Zlověstné ticho

Ucházející videohoror od tvůrců SAW s důkladně přefiltrovaným vizuálem, mimořádným hereckým dřevem v hlavní roli a dokonale zbytečnou šokující pointou (a la SAW). Neustálé zlověstné pokukukování loutek a ukrývání věcí pod prostěradla mě mírně nudilo, nicméně jakmile nastoupila samotná Mary Shaw, obvykle bylo o zábavu postaráno. (12.04.2008)

Poslední dobou už vyděsí málokterý horor, takže Dead Silence je vítaná změna, bála jsem se docela pěkně. Režisér si skvěle pohlídal vizuální i hudební stránku filmu a atmosféru se mu podařilo udržet pěkně temnou a chladnou. A nápad s břichomluvci je taky celkem originální. Škoda přeškoda, že v hlavních rolích jsou více méně otravný nebo nedostatečně charizmatický herci (hlavní hrdina, jeho žena a často i Donnie Wahlberg, jehož hlášky mě časem fakt prudily), aspoň teda že se tam objevil Bob Gunton a Amber Valletta. Je ale pravda, že Dead Silence je pořád vysoký nadprůměr a doporučuju všem hororovým fandům. (04.03.2011)

Véééélikánskej rest, kterej sem někde v hlavě nosil, ale škrtl sem ho až předevčírem. A paráda. Jak tak koukám na ty průměrný hodnocení na CSFD, tak mám pocit, že sem viděl úplně jinej film. Ano, Ryan Kwanten je hrozný dřevo a právě on ten film kazí, co může. Ale v tomhle snímku můžeme jasně vidět esenci "Wanismu". Děsivé neživé věci, lekačky dávající si na čas, zrcadla v nějaké formě a děs děs děs. A o čem to je? Znáte ty "loutky", které používají břichomluvci a mluví jejich prostřednictvím? O tom to je. Kwantenovi se stane tragédie, je z ní podezřelej, a tak logicky jede navštívit starého otce do zapadákova. S detektivem v patách... Ježíši jak já tohle miluju. Wana uctívám, to možná víte. Všechny ty jeho děsivé propriety na mě tedy fungovali naprosto výborně. Ale tady se k tomu přidala pointa, která mě zase po delší době naprosto dostala. Jak my sme rozmazlení. Všechno už sme viděli. Ale tohle je tak geniální a přitom jasný, že to prostě stojí za to. Jak se to na konci začne rozplétat, tak si řeknete: "O čem to ten Ted sakra mluvil, normální pointa". Jenomže normální pointa se převrátí v ten jeden opravdu nečekanej šok, po kterým máte chut zatleskat. Ale neuděláte to, protože někdo by mohl ze sklepa zatleskat nazpátek... 9/10 (31.03.2014)

Wan tentokrát sází na budování atmosféry pěkně po staru. A jde mu to k duhu. Dead Silence má nápad, dobré zpracování, skvostnou hudbu a vůbec vše co by měl dobrý horror mít. Přesto tomu k dokonalosti dost schází. Především to, že se Wan jako režisér nedokázal poučit ze svého minulého počinu a opět obsadil herce, kteří postrádají byť jen náznak charismatu či hereckého kumštu. Jenže u Dead Silence to vadí mnohem více než-li u Saw, kde se to ještě dalo přejít. Na druhou stranu se tentokrát Wan poučil jako scenárista. Pointu si sice neodpustil, ale alespoň není tak prvoplánovitá jako ta u Saw. Pravda není z rodu šokujících odhalení, ale zato dává v kontextu celé stopáže jaktakž smysl. A to se také počítá. (30.07.2007)

Jít Dead Silence do kina, ihned upaluji na premiéru. U mě se mu povedlo získat prozatímní primát nejlepšího neasijského horroru roku. Několik opravdu skvělých momentů plíživého napětí a vzápětí děsu, pečlivě budovaná pochmurná atmosféra, sic od poloviny ochabující, ale bez problémů válcující veškerou horrorovou konkurenci, která letos zatnula drápy do plátna. Už z panenky Chucky šel před lety strach a dřevěné loutky za ní rozhodně nezaostávají. Zakoulejí očima a všichni ti zmutování horníci, duchové a obludy obléhající motel se můžou jít hanbou zahrabat. Výtečná hudební kompozice a výrazný vizuál ukazují prstem na režiséra Saw. A že je pointa ve stejném stylu a příběh klišovitý? No, a co!? Který horror není? Pravda, tohle asi není to pravé ořechové pro horrorovým fandovstvím nedotčené... Přidám se ke zdejší hrstce poznamenaných a mrskám Wanovým loutkám pěkné 4 hvězdy. (08.08.2007)