Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi
  • Komedie
  • Drama

Recenze (275)

plakát

Screamers: Hon na člověka (2009) 

Screamers 2 stojí na hliněných nohách už od začátku. Je to dávno, co jsem viděl jedničku, ale zanechala ve mě daleko příjemnější pocity. Scénář si neláme hlavu skoro ničím a obsahuje ta nejprovařenější klišé. Každý, opakuji každý, odhadne přeživší po dvaceti minutách filmu. Chování postav je nelogické a tupé. Poznámka na okraj: Životnost takovéhle vojenské jednotky by se počítala v řádu minut (pravděpodobně dvou). Zpátky k chování: v tomhle směru je nejvýživnější medik týmu. Její reakce na druhého mrtvého v družstvu se u mě zapisuje do análu, eh, análů. MOŽNÝ SPOILER! Další, na konci je vrchol nelogičnosti. Poslední dva přeživší muž a žena jdou raději na dva měsíce do hibernace. Já nevím, ale ať se vžiju do kůže jednoho nebo druhého, rozhodně bych netrávil dva měsíce v hibernačním tanku. A na konec: Jak může stroj, MECHANICKÁ bytost oplodnit lidskou ženu????? Technicky nemožné. Proti technické stránce nemám námitek, na direct2dvd slušné. Pokud vznikne trojka, vyžaduji, aby tvůrci dostali odpovídající rozpočet, jaký si vyžaduje přenesení Vřískounů na zem, a také aby scénáristou byl někdo jiný než průměrně inteligentní orangutan. Malá perlička na závěr: Rok vzniku filmu je 2009, ale dabing vznikl už v roce 2008. Pravda je asi tam venku:-).

plakát

Titan A.E. (2000) 

slušné. Titan ae není moc pro děti, protože by z těch názorových veletočů mohli dostat bolení hlavy. Dospělé neurazí, a scénář má hlavu a patu. Jedním ze spoluautorů je i Joss Whedon a je to na něm znát, dýchá z toho nadhled na všechny strany. Přiznám se, že jsem čekal, že ona kýžená loď Titan, kolem které se to celé točí bude nějaký ultrabitevník, takže mě konec docela překvapil. Jen jemi divné, kde v ledovém poli získali tolik hlíny, aby z toho splácali celou Novou Zemi. Eh, vlastně Boba jem myslel. Jediné mínus je v nevýrazných záporácích. Animace je slušná a třeba úvod a tříštění ledových polí v závěru je dechberoucí.

plakát

Underworld: Vzpoura Lycanů (2009) 

Underworld: vzpoura lycanů prozatím vede v žebříčku nejzbytečnějších filmů. Chápu, že vznikl jen, aby vydělal peníze, ale nejsem si tak docela jistý, že tento účel splní. První mám celkem rád, druhý dokonce hodně rád, vzpoura lycanů ale likviduje všechno, co tato série prozatím vytvořila. Je to špatný film. Na rozdíl od ostatních tak docela neviním režiséra, Spielberg z něj sice asi nikdy nebude, ale umí vystavět atmosféru a dokonce i jakž takž vyvolat sympatie k hrdinům. Scénář je jedním slovem tragédie a poslední, kdo měl šanci vytáhnout film nahoru, tedy střihač ho místo toho dorazil a zakopal hodně hluboko pod zem. Tohle, v kombinaci s pro středověk naprosto nevhodným zabarvením snímku do technomodra srážejí vzpouru hodně dolů. Je cosi shnilého ve filmu, kde jsou i lístky nebo tráva modré. Jediný z herců, kdo obstojí, je Steven Mackintosh. Rhona slouží jen jako důvod k pomstě, Bill Nighy nestydatě přehrává a Michael Sheen nemá dost charizmatu aby utáhl hlavní roli. Vzpouru lycanů hodlám nadále ignorovat a tvářit se že neexistuje a budu se modlit za regulérní třetí díl. Snímek není důsledný ani v jedné své poloza, ať už je to romantika, akce, nebo horor. Je to zkrátka paskvil. Snímek díky velkému tempu a solidní výpravě nestihne nudit, ale to je zatraceně málo.

