Noc oživlých mrtvol

Presvedčivosť príbehu vyplýva z absencie humoru. Ak sa Peter Jackson diví, prečo sa toľko hororov berie vážne ("robiť tak Hellraisera, Pinheada by som otrepal o múr, až by sa mu tie ihly zapichli do hlavy celé"), odpoveď je prostá - najúčinnejšie je sebarešpektovanie. Čierny humor je síce fajn, no len čo vstúpi na scénu, podráža nohy tomu, čomu má slúžiť. A "Noc živých mŕtvol" je legendou práve preto, lebo sa rozumne vyhýba jacksonovským "zapichovačkám". Ja netúžim vidieť zombi, ktorá obeti najprv predloží menu vo francúzštine a zacituje z neho. Chcem vidieť to, čo Romero ponúka v prvých cca 13-tich minútach (mimochodom, geniálny tieň, ktorý sa objaví na skle predtým, než Barbara vystúpi z auta akoby dával na známosť, že tu nebudeme mať do činenia len s hrôzou, ale i ozajstnou filmárčinou). Film má kultové parametre i z iného dôvodu. Povedal by som, že medzi "Nosferatu" a "Night" nebol žiadny skutočný horor. Najprv Nosferatu, potom dlho nič, resp. roztomilé opusy štúdií Universal a Hammer a odrazu... Ak si po spomínanej úvodnej 13-minútovke neučešete vlasy, zostanú vám stáť na hlave až dovtedy, kým vás na to neupozorní kolega v práci alebo sluha menom Igor. Hudba, anticipujúca Carpenterove tóny Halloweenu a Hmly (videl som verziu na DVD od firmy Oracle z roku 2002) je príliš skľučujúca než aby sa dalo na film pozerať častejšie, ale to je v podstate kompliment, však. Niektoré zábery evokujúce fašistický alebo vietnamský (b je správne) holocaust by pre určitých ľudí mali byť znamením toho, že horor zrejme nebude tak obsahovo vyprázdnená záležitosť. Vďaka Romerovi tu teda máme tzv. absolútny horor, ktorý odnaučí slušnému zvyku chodiť na pohreby. Éra kvetinových detí tu končí a začína éra detí voňajúcich fialky odspodu. Ak po zhliadnutí tohto filmu nebudete mať nočnú moru, potom ste Jack Rozparovač, George A. Romero alebo zombi. PS: Predtým, než sa rozhodnete pozrieť si farebnú verziu, uvážte, že čiernobiely look sa na konečnom sugestívnom pôsobení diela podieľa cca 40 percentami. Film je totiž aj nezastieranou poctou nemému filmu. (01.04.2005)

To, že Night of the Living Dead je kultovním a přelomovým snímkem hororového žánru, myslím, všichni vědí. Jenže pro mě nebyl kultovní a strhující tak moc, jak jsem čekala. Úvodní sekvence s hubou je napínavá znatelně. Poté Barbra začne zoufale prchat před pochybnou osobou a doběhne do opuštěného baráku, v němž se ukryje. Ještě pár chvil poté je excelentně ztvárněných. Dramaticky děsivá hudba, žádné dialogy, takže jsem měla dojem, jako bych sledovala němý film. Největší slabost této "noci" nastává brzy po těchto okamžicích a trvá zhruba celou hodinku. Tou slabostí je právě tato hodinka. Vysoce nezáživné chvíle, v nichž se vůbec nic neděje, postavy nezávazně debatují a celou dobu sledujeme pouze prostory domu, jako by ti kymácející se zombie venku vůbec nebyli. Pokud se díváte v pozdních večerních hodinách, je vysoká možnost, že se Vám i začnou zavírat oči, které se však možná snažíte držet otevřené, abyste případně nepropásli nějaké dravé a útočné "oživení" děje. Také jde vidět, že ztvárnění zombie, jak jejich masky, tak herectví je amatérské. Ale říkám si, vždyť to byl přece rok 1968, co bych chtěla? Nynější publikum je "zvyklé" na agresivní, krvavé, rozpadající se a všelijak digitálně upravené zombie. Jenže toto je film, kdy zombie chodily ještě vcelku pomalu a nemotorně a žádné PC triky nebyly. Musím ale i tak říci, že remake, jež jsem zhlédla prvně, mi přišel více záživnější. "They're coming to get you Baaaarbra..." (01.11.2011)

Geniální zombíkovina! Začátek je silně naivní a ze zombíka na hřbitově jsem měl dosti rozpačité pocity, chvílema to bylo až komické. Ale s přibývající stopáží začně neuvěřitelně přituhovat a konec je fakt psycho. Hlavní hrdina je cool muž činu, který si prostě ví rady, jeho představitel Duane Jones navíc podal asi nejlepší výkon ze všech zůčastněných. Černobílá barva tomu filmu prospívá, jelikož jen přilívá olej do celkové ponurosti. Minimalistická hudba je geniální, zvlášť ve scéně, kdy zombie poprvé žerou lidské maso. Pro fanoušky zombie žánru tento film určitě nebude zklamáním. Geroge A. Romero se rázem vyšvihl mezi mé oblíbené režiséry. (14.04.2006)

No ja vim, ze se jedna o jeden ze zakladnich filmu zanru, ale ze by to byla takova parada, to teda rict nemuzu. Spousta veci tu je docela spatne. Zombici se sice motaj a pajdaj pomalu, ale obcas jdou docela rychle a sem tam i pouzivaj naky predmety a to by podle me delat nemeli. Navic naliceni je fakt tragicky, ze ma misty clovek problem poznat, zda to je zombik nebo nekdo zivej. Co se tyce samotnejch hercu, tak nejak zvlast spatnej vykon nikdo nepredvadi, akorat skoda, ze je to opet takova ta klasicka sestava. Zmrd co jim to kurvi, odvaznej frajer, naky ty holky a drsnej cernoch. No a dalsi problem je, ze po skvelym a docela strasidelnym zacatku film vytuhne v baraku, kde postavy asi 45 minut jen kecaj, nez se zacne neco poradnyho dit. No a pak je opet slusnej zaver, navic s hodne vtipnym koncem. A posledni vytka je, ze krve tu je naproste minimum, zadna krvava zapamatovanihodna akce tu neni a "hostina" tu je jen jedna a to vcelku odbyta. Ale i kdyz mam k filmu tolik vytek, nemuzu rict, ze bych se nebavil. (19.09.2007)

Vynikající horor z doby, kdy ještě k vybudování atmosféry, hrůzy, strachu a děsu nebylo zapotřebí hektolitrů krve a desítek "lekaček". Od samého začátku má Noc oživlých mrtvol spád a ačkoliv mrtvoly vypadají na dnešní poměry až příliš normálně (až moc živě), tak děsivost tomuto počinu upřít nelze. Skvělé herecké výkony hlavních hrdinů, klaustrofobní prostředí a mysterióznost samotného námětu, to vše mě vede k plnému počtu hvězdiček. (05.04.2015)