Obhájce

Až jednou těžce zkoušená nitka mého sebeovládání praskne a já konečně někoho zamorduju, chci za advokáta toho slizkého Texasana Matěje MekKoně. Už dříve prokázal, že umí kvalitně zabrnkat na city porotě, když navzdory odporu KoKoKotů hájil černého taťku vrahouna Samuela a obhájil, že někdy zkrátka je Čas zabíjet. Tentokrát si slizký Matěj zabalancoval na ostří etiky a nechal mě v napětí čekat, jak se vyhrabe z té hromady sraček, která na něj zhučela. Nezklamal, mělo to koule! Sice mě nenapadá, co bych filmu vytkla - potěšil mě inteligentní scénář i dobré herecké výkony, ale na plný počet pěticípých to asi není: jsem hóóódně spokojená, leč nadšením netrsám lambádu. Vždyť 80% je taky skvělých, ne? (19.02.2013)

Bill Clinton a já si myslíme, že Michael Connelly je nejlepším spisovatelem thrilerů a detektivek na světe. Ale koho by dneska zajímal názor nějakého zkrachovalého prezidenta, posedlého felací, že ano. To takový já stážistku nikdy nešukal a tak vám něco povím: Je to bomba! Když je napínavý a inventivní základ, nezprasí mi to ani Maťjů Mcqueer v hlavní roli. Ostatní herci byli typově přesní a dokonce i hráli, a tak jsem si to užil od začátku až do konce, ačkoliv jsem věděl, jak to dopadne, ještě dřív než to natočili (asi šestý smysl). A pokud to tu klesne pod 75 procent, osobně si z hodnocení vyzobu celou skvadru těch přechytřelých gayů se "smyslem pro umění", budu jimi veřejně pohrdat a zaplním jim poštu nevybíravými, žalostnými vulgarismy, které si za rámeček určitě nedají!! (28.05.2011)

A zrovna nedávno jsem si říkal, jaká je to škoda, že se v posledních letech příliš netočí kvalitní čisté thrillery. The Lincoln Lawyer do téhle škatulky přesně zapadá. Kvalitně odvedené řemeslo, inteligentní příběh s několika zajímavými zvraty, dobří herci - celkově prostě velmi sympatická dávka thrillerového napětí. Malinká výtka ke scénáři, občas se děj hýbe kupředu ne úplně přehledně a jasně. Jinak jsem ale nad očekávání spokojen. (04.06.2011)

Dovolte mi slovy kapitána Blackaddera popsat jeden z nejslavnějších případů supermozku anglického práva, slovutného Boba Massingbirda, tzv. Případ zkrvaveného nože. Tehdy zastihli jednoho muže vedle těla zavražděného. Měl v ruce nůž, třináct svědků ho vidělo, jak oběť ubodal, a když ho policie sebrala, řekl jim: „Jsem rád, že jsem toho parchanta zabil.“ Nejenom, že ho díky Massingbirdovi osvobodili, dostal se i na novoroční čestný seznam a byl povýšen do šlechtického stavu. Příbuzní oběti mu navíc museli zaplatit za očištění saka od krve.. Přesně v těchto intencích se pohybuje i právnická barakuda Mickey Haller, ale jen do okamžiku, kdy z něj okolnosti udělají delfína. Pak musí ukázat, že svědomí a profesní čest (dá-li se to tak nazvat) mohou žít trvale v opozici, obzvláště když máte za sebou (podobně jako má Jahelka kytaru) jednostopý gang sympatických strýčků.. Zábavně podané, chytře napsané, dobře zahrané a od druhé půle naplněno očekáváním, jakpak to pan právník nakonec zaonačí, aby byl vlk pomsty nasycen a koza reputace zůstala nedotčena. Možná je škoda vrstveného konce, viz scéna stůj, nebo maminka vystřelí, ale to ve chvíli, kdy máte lehký úsměv na rtu, není relevantní. Stahuji námitku.. U McConaugheyho jsem si všiml jednoho zajímavého úkazu. Čím tmavší vlasy, tím lepší výkon, potažmo film - blond páčo, či plešatost (Reign of Fire) vedou k zatracení.. (01.11.2012)

Proč by se nějaký film chtěl tvářit ještě jednodušeji a plošeji, než jaký ve skutečnosti je? Nevim, ale Obhájce to teda dělá fest. Tolik více či méně (či vůbec) překvapivých zvratů (co si budem nalhávat, ta střílecí pointa byla jasná už pár chvil potom, co se "to" stalo) je podáno tak nevýrazně a "rovně", že divákovi ani necukne koutek. Jinak je to pohodová podívaná (i když s otravnou kamerou) za 3,5*, na kterou se dá i zalézt do kina, když nevíte coby. Za ty prachy to ale asi nakonec těsně nestojí, v obýváku se to možná usadí líp. (01.09.2011)