plakát

Duch boje (2008) 

Je to už pár let, kdy nám producentská firma Luca Bessona nabídla prvního Ong baka. Herecké umění žádné, děj prokoukne každý, kdo viděl aspoň 2 (slovy dva) akční filmy. Ovšem majstrštyk Tonyho Jaa stál na bezchybně provedených a náležitě tvrdých akčních scénách. Nyní přichází Jeeja Yanin a hned zkraje je třeby říct, že je to průůšvih! V Chocolate chybí snad všechno. Nedostatky z Ong baka vynásobeny nekonečnem, spolu s přidanou hodnotou absentujícího děje. Tam, kde si Ting šel pro šišku Ong baka, se v Chocolate sice taky chodí, ale víceméně odnikud nikam. Gradace příběhu v podstatě neexistuje a finále přijde jako blesk z jasného nebe. Ani ty bitky už nejsou co bývaly. Kaskadéři v thajských bojovkách to opravdu nemají jednoduché. Nejenže často dostávají na budku (i jinam), ale vrcholem je, že musí hlavní hrdinku šetřit a je to na nich vidět. Mě by to pořádně otrávilo den. Chápu, že ji šetří, je to holka (dámy prominou), ale proč ona používá všechny techniky s maximální tvrdostí? NEJSEM šovinista, jen mě to zaujalo. Choreografie není špatná, ale co na tom, když jedna strana boj kašíruje a druhá jde do bitky naplno? Á propos, všiml si někdo, že o akční sekvence se staralo snad pět lidí, ale scénáristu nikdo neviděl? Podle mě psal z vlastní zkušenosti (myslím ten autismus), jinak si něco takového nedokážu vysvětlit. Na Ong baka se čas od času kouknu, když si chci vyplácnout hlavu, ale Chocolate nejspíš stejný osud nepotká. Apendix: Originální jazyk u thajského filmu je záležitost spíš pro hard core masochisty.

plakát

Chi bi xia: Jue zhan tian xia (2009) 

Za 4*, přesto je tu ale. První, konverzační polovina je zábavnější než jsem čekal, a jediné, co mě u ní iritovalo, byla Cao caova poezie, či co to bylo. Během ní se mé panenky vydali snad až na orbitu. Když potom přijde akce, je ohnivě digitální. Ale uznám, že desetitisícová hořící flotila se asi v reálu natočit nedala. Následující, noční, část bitvy je zkratkovitá a roztříštěná, těžko říct, jestli je to dobře. Velké skoky x přehlednost děje v noci? Jinak musím říct, že je to opravdové peklo. Denní část už je regulerní wire-fu. přestože je druhý díl krvavého pobřeží spíše týmovka, dočkáme se i zde několika šavlovaček 1 na 1. Woo vrství jednu akci na druhou a opravdu dechberoucí je kraťoulinká sekvence čištění skupinky kolem Cao caa a záchrana femme fatale. Herci hrají obstojně, není jejich vinou, že jsem si téměř nikoho nedokázal zapamatovat jménem, za to můžou jména. Nejvíce jsem si oblíbil C lunga a válečníka, kterému osobně přezdívám Rumcajs. Závěrem, jednička je asi lepší, druhý díl ale přesto výrazně nezaostává.

plakát

Den, kdy se zastavila Země (2008) 

