Vysvobození

(1001) -"They're drowning the river, man." Musím říci, že tentokrát se okouzlení klasikou nekonalo. Nechci v žádném případě podceňovat schopnosti Johna Boormana (ani dobové možnosti), ale počet věcí, které se mi zdály nechtěně směšné, dosáhl takové úrovně, že jsem se nebyla na film schopná vůbec napojit. Myslím, že to začalo hned tím soubojem banjí. Tu scénu beru vážně a nic se mi na ní nezdálo nepovedeného, ale v kontextu celého filmu si nejsem úplně jistá, jak ji mám vnímat. Je to jakási temná předzvěst krajiny a lidí, kteří myslí a chovají se úplně jinak, než na co jsou city boys zvyklí, a chlapec sám potom také hlídá bod, odkud není návratu, když "hrdinové" vyjedou na řeku a podplují ho pod mostem, což si řeknu jako člověk vzdělaný v principech mytologických příběhů a obecné dramaturgie a bla bla, ale zvuk banja ve mně zrovna moc nevzbuzuje pocity temna nebo nepokoje a hlavně Voight, který tam je a všechno vidí a očividně je znepokojen, se z ničeho nepoučí a potom jde na břeh a začne klábosit s ozbrojenými démony z lesa. A obecně předpokládám, že film je o mužích, kteří na to, že se vydávají uniknout do přírody před složitostmi civilizace, projevují obdivuhodnou neschopnost poslouchat své instinkty nebo si správně vyložit signály a znamení, jež jim padají do cesty. To vlastně zní dobře a jako hodno prozkoumání, ale bohužel mi tři zásadní věci brání zúčastnit se tohoto výletu: 1. Extrémně marné herecké výkony. Voight funguje jen jako takový pohledný panák a Reynoldsovi se snad daří přehrávat i ve scénách, ve kterých není přítomen. Scéna hádky nad mrtvolou je potom tak názorným hereckým workshopem na téma "jak nedělat drama", že jsem se u sledování skoro styděla. 2. Podivné skoky v čase a střídání realistických-nerealistických fyziologických důsledků toho, čím si chlapci prošli. Nejdivnější je lovecký výlet na útes - to ti dva jako den a noc stáli v ledové vodě, zatímco náš neochotný hrdina nahoře spal a bál se? Burt Reynolds sice omdlel a natřeli ho na bílo, ale tlouštík se zdá úplně v pohodě, ani rýmečka nebo nic, co? A Voight je po propíchnutí šípem taky podezřele fyzicky aktivní. 3. Neobratné dobové triky. Tady mám na mysli hlavně ve dne natočenou modrou noc se slunečními odlesky na hladině a zpoceném těle, díky kterým to vypadá, jako že všichni umřeli a jsou nyní trestáni za svou hloupost v očistci, kde musí prožívat své utrpení znova a znova. Umělá ručička v závěrečné snové sekvenci je potom takový poslední hřebíček do rakve. A nebo nevím, jestli jsem to jenom špatně pochopila a ono to má být béčko, které si mám užívat proto, že je špatné? (15.04.2019)

NFR 2008, Oscar 3 nominace: Nejlepší film, Režie, Střih (09.04.2004)

Boorman mistrovsky stupňuje napětí a strach. Už při úvodním duetu na banjo jsem měl takové divné tušení, aniž bych si ho nějak rozumově zdůvodnil, že tu není něco v pořádku. Divný pocit postupem času narůstal a potom to náhle přišlo, jako pěst mezi oči. Scéna znásilnění, působivá a ohavná a málokdy jsem někomu přál smrt jako těm dvěma odporným domorodým kreaturám. Je to předčasný vrchol filmu, zbytek už nemá takovou sílu. (11.05.2003)

Chlapské nechtěné dobrodružství, jehož hlavním kladem je precizní kamera v kombinaci s výtečně budovaným napětím a dobří herečtí představitelé. Scénář je silný zejména ve své první polovině, při kterém dotyční cedí dvojsmyslné a chytré dialogy jako na běžícím pásu. Druhá půlka sází spíše na strhující akci, při které se vlastně paradoxně nic neděje a závěrečné přehodnocování. To, spolu s dohrou, překvapivě nestrhává nic z dramatičnosti a zbavuje se častého syndromu šlápnutí vedle a zbytečné nastavované kaše. Ona kultovní scéna znásilnění nestojí prakticky za řeč, narozdíl od strhující kytarové brnkačky na počátku. Snímek, který dokládá ono známé tvrzení, že v jednoduchosti tkví síla. (12.08.2005)

