Legenda pekelného domu

Přiznávám, že jsem vydržel 30 minut a vzdal to. Stačilo totiž zavřít oči a poslouchali jste jakousi divnou rozhlasovou hru. Film za to samozřejmě nemůže, můžou za to naprosto diletantští debilové, kteří vyráběli český dabing tohoto filmu. Krom naprosto nepřirozeně hlasitých dialogů (včetně občasného jíkání a polykání a mlaskání a jiných pazvuků, vydávaných dabujícími čudláky - to je tedy zážitek...) tam totiž krom vyloženě hlučných scén bez hlasů neslyšíte prakticky žádné(!) zvuky(!!) ani nějaké ruchy(!!!), vytvářející atmosféru filmu - natož atmosférického hororu... °-(( . . . Děs a běs, tahle prasečina by měla vstoupit do legend o pekelném českém dabingu. Docela by mě i zajímalo, z jakých zdrojů sledovalo tenhle film oněch 128 nicků přede mnou, že byli schopni nějak subjektivně hodnotit >film< a ne jeho televizácký bezzvučný paskvil! - - - - - (Poprvé s natěšením počato a z výše uvedených důvodů nedohleděno 13.3.2011 na tv >Pr(im)ase< , nehodnoceno, nekomentář zde jako dvanáctý - 13.3.2011) (13.03.2011)

Báječně rozehraná partie v duchařském pokeru, v níž je základním vkladem zachování příčetnosti a nejvyšší sázkou holý život. Legenda pekelného domu se s ničím příliš nepáře a po kraťoučkém entrée vrhá své čtyři hrdiny do strašidelného domu, kde ihned počnou prožívat všelijaká dobrodružství s tajemnými silami. Skvěle využitá atmosféra temného sídla bez oken, kde duchové dávají dobrou noc, zvýrazněná kamerou, která miluje detaily tváří. Strach by tak mohl prýštit z každého filmového políčka, bohužel tomu tak není. Přes všudypřítomné projevy neznámých sil se totiž postavy chovají jako by se nic až tak neobvyklého nedělo, reagují klidně a s rozvahou, rozčilení, obavy či zmatek přicházejí velmi zřídka a tenhle jejich přístup mne velmi rychle infikoval. Místo příjemného mrazení v zádech se tak do popředí dostalo prosté zaujetí. Což je sice taky celkem fajn, to by ale nesměla Legenda v závěru předvést tah na G12 a zaznamenat tak další aut v dějinách filmového hororu. Na druhou stranu, -SPOILER- vypořádání se s duchem jeho uřváním se jen tak nevidí. (05.10.2017)

Kvalitni ducharina o strasidelnem dome se vsim, co k tomu patri. Dostatecne ponure sidlo, zavoje mlhy, vydeseni a tajemni navstevnici, podivne zvuky a samovolne se pohybujici predmety. Proste idealni. Navic je to cele natoceno opravdu uchvatne, kamera je vyborna a herci naprosto presni, skvela je hlavne Pamela Franklin jako mlade medium. To vse by ukazovalo na jednoho z nejlepsich zastupcu subzanru, bohuzel konec je tak podivnej, ze jsem se neubranil smichu. Nektere repliky proste zneji smesne, byt by je herci pronaseli se sebevaznejsi tvari. Skoda toho, ale holt je to tak nejspis i v Mathesonove predloze. I tak jde o hodne silny nadprumer. (20.10.2005)

Teda... kdyby mně se válel pod peřinou duch, asi bych se zachoval jinak (chápej, nasral bych si do kalhot), než slečna ve filmu. Ale já naštěstí nejsem médium. Tim chci naznačit, že Legenda pekelného domu se mi postarala o pár krušných chvilek. Super atmosféra obrovského sídla zahaleného nepropustnou mlhou, uvnitř něhož se dějou fakt strašidelný věci. Dobrý obsazení, parádní hudba. Obsahuje sice několik logických kopanců, ale jinak nemám žádný jiný námitky. (09.01.2011)

HAHA prej Mt. Everest strašidelnejch domů. Za mě je to spíš dům naivity a trapnosti. A konec filmu je toho jen důkazem. Tohle mi teda vůbec nesedlo. Dlouho jsem tenhle film odkládal a kdybych věděl co z toho vyleze mohl jsem to klidně odkládat dál.  V roce 1973 to MOŽNÁ mohlo být něco. Dnes už je to ale absolutně nefunkční duchařina. (08.11.2021)