Skleena

Na mě snad až trochu moc překombinovaná záležitost. Přirovnání k telenovele pro náročné je myslím víc než příznačné - snad až na ty herecké výkony, tam tedy klobouk dolů především před Natalií Portman. Pro mě jednoznačným kladem byly úžasně napsané dialogy - i tak je to ale pořád za silné tři. Nějak to nebyl úplně můj šálek kávy. Možná snad s odstupem času a třeba v jiném rozpoložení, kdo ví.

Sakra, sakra, víc "ledových" scén Elizabeth Hurley! No... zpátky na zem. Pravdou zůstává, že ony dvě dějové linky k sobě moc nejdou a závěrečný pokus o prolnutí prostě a jednoduše nefunguje. Příběh z minulosti se mi k tomu současnému nezdál přímo rušivý, i když je pravda, že hra pohledů a náznaků v podání čtveřice na lodi byla rozhodně atraktivnější. Možná snad kdyby se jednotlivé linie nějak více ne snad přímo podobaly, ale alespoň nějakými náznaky výrazněji prolínaly, divák by nepociťoval tak výrazné skoky mezi jednotlivými příběhy a k tomu "tenhle se mi líbil o dost víc" by vůbec nemuselo dojít. Každopádně to, co film táhne dopředu je rozhodně atmosféra, a ta je tu (především zajímavými záběry) navozena slušně. Přidáme-li nějaký ten palec nahoru za Seana Penna v roli, která pro něj není zrovna obvyklá, v kombinaci se sympatickou Catherine McCormack a naopak něco málo strhneme za snad až příliš rozvláčněnou koncovku příběhu z minulosti (je pravda, že až příliš zjevné odhalení totožnosti pravého vraha kdesi v půlce celkové stopáže tomu příliš nepřidalo, jak se zde už mnozí zmiňovali), nebyl to vůbec špatný snímek. Alespoň tedy pro mě.

Zabití lízátkem? To předčí i Chuckův kop s otočkou...Wow. Mám z toho takové rozporuplné pocity. Na jednu stranu mám rád filmy s dějovými zvraty, které diváka přesvědčí o tom, že nic vlastně není tak, jak si myslel, že je - a když je jich ve zdravé míře víc, než jen jedno velké rozuzlení na samotném konci, mnohdy i vesele jásám. Velice často se ale spíš k velkému zklamání člověk setká se scénářem, plným rádoby překvapivých momntů, které jen svou kvantitou zevšední a divák se v nich i začne ztrácet. A ne, že by nula od nuly pojde byl snímek, který by byl výjimkou - střídá se tam jedna situace za druhou, pravda a lež si z nás v podobě historek a tvrzení postavy Simona Pegga dělá šprťouchlata a veškeré situace jsou snad až přehnaně moc velké náhody... ale no a co! Je to tak šílená jízda, že mi to ve výsledku vůbec nevadilo. On to člověk stejně po nějakém tom stříkanci krve, první mrtvole v septiku, reverendovi, ujíždějícím na řezání motorovou pilou do lidí a sekery v hlavě přestane vnímat. Bavil jsem se, i když třeba ne úplně tak, jak jsem před začátkem filmu myslel. Nutno však podotknout, že tahle komedie byla černější než Riddickova černočerná tma. Ave!

Absolutně jsem netušil, do čeho jdu... a možná to bylo jedině dobře, protože takhle skvělou konverzačku jsem vážně nečekal. Vytýkat remaku nedopilovanost scénáře si nedovolím, dialogy mi nijak extrémně papírové nepřišly. Rozhodně ne v podání obou hlavních představitelů - že je Buscemi zkušený harcovník, to je všeobecně známo, ale slečny Miller bych si měl víc všímat. A nejen proto, že je to prostě kus.

Tak jsem konečně s veeelkým zpožděním dohnal rest a zhlédnul Serpica. Abych se přiznal, nějak nechápu všechen ten humbuk kolem toho všeho. Ano - Al Pacino opravdu předvedl skvostný výkon. Stejně tak atmosféra byla navozena dokonale, člověk jakoby sám pociťoval onu beznaděj z celé situace jednotlivých okrsků, páchnoucích korupcí. Ale dvě hodiny "o ničem"? To se na mě, dámy a pánové, nezlobte, z toho mi celkových 86% opravdu neleze. Se vším úctou k mistru Pacinovi (neplést s exministrem Pecinou). A vůbec - jdu si pustit kmotra, tam hodnocení odpovídá dokonale a člověk nemusí přivírat oko, nebo nedejbože vehementně clonit zrak oběma rukama, co mu síly stačí.

Zajímavý nápad, průměrné zpracování a krásná Rosamund Pike. K tomu tradiční Willisův frajer a je tu příjemně oddychové béčko. A proč ne.

