Antek

Příběh o hledání vlastní identity ve společnosti, o vybírání si mezi rodinami ... James Gray se konečně pochlapil a po dvou nudných (ale opravdu nudných) filmech natočil tuto poctivě přímou žánrovku. Sice jde o typický příklad průměrného filmu (neurazí, nenadchne), ale pro režiséra je to krok správným směrem. Kdo ví, možná příště natočí něco, co hne mafiánským žánrem ... PS: Bylo příjemné opět vidět v New Yorku stát Dvojčata.

Nominace na nejlepší americký snímek roku? První místo v TOP10 Rogera Eberta? Tak to asi těžko (o to víc bolí křivda na Gone Baby Gone). Jde o příjemný film, ale nic víc. Klasické "rádoby nezávislé" téma o lásce dvou loserů, o milých lidech kolem atd. Každý nadává na vykonstruovanost charakterů v hollywoodských slaďácích, ale PROBOHA (!!!) vždyť tenhle film nemá o nic víc upřímnější charaktery -- nebo vy snad takhle cool chytře mluvíte ve skutečnosti? Chovejme se o trochu víc jinak, než je ve filmech obvyklé a akademie nám za to dá Oscara. Asi takhle nějak zněl recept ... a zafungoval. :-(

Je docela problém, když film postavíte na nehercích (s výjimkou Jiřího Mádla, který hrát vážně umí). Je docela problém, když z dospělých herců uděláte expresivní panáky. A je docela problém, když natočíte generační film o generaci, které nerozumíte. Ne, vážně to není jenom o tom, že rodiče jsou kreténi a děcka cool. Takhle jednoduché to nikdy nebylo. To si raději pusťte Samotáře .... To Iolaos: Katastrofální sračka se nekoná (tou jsou spíše Hory mají oči 2), ale veledílo to taky žádné není.

Nudný "blbý film" o dvojici milenců, kteří spolu skotačí uprostřed fontánky a slibují si lásku astronomických rozměrů (tedy "přesně" to, co páry dělají :-) A do toho se tak nějak náhodou zatoulali teplí vlci (čím vyšší stupeň důležitosti, tím teplejší ... nic proti), stříbrné kulky a ... ČOKOLÁDA!! Na triky finance nezbyly (kdo by na ten scénář taky dával peníze ...), tak se stříhá a stříhá. A přeměnu z lidské podoby na vlčí ani snad nemá cenu komentovat ... to snad vykopírovali z pohádky na ČT. Děkuji, nechci.

Zfetovaná soap opera, která míchá šílenost zápletek, jako vystřižených z Melrose Place, s groteskností. Do třetí série to funguje bezvadně, pak už z těch všech pikantností, které se v průběhu čtvrté a páté sezóny objeví, začne trochu čpět samoúčelnost a snaha šokovat. Ale to, co drží všechny ty epizody pohromadě, spolehlivě funguje -- McNamara & Troy. Jeden "skoro normální", dělá chyby a zase je napravuje ... a tak nějak pořád dokola, ale pokaždé jinak. :-) A druhý, snad samotný ďábel, který s realitou nemá společného už vůbec nic ... a který ohne každou ... a tak nějak pořád dokola, ale pokaždé jinak. Maskovaní zabijáci, zhrzené pornohvězdy, mužožena atd., atd. Tohle nemá žádné ukotvení v reálném životě -- a proto je to taková zábava!!! A pro ty, kteří to haní (..nic proti), mám takovou jednu otázku: Řekněte mi, co se Vám na sobě nelíbí? 1. sezóna: ***** 2. sezóna: **** 3. sezóna: ***** 4. sezóna: *** 5. sezóna: ****

Pomalejší rozjezd (a v tom je právě ten největší problém), ale zhruba od 10. epizody se spustí soutěž scénáristů, kdo z nich bude neotřelejší ve vyprávěcích postupech. Největší síla tohoto sci-fi seriálu ční právě v nepředvídatelném vývoji, který vás naprosto strhne a samozřejmě ... ve Williamu Fichtnerovi. Kam tenhle člověk vleze, tam to je pod jeho taktovkou. Důkazem tohoto faktu jsou poslední dvě řady Prison Breaku, kde si Fichtner (a právě i podprůměrná třetí série mu dluží za to, že udržel laťku těsně nad zemí) krade každou scénu pro sebe (pomineme skutečnost, že v tom seriálu je opravdových herců poskrovnu). A závěrečný cliffhanger (tady již o Invazi) dostatečně diváka napne na další sezónu ... která se ovšem nikdy konat nebude. ABC bohužel nestačilo skoro 10 miliónů diváků na epizodu. Škoda, škoda -- má to zajímavé postavy, se kterými je lehké sympatizovat a od všech těch sci-fi invazí (i když osobně mám toto téma nesmírně rád) se to odlišuje dost na to, aby se zadělalo na seriálový hit. Po ukončení Veronica Mars další zářez, který zamrzí.

Bezduchá akční non-stop jízda, která má i na dnešní dobu výborné triky. Žádný romantický vztah mezi Kongem a Ann, prostě jenom bitva střídá bitvu -- až to připomíná pouťovou atrakci. Co si budeme nalhávat, je to béčko jak hrom. Ovšem kdysi měla béčka to své nezaměnitelné kouzlo -- kouzlo z nepoznaného, kouzlo hravosti. Sice dnes některé scény působí směšně, ale před touhle klasikou se nejde jinak než s úctou sklonit. A nic na tom nezmění fakt, že ti herci vůbec neumějí hrát a "herec", jenž se pokouší ztvárnit Jacka Driscolla, je už na pohled guma. Takovou chuť někoho praštit jsem už neměl hodně dlouho :-)

U jedničky byl člověk shovívavý, protože nevěděl, co bude následovat. Ale u dvojky už to přehlížet nejde. Je to zmatený spletenec, který míchá dohromady grotesku s akčními scénami, jež jsou naprosto chaoticky stavěny jedna přes druhou. Bekmambetov nemá žádný cit pro timing a jenom točí rádoby cool stylem. A když k tomu vezmu srovnání s knižní předlohou, tak to s tou vynikající městskou fantasy atmosférou nemá nic společného. V jedné pasáži knihy se píše: "....vrazil do videa kazetu s něčím barvitě debilním, tedy americkým ..." -- tohle sedí přesně. Je to barvitě debilní, akorát to pochází z Ruska.

Moje osobní Guilty Pleasure, které mi v 10ti letech způsobilo dost nočních můr (plus klasický "černý" dabing). Teď, o nějakých těch 15 let později, si zkrátka nemůžu pomoct -- nostalgie vládne. Je to béčko jak hrom, příšera utekla snad z Muppetí show a skoro není ani dobrou tři čtvrtinu filmu vidět, ale já měl vždycky pro tyhle klaustrofobické filmy slabost. A je už celkem jedno, jestli jde o modré hlubiny či vesmír, kde nikdo neuslyší váš křik :-) Nejnadsazenějších 80%, které jsem kdy dal -- ale jinak to prostě nejde.

První střípek del Torovy "mexické trilogie", na který jsem se nejvíc těšil, je paradoxně ten nejslabší. Nevím, jestli chtěl režisér vytvořit nějaké podobenství ke vzkříšení (jméno hlavního hrdiny Jesus Gris vs. Jesus Christ) či co, ale tohle rozhodně nefungovalo. Úvodní seznamování se starého muže s oním ďábelským strojkem má svoji nezaměnitelnou atmosféru a rozhodně je poutavé, ale když se do toho zamíchají ještě upíří proměny, tak film spíše působí dojmem, že chtěl pan režisér příběh natáhnout do celovečerní délky a tak přidal pár nadbytečných přísad. Zkrátka: atmosféru to do určité doby má, del Torův rukopis je hodně znát, ale na další dva pokusy, které přišly potom (a byly to vpravdě mistrovské kousky), to nemá. PS: Ron Perlman v "tarantinovské" roli je neskutečně zábavný.