy. Onedlho však začne byť ohrozovaný on i celá jeho rodina desivou nadprirodzenou silou. Duchárske horrory zrovna moc nemusím. Odradili ma od nich Azijati s tými ich nudnými sračkami. Ale anglo-americký "Sinister" sa mi zdal hodne podarený. Scott Derrickson natočil pôsobivú démonickú duchárčinu. **** (03.03.2018)

Jeden z najlepších horrorov poslednej dekády. Dobrá zápletka (-rozumej tradičná horrorová, nenáročná), schopná réžia, ktorá pri intenzívnych ľakačkách využíva zaujímavé uhly kamery, detaily a hlavne presný strih. Herci v tých najextrémnejších scénach naozaj vyzerajú akoby prešli peklom, čo rozhodne pridáva na realistickosti a atraktivite. O hereckých výkonoch samotných, nejakej chémii medzi sa však hovoriť nedá, ale myslím, že to nieje tak relevantný faktor. Dôležitý bol faktor strachu a ten bol vybičovaný do extrému. Takže za horrorovú nádielku odo mňa veľká spokojnosť. 90%. (03.04.2015)

No, že bych byl bůhvíjak ohromen, postrašen či přimrazen, to tedy zrovna ne. Spíš jsem rozčarován. Nadpřirozené prvky mi v Sinisterovi přišly nadbytečné až trapné, hudba příšerná (a téměř žádná ze scén, kterým by tak slušelo ticho, se bez ní neobejde), příběh ohraný... A ačkoliv to nejspíš byl režisérův záměr, neskutečně mě iritovala ta všudypřítomná tma tmoucí, kvůli níž jsem z filmu místy měl jen podivnou rozhlasovou hru (podotýkám, že jsem se díval na DVD a v noci a stejně jsem měl problém rozeznat, co je co, kdo je kdo a tak podobně). Mohlo to být lepší. (18.03.2014)