hell_boy

Jak je vidět, názory na kvalitu jednotlivých příběhů se různí a tak přihodím i svou trošku do mlýna. První dvě "povídky" jsou naprosto fantastické a nemám jim vůbec co vytknout, třetí je o něco málo slabší, což je asi tím, že je trochu přehnaná a těžko uvěřitelná. Přesto film jako celek na mě zapůsobil velice silně. Skvělá provázanost příběhů, výborní herci a několik silných momentů dělá z tohoto snímku zatím jednoznačně nejlepší film letního filmového klubu na ČT2 (2006).

Těžko říct, co tím chtěl Soderbergh říci. Na druhou stranu mě to ani nezajímá, poněvadž tento snímek nemá co nabídnout a řadí se po bok zmaštěného Solarisu a nevýrazného Trafficu. Tato prapodivná sonda mezi Hollywoodskou smetánku mě jen ujistila v tom, že Soderbergh neumí točit inteligentní filmy a měl by se soustředit na komedie typu Dannyho parťáků, což je IMHO jeho jediný koukatelný film.

Velice osobitý životopisný film, který po první nemastné, neslané hodince začíná nabírat na obrátkách a zlepšuje se každou přibívající minutou. Všechno vrcholí závěrečnou cca dvacetiminutovkou, která je naprosto famózní a málem mě donutila dát filmu plné hodnocení, které nakonec neudělím, kvůli již zmíněnému nijakému začátku. Velkou poklonu kromě režiséra, který film opravdu bravurně vygradoval, zaslouží Leonardo DiCaprio, který podal v hlavní roli naprosto famózní výkon.

Nevím, čím to je...jestli neuvěřitelným příběhem, který mě opravdu dostal svou promyšleností, jestli výbornými hereckými výkony Hankse, Tautou, Rena (tohle myslím vážně, ať si kdo chce co chce říká), jestli ještě lepšími výkony McKellena a Bettanyho, jestli parádní atmosférou okořeněnou famózní Zimmerovou hudbou, nebo jestli jen proto, že rád nesouhlasím s většinou....ale mě Šifra zkrátka dostala. Po první dosti přehnané půlhodince, která mi nejednou vykouzlila úsměv na tváři, se film famózně rozjede a atmosféra houstne každou minutou, až ke skvělému konci (konec považuju za povedený i přesto, že závěrečnou megapointu většina diváků musí tušit minimálně půl hodiny před koncem...i přesto z tohoto okamžiku dokázal Ron Howard udělat zlatý hřeb). Šifra není dokonalý film, ale má něco do sebe a já se, jako ateista, skvěle bavil. Bůh mi odpusť, ale dávám plný počet.

Je dost často pravidlem, že velké očekávání následuje trpké zklamání. Což je bohužel i případ tohoto filmu, i přesto, že první půlka je geniální - vynikající herci, atmosféra, která nahání husí kůži, několik překvapivých momentů,...to všechno ale film ztratí po přehoupnutí do druhé půle, která připomíná spíše venezuelskou telenovelu řízlou s italským erotickým filmem. Škoda, škoda, škoda.

Velice zábavná komedie, u které jsem se, i přes docela dlouhou stopáž, nenudil ani chvilku.

Geniální snímek a rozhodně nejlepší film ze soudního prostředí, co jsem kdy viděl. Neuvěřitelné kvantum skvělých herců předvádí vrcholné představení a to překvapivě platí i u Sandry Bullock. Důkaz o tom, že Joel Shumacher umí točit pětihvězdičkové snímky, pokud se necpe do žánrů, kterým nerozumí (viz. Batman Forever).

Jednoduchý plán je skvělý film, o čemž svědčí i zdejší komentáře. Mě nezbývá než s tím souhlasit, ale na 5* jít nemůžu, poněvadž hlavně první polovina filmu mě příliš nenadchla a to hlavně díky nepochopitlnému chování hlavního hrdiny (a jeho manželky). Určitě byl záměr ukázat, jak dokážou člověka změnit peníze, aleco je moc, to je moc. U "dutých" vesničanů to jde pochopit, ale vysokoškolsky vzdělaný hlavní hrdina mi přišel místy tupější než jeho bratr (famózní B.B. Thorton) a jeho křehká ženuška jako jeden z hlavních myslitelů...zkrátka trošku přehnané. I přesto se jedná o vynikající film, s výbornými hereckými výkony a skvělým závěrem.

Mé první setkání s populárním režisérem bylo plné očekávání. Byl jsem zvědavý, jak si tento umělec poradí s překážkami, které na něj byly připraveny v podobě zajímavé herní předlohy a velmi slušného hereckého obsazení (Madsen, Rodriguez, Kingsley,...). Mé obavy ještě více vzrostly, když jsem po prvních sekundách zjistil, že se nejedná o zrovna nízkorozpočtový projekt. Ale božský Uwe veškeré mé obavy během následujících devadesáti minut vyvrátil, poněvadž se mu i přes všechny výše zmíněné překážky podařilo natočit sračku jak řemen, u které jsem při scéně, kdy hlavní hrdinka prohlásí něco ve smyslu "Nemyslete se, že jsem tak hloupá, abych si myslela, že jsem silnější než Kagan, ale přesto budu bojovat!", která je natočena opravdu dramaticky, málem spadl z gauče v hysterickém záchvatu smíchu. A proto můžu s radostí oznámit, že Uwe Boll rozhodně nezklamal.

Po zhlédnutí první série nemůžu jinak :-) Dodatek: zbylé série jsou o něco slabší, ale přesto si 5* zaslouží