V sedmdesátých letech se defacto zformoval moderní hororový film. Přestalo se s neustálým předěláváním klasických monster, nastoupily originální nápady a zrodily se nové subžánry. Například slavné Deliverance definovalo hixploitation a stalo se asi nejcitovanějším hororem vůbec. Horror movie of the year (29.08.2007)

Výborně napsané (zvláště dialogy o zločinu a jeho následcích), s přehledem a nápaditě zrežírované (voyeurská kamera, tíživá atmosféra „survival thrilleru“) a skvěle zahrané chlapské dobrodružství, kterému sice místy chybí rychlejší spád, ale v celkovém součtu je to silně působivá záležitost, v níž zaujme také absence hudby (až na kytaro-banjový nášup) a taky jedno neskutečné znásilnění. Výtečná záležitost, po níž výlet do lesa už nikdy nebude takový jako dřív. (18.10.2006)

║Rozpočet $2milióny║Tržby USA $46,122,355║Tržby Celosvetovo $46,300,000║ výborná kamera, réžia, nechýba hmatateľné napätie, drsnosť, príbeh ktorý má svoje silné momentky a scény pri ktorých mrazí, boj o prežitie /80%/ (22.05.2009)

Pure Apocalypse aneb jak z nás mezní situace v divočině nedělá ušlechtilé a hrdinské bytosti, ale vyděšené a úlisné tvory bez morálky. Původně romantická póza degeneruje až v závěrečné obrazy celkové zkázy - výjevy ze zanikajícího města jsou mrazivým komentářem k morálnímu úpadku hrdinů. Film, který je v každém ohledu nesmírně fyzický a myšlenkově naléhavý - rozbíjí tradiční dichotomii dobra a zla a z boje o přežití dělá i problém etický. Skvělé je, jak Boorman využívá "předsudečný" odpor diváka k zaostalým horalům a tak ho vlastně staví do role spolupachatele i jak v postavě Burta Reynoldse problematizuje archetyp sebevědomého chlapáckého hrdiny. Zestárlo to jen v několika technických ohledech, jinak brilantní ukázka filmařiny s obsahem a drásavou atmosféra (bendžo duel je typická sekvence do učebnic). (18.03.2012)

Vysvobozením pro mě byl konec filmu, protože takového naprosté emoční minutí mě a filmu jsem dlouho nezažil. Pro mě tu nefungovalo prakticky nic a pokud tam jsou myšlená vážně jakákoliv "podtémata", tak to celé mohlo být nejen přímočařejší, ale především kratší. Nepopírám jakoukoliv kvalitu, provokativně dodávám předvídatelnost a odcházím zlepšit si chuť skutečnými emocemi z postav a příběhu. tak Larsi, snad mě nezklameš... (29.04.2012)

Klasicky dobrodruzny snimek mi bohuzel jako dobrodruzny moc neprisel - postrada vice napeti, i kdyz herci i pribeh snesou prisnejsi meritka. (05.08.2002)

Scénář: James Dickey .. Co může být tak napínavého na dobrodružném filmu, kde se čtyři kamarádi vypraví splavit řeku, která díky budované přehradě zanedlouho zanikne? Bohužel nic, pokud tedy nenarazíte na párek nepochopitelně šílených horalů. Do té doby se můžeme kochat záběry divoké řeky a jejího okolí a poslouchat rozmanité řeči o špatném systému anebo ekologické narážky, které mají něco do sebe. Napětí je i pak poskromnu, jen ke konci už konečně začíná fungovat i psychologický rozměr, kdy se plánované bezstarostné dobrodružství nadobro mění v událost, která bude její aktéry pronásledovat až do konce života. Kytarový duel neměl chybu. PS: U nás si do lesa i nyní zajdu stejně bezstarostný, jako kdykoliv předtím... poserové ;-) (07.10.2007)

Zajímavá ukázka proměn lidského chování, když se obyčejné dobrodružství mění v boj o holé životy. Napětí od začátku až do konce. Retardovaný kluk hrající na bendžo, bezzubí a bezejmenní venkovani, scéna ponížení a znásilnění Bobbyho (Ned Beatty), Ed Gentry (Jon Voight) a v jeho roztřesených rukou luk a šíp a suverén Lewis (Burt Reynolds) brečící jako malé dítě atd. To vše umocňuje už tak tíživou atmosféru strachu, kterou nějak nevidím (zřejmě přes záplavu krve) v novodobých thrillerech/ hororech. (15.05.2006)

Síla. Hutný psychologický thriller, po jehož zhlédnutí u mě Renčovo Na vlastní nebezpečí kleslo ještě níž. Tedy jestli to vůbec jde. Banjo scéna rulez. (18.01.2009)