...Blonďatej Bourne v sukni, navíc bez kalhotek? Co přijde příště, sardinky v jogurtu? Syrečky v čokoládě?" Šmarjá, kam lidi na ty pseudoscénáře chodí. Taková škoda, když před kamerami běhá bloňdato/tmavovlaso/krátkovlasá sexy Angelina. Ale na xicht už se to dneska všechno uhrát nedá. Prostě ne a ne a ne. Hudba chvilkama moc fajn, režie taky... ale ten příběh. Ach ten příběh. Ruský přeběhlík, důvěryhodnější než léty prověřená americká agentka. Její pronásledování a naprostá ignorace onoho přeběhlíka, odrovnajícího ve výtahu dva amíky a bez jediného problému opouštějícího budovu CIA. Co to, sakra? No co, říkám si, prostě kluci z Langley trochu zpanikařili, teď už všechno bude šlapat jako hodinky. Ale ono to pokračuje. CIA ví, že Saltová půjde do vlastního bytu, a přestože tam dorazí později, než ona sama taxíkem? Kam se poděla všechna ta nablýskaná černá fára s príma majáčky? Uaaa, vypnout, vypnout, nařizuji mozku. Jen tupě čum a bav se, ty blbe! Ale ono to vážně nejde. Jak sakra může Angelina projít do bezprostřední blízkosti prezidenta v přestrojení za majora mužského pohlaví? Nějaká ta maska na obličeji, dobrá... ale co ten její zpěvný alt a... s prominutím... KOZY? Člověk neví, zda vola dělají z diváka, nebo americké tajné služby. O tom, že se jeden agent do prezidentského bunkru dostane skrz zeď jen pomocí samopalu, o tom se snad radši nezmiňovat. Na postavy, v klídku si polohlasem povídající v letícím vrtulníku bez potřeby byť jen malinko zvýšit hlas už jsem si tak nějak zvyknul u jiných snímků, to zase jo. Každopádně, sečteno podtrženo: Buď jsem to prostě jen nepochopil já. Nebo je někde chyba. Ona celá ta zápletka s prozrazením ruského spícího agenta vlastními (pozor spoiler:proč té prsaté paní kazit práci, když je to nota bene pravda a ona je vážně tím, za koho byla označena?) je nějak přitažená za bloňdaté vlasy... Takže - když mám u nějakého filmu vypnout a jen se bavit, radši si pustím nějakou blbou teenage americkou hovadinu. Alespoň od ní nic nečekám. A nebo toho starýho dobrýho Bourna. I když není bloňdatej, trencle neháže po kamerách a s poprsím je to taky podprůměr.

Velmi, velmi příjemné překvapení! A pak že americké komedie musí být nutně o silikonovém poprsí a těch nejtrapnějších pokusech o první sexuální zážitek. Ne nijak originální zápletka je spjatá s fajn dialogy a především výbornými hereckými výkony obou hlavních představitelek. Kapka toho nutného poprocku, abychom přeci jen zapadli tam, kam máme, a sranda (překvapivě na úrovni) je na světě. Tleskám.

Šel jsem do toho s prázdnou hlavou, nic jsem neočekával... a přesto jsem byl hluboce zklamán. Butler už dokázal, že to umí i v neakčních rolích, a ačkoliv mi ten pán nevadí, tady mě nepřesvědčil. A ani Heigl. Radši si pustím exmanželku za odměnu, je to stejnej cajdák o ničem, ale... chvilkama se člověk i zasměje.

"Koukni na to, vole, je to něco jako startrek, akorát se tam víc politikaří, kouří a souloží..." No, tak to mám za dva týdny komplet za sebou. A jsem velice rád, že jsem se od kamaráda k seriálu nechal zviklat až v době, kdy byl úspěšně ukončen. Co říci? Je to jízda. Neukájel jsem se ani tak nad vizualizací cylonských centurionů a podobných lahůdek, jako mě dostal příběh. A teď nemyslím zrovna hlavní dějovou "kdo najde zemi vyhrál" linku. Mám na mysli to, co ji okrajově, ale přesto vlastně velkou mírou tvoří. Každá postava má svou hlavu, své cíle, ale taky problémy a vzpomínky, mnohdy zahalené ne zrovna hezkým tajemstvím. A každý ten malý problémek, zdá se, ve výsledku ovlivňuje obrovský proud dalších událostí - a to je to, co činí seriál tak neobyčejným. Otevírá divákovi zajímavý svět plný malých úspěchů i nesnází, kdy mnohá řešení nejdou jednoduše řešit pouze politickou či vojenskou silou a intervencí. Hledání kompromisu a menších zel je něco, co nás u každého dílu stále více přesvědčuje o určité "realitě" dané situace ve společnosti přeživších. Jediné, co mi trochu vadilo, byla nevyváženost postav. Ne snad ve srovnání mezi sebou samými, ale každý charakter se díl od dílu chová úplně jinak, než bychom u něj třeba mohli být alespoň trochu zvyklí. Na jednu stranu sice člověk pořád zůstává ve střehu a neví, co má od koho čekat, na mě to ale mělo spíše rušivé účinky - neříkám, že musím nutně mít "toho dobrého", komu budu bezmezně napříč sériemi fandit, ale... snad víte, co tím myslím. No co, there must be some way out of here... A navíc - blonďatá máma Xena!