Úsvit mrtvých

Ve srovnání se zombi filmy třeba od Fulciho, si tento drží laťku dost vysoko. Sice už není tak úderný jako night of living death, ale Romerovi se zdařilo to, o co se ostatní splatterový a jim podobní tvůrci jim nepokoušejí... pokusil se nastavit zrcadlo dnešní konzumní společnosti... celé se to projevuje sice jen tím, že zombie jsou i ve smrti přitahováni k supermarketům a tím, že spíš než jako zombie vypadají jako takové ty panny, co jsou všude ve výlohách. Také se mi zdálo, že film je natočený opravdu dobře, nápaditě, ale vévodí mu opravdu špatné herecké výkony, které by se v normálním béčku staly organickou součástí filmu a tady působí jen a jen nepřesvědčivě.... Film stojí za vidění také kvůli hudbě, kterou má na svědomí jiný klasik žánru, Dario Argento. Málokterému zombi filmu se povedlo tak dobře propojit své vlastní znaky se znaky satirického žánru.... (15.09.2004)

Niet sa veľmi kam schovať. Supermarkety sú dňom-nocou plné nemŕtvych lačne obliehajúcich tovar s prázdnymi, tupými tvárami. Zatiaľčo živé mŕtvoly sa prehŕňajú láskyplne v handrách, hračkách a čačkách rozličného druhu a účelu, zlodeji (zombíci iného druhu) sa pokúšajú okradnúť ich dočasne neprítomné príbytky alebo priamo nakupujúcich, využívajúc ich zaujatie lesklými a farebnými povrchmi nákupov. Ak sa niekto túži odstrihnúť od tohto spôsobu života, chtiac-nechtiac podľahne tiež spotrebno/ likvidačnej mánii v zmysle algoritmu: Kvalitne a veľa konzumuj a pokor konkurenta Tvojho druhu. A tak sa ľudstvo požiera navzájom, postupne sa sťahujúc do veľkomiest, plných farebných stien nákupných centier, kde je všetko ľudské hmýrenie a súperenie pod jednou strechou. Vstupom do týchto konglomerátov zažije človek spravidla celú škálu emócií od napätia z očakávania cez horor v pohľade na davy navlas rovnakých robotov až po srandu v podobe rôznych kreácií tvárí, účesov aj kože spolupútnikov v snahe sa odlíšiť (v skutočnosti všetci viac a viac podobajú - viď napr. dnes obľúbené tetovačky - vo filme majú všetci biele bahenné masky). Romero to všetko videl už pred vyše 40. rokmi a v sérii obživnutých mŕtvol si zobral na paškál pochybenia a rozpory spoločnosti. Táto časť sa vyznačuje zvláštnym no funkčným prepojením skvelej zábavy s napätím a postrehmi na adresu nenásytne kupujúcich, ktorých mánia - nákupná horúčka prežíva aj zdanlivo konečný fenomén akým je smrť. (22.09.2014)

Pravda je, že zombie byli slabší, moc strachu z nich nešlo a stačilo umět trochu běhat a nebyl problém jim utéct, takže jediné nebezpečí bylo v jejich množství, ale zase uměli skvěle odkusovat části těla (zvlášť ke konci to byly dost nechutné scény). Na to, že ten film je skoro 30 let starý, funguje pořád dost dobře, má skvělou atmosféru a zajímavý děj, dobře prokreslené charaktery postav (ke všemu přežije moje oblíbená), takže drobné nedostatky s radostí přehlédnu. (19.08.2006)

„Je neskoro. Tento svet sa neoplatí zachrániť. Prežili len blbci.“ Romero je génius zombies horor, ale na Úsvit mŕtvych asi treba vek. Aspoň ja som bol na prvé pozretie sklamaný. Až o niekoľko rokov neskôr som docenil dlhé akčné scény (kamióny), užil si brutálne gore režisérovho kamaráta Saviniho (vo finále zažiari ako člen motorkového gangu), príbeh s presahom s nábehom na filozofiu, krásnu výpravu parádneho, ozrutného, rozľahlého obchodného centra, disciplinované herecké výkony atď. Pritom sa mi na 5* páči aj Snyderov remake, ale z totálne odlišných dôvodov. (26.07.2005)

První scény Romerova svědectví o doslovném rozkladu společnosti patří, nepočítáme-li nedostižná Vlákna, k oněm několika málo působivým počátkům apokalypsy. A není k tomu třeba žádných davových scén, megalomanských trikových kouzel ani ničeho podobného. Stačí k tomu pár lidí ve fiktivním televizním studiu, jejich nervozita, znatelně se stupňující strach a chaos. A hned poté jsme vrženi do brutálního světa, kde už přestávají platit všechna pravidla. Hlavní hrdinové se setkávají a společně, tak jako mnoho jiných, prchají, aniž by předem znali svůj cíl. Útočištěm se jim poté stává opuštěné obchodní centrum, v němž nalézají dočasný úkryt i pocit bezpečí. Živých mrtvých však přibývá a blížící se konec světa sebou nese i nezvratné změny společnosti jako takové... Kritika lidské společnosti tu nabývá ještě větší naléhavosti než předtím a s Romerovými závěry se možná brzy všichni seznámíme na vlastní kůži a zombie k tomu nebudou nezbytné.. Čtyři cukající se údy mrtvoly (jedna dolů za přece jen protrahovanou vztahovou a budovatelskou střední etudu) (14.04.2020)