Jó, mezi burany je krásně. Pohostí vás na úrovni jak se sluší a patří, malebná zákoutí osobně ukáží, něco skočného na banjo pro zvednutí nálady zahrají i podomácku pálenou samohonku nalejí. A že jsou nějací divní? Ale jděte, to jsou hloupé předsudky... Až na to, že John Boorman je opačného názoru. A dobře tomu tak, protože výsledkem této jeho xenofobní paronie je zřejmě vůbec nejlepší z filmů spadající pod kategorii "sjedeme si řeku". Přes všechny klady nastane vrchol celého snímku již někdy v sedmé minutě. Což však ani v nejmenším neznamená, že to peklo v druhé části není setsakra působivé. Je a to o to více, že je to až mrazivě uvěřitelné. (18.05.2008)

Miluju filmy, kde je člověk vyzván na souboj s přírodou a tady se do toho navíc připletli zvrhlí, zlí horalové. Děj si plyne pěkně pomaloučku a o to více jsou pak pozdější nesnáze působivější (i když je teda každý určitě čeká). Hlavní herecká čtveřice je hodně dobrá, ale nejvíc mi asi utkvěl Burt Reynolds bez knírku. Horalé jsou vesměs všichni retardovaní, nebo aspoň hrozně oškliví, takže je opravdu na co koukat. (09.11.2006)

Věčné téma: Člověk vykořeněný z přírody, z místa, kde mimo řeky číhá i poněkud zhýralý naturel místních starousedlíků. (13.11.2007)

Dnešní thrillery nesahají ani po kotníky tomuhle mistrovskému kousku. Silný scénář, dobří herci a především vysoká sugestivnost zobrazovaného. Film, který se vám dostane až do morku kostí... Po tomhle filmu se už na čundru s kámošema nebudu pohybovat tak bezstarostně jako dřív... (24.03.2005)

„NĚKDY SE MUSÍŠ NEJDŘÍV ZTRATIT, ABYS NĚCO NAŠEL…“   Až někdy s chlapama vyrazím za dobrodružstvím, vzpomenu si na tenhle film. Survivalový dobrodrůžo, který stupňuje napětí, ale je přívětivější než ty hrůzný „vidlácký“ (a jim podobný) filmy. A krásný je, jak to baví i po těch letech!     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1970 napsal James Dickey, neznám. 2.) Zjistím, že podcenit výběr kamarádů se nemusí vyplatit.  ///  Thx za titule „softitler“.              PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (30.03.2022)

Troufám si říct, že Deliverance je jeden z nejvíce nadhodnocených filmů, co jsem kdy zhlédl! O Deliverance je zmínka téměř v každém pátém filmu, hovoří se o něm, že se jedná o základní kámen Exploitationu a dostal jsem dřevěné herce, hloupé dialogy, mizernou pointu, nulovou akci, bolestivě pomalé tempo a o napětí ani nemluvím! Záporaci se objevili pár minut před koncem a působili jako typičtí horalové, nepůsobili děsivě ani slizce a proto smutně proslulá scéna znásilnění chlapa chlapem byla spíše úsměvná než šokující. Nevím, co mi na filmu vadilo víc: zda hluboká úcta k špatnému řemeslu, nebo výtvarná cesta, kterou se film pokouší šokovat diváky, ale neúspěšně. Tohle je pro mě urážka filmu Exploitation a hluboké zklamání, které si nezaslouží děsivých 80%. (28.08.2013)

„Niekedy sa musí chlap najskôr stratiť, aby sa našiel.“ Drsný chlapský dobrodružný triler a zároveň absolútny pilier hixploitationu. Kým dnes je hixploitation (PACH KRVI, VRAŽDY VO WOLF CREEK) synonymum pre krvavý horor, v začiatkoch (Peckinpahov STRAW DOGS) šlo o ambiciózny a vážny subžáner. Skvele namachrovaný Burt Reynolds, parádna scéna s banjom a odvážna pasáž znásilnenia. S odstupom desaťročí to jemne zostarlo, ale inak stále ide o šupu a zaujímavé zachytenie odchodu istej "nevinnej" doby, kedy lesy a stará doba museli ustúpiť ťažkým strojom a dobe novej, modernej. Vlastne je super, že Boorman odolal a nespravil z toho prvoplánový horor. Kniha Jamesa Dickeyho vyšla aj v češtine, sám autor má vo filme mimochodom cameo šerifa. "Proč sakra chcete tou zatracenou řeku sjet?" - "Protože tam je." (19.10.2006)