Den, kdy se zastavila země (dále jen den, název je odporně dlouhý) působí jako nákladná agitka, natočená na objednávku Greenpeace. Náročného sci-fi maniaka neuspokojí, protože je málo epická, diváka toužícího po filozofii a filantropii zase budou rušit trikové sekvence. Ty připomínají třetí x-men, je už na vás, jestli je to doklad kvality nebo ne. Pár záběrů ke konci vypadá jako okénko po okénku překopírované z Constantina. Zkáza lidstva není zrovna důvěryhodná, poněvadž je zde doložena jedním zničeným kamionem a fotbalovým stadionem. Keanu Reeves prakticky (chyba, "prakticky" škrtnout) odehraje celý film s jedním výrazem, přesto z jeho minimalistického pojetí kouká mimozemšťan, Jaden Smith je vážně na odstřel, herecky je to nejzbytečnější postava celého Dne, přestože dějově ne, John Cleese nemá prostor, Robert Knepper hraje téměř neutrální postavu (snad poprvé není za parchanta) s nadhledem a Jennifer Connelly ztvárňuje zase matku (byť adoptivní), přesto se mi asi líbila nejvíc. Možná je to tím, že pro ni mám slabost, za ni je taky ta čtvrtá hvězda. Den nestojí na efektech, ale na hercích, kteří hrají chválitebně. Jo, a americký prezident je nečekaně vůl. Otázka, proč američani nemají rádi svého prezidenta? Objektivní kvalita snímku je na 3* S originálem nesrovnávám, už si ho moc nepamatuji.

plakát

Sekretářka (2002) 

On sadista, ona masochista. Námět na romantickou komedii jak vyšitý. V Sekretářce, není ŽÁDNÁ postava normální, přesto jsou všechny hrané věrohodně a s grácií. Jamese Spadera jsem si všiml poprvé od filmové Hvězdné brány a Maggie Gyllenhaal mě po Temném rytíři překvapila. Na začátku ošklivé káčátko a na konci vamp. Navíc, nemůžu si pomoci, ale Peter jako by z oka vypadl jedné postavě z Rodinných pout, respektivě VKV. Sekretářka není film pro úchyly, jak by se mohlo zdát ze synopse, v celé stopáži není moc sexuálně explicitních scén, scénář se věnuje spíše myšlenkovému pozadí, kamera je sugestivní a režie komorní. Celkově je to citlivý film, který můžu jen doporučit. Kdyby i konec byl stejně nestandardní jako zbytek, je to za 5, ale klišovitý závěr tomu odebírá onu patinu novátorství.

plakát

Zápisník smrti (2006) 

Původním anime seriálem jsem naprosto nezasažen. Příběh není špatný, triky jsou ucházející a japonští herci překvapivě nepřehrávají tak tragicky, jak je v jap. filmech obvyklé. Pointa je celkem nečekaná. Hlavní hrdina je strašnej... jak to vyjádřit slušně? Parchant. Přesto jsem mu asi do poloviny snímku fandil. PAk začal přecházet na temnou stranu síly a pozitivní emoce ustoupily. Slova, kterými jsem dění ve filmu komentoval jsou nepublikovatelná. Na plný počet to není, a ani vlastně nevím proč. Jinak slušné.

plakát

Ghost in the Shell 2: Innocence (2004) 

Nemůžu jinak. GITS: innocence mě naprosto pohltil, sežvýkal a vyplivl. Těžko vyjmenovávat výborné pasáže, tady můžete vybrat jakokoliv. První GITS byl jen takový prolog. Musím říct že jeho oldschoolová animace mi sedla víc, ale i tak. Děj opět plyne tak jakoby mimo dění, sekvence se zacyklováním je matoucí a kybernetický boj je opravdu... dechberoucí. Akční pasáže jsou krátké a úderné. Co se mi na tomhle anime líbí, že nevysvětluje všechno doslovně, ale nechává na divákovi, jak vše pochopí. A ten baset je překrásný a hudba překrásně snová a dramatická, jakkoliv to zní paradoxně.

plakát

Ghost in the Shell (1995) 

Přirovnání k majstrštyku Ridleyho Scotta sedí. Opět z toho čiší beznaděj a prázdnota, děj se táhne jak žuvačka na klice, ale není to na škodu. Koneckonců i ten konec je tak nějak podobně do ztracena. Až teď vidím tu inspiraci, kterou někteří nazývají vykradením, u autorů Matrixu. Wachovští ji nepopírají, jméno GITS v souvislosti s tím také padlo. Plný počet si plně zaslouží, za stylizaci, energii akčních scén, intelektuálně-filozofický přesah a animaci. Ghost in the shell dokazuje existenci animáčů pro dospělé, protože si nedokážu představit, jak by tohle pobírali děti. Wow.