jadran90

Pětka je asi nejslabší díl, nebo alespoň zatím. První scéna je sice famózní a občas se nějaký vtípek podaří. Scénář plný hovínek, ptáků (teď nemyslím Černou labuť) a dětí hrajících si s vibrátorem, to už jsme všichni viděli minimálně čtyřikrát. Biják děsivě nezvládá důvod své existence - parodovat jiné filmy. Naproti tomu za výkon Ashley dávám palec nahoru na svých amputovaných rukou. Šance, že si tohle někdy pustím znovu, je asi stejná, jako že se na kolejích srazí dva tunely.

Třetí díl je živoucím důkazem, že vlčí smečka by už měla odejít do důchodu. Bez potitulkové scény bych dal jen dvě hvězdy. Phillips se snaží provázat předchozí díly, ale naráží na vyčerpání tématu i postav. U Coopera a Helmse bylo viditelné už minule, Galifianakis je někdy dost mimo, takže jediným spolehlivým střelcem do černého zůstal Ken Jeong. On snad učí na vysoké škole zábavní. Atmosféra jinak připomíná spíš krimikomedii. Některé vtipy se povedly, ale jinak jsem vystřízlivěl.

Vše dobré z jedničky funguje i tady, úvodní scény překonávají jedna druhou a obrázek Khana zahraného skvělým Cumberbatchem by si teď nad postel měl pověsit nejeden terorista. Sherlock je prostě vždycky napřed. Díky menším zvratům to pěkně letí i bez warpu, ale už mě štvaly ty věci typu záchrany v poslední vteřině. Čekal jsem to prostě ještě temnější. Khan nedostal adekvátní prostor a konci chybí osudovost, bez které všechny dramatické řeči ztrácí na významu.

Stone? Here. Stone? Here. Emma Stone? Here. Pan Sanders to se zvířaty umí. Adoptoval Stitche, vycvičil draka a teď zcivilizoval bandu polopic. Navrch přidal faunu za kterou by se nemusela stydět ani Pandora. Mamut, kočkomut, papouškomut... Chyběla mi snad už jenom nějaká veverka s oříškem. Nejdříve se mi tváře pralidí moc nelíbily, ale druhá půlka na takové detaily dala zapomenout, parádně pobavila a to přitom stále poučovala o síle rodiny. I emoce se dostavily.

Nejsem zrovna fanoušek zfilmování nedávných tragédií. Ani takového, kde šikovný režisér, jakým Bay-ona evidentně je, disponuje vlastní vizí. Zpracování tsunami mě strhlo rozhodně víc než obří vlna ve filmu 2012 a vzniklý chaos je "úžasný". Blíží se to hororu. Nicméně určitá heroizace postav a zvláště hra na schovku mi iritovaly. Vždyť to přece musí dobře dopadnout, je tam Obi Wan (konec srandy, pardon). Nebo ne? Smutek se dostavil, ale opravdové emoce či napětí nikoli.

Částečný retard a 8 nominací na Oscara? Na té teorii z Tropické bouře evidentně něco je. Doteď jsem si říkal, jestli nepotřebuji terapii, když na Jennifer Flashdance nic výjimečného nevidím. Tady už jsem ale při pohledu do tmavých očí dostal vážně hlad. Film vysoce boduje při scénách s oběma hlavními postavami. Škoda, že tu čirou romantiku v poslední třetině zbytečně boří fotbal a sázení. Zajímavá kamera. Takže Jennifer, hlavně toho svého nepouštěj na žádnou pařbu!

Wadlow, postavy wadnou. Z Nářeze čiší spíš znudění než odhodlání z jedničky, Zabíjačka zase navštívila Protivné sprosté holky. Kde Vaughn hravě balancoval na hraně parodie a reality, tam dvojka dlouze padá na jednu ze stran. Slabší hudba tentokrát nezakrývá nedostatky akčních scén. Ale pořád je dvojka dost sympatická, aby mě nutila přemýšlet nad vlastním kostýmem. Zamlouvám si jméno Počítačník a svým nepřátelům omlátím klávesnici o hlavu. A taky si zabírám Zabíjačku.

Film nemá hlavu ani zadek. Takže nepřístupné děti, lekce první. Existuje několik typů filmů. Třeba komedie se vás snaží rozesmát. Tohle není komedie, ale zcela nová kategorie, říkejme jí třeba zvracečka, která vás nutí vyvrhnout předražený popcorn zpět do kelímku. Možná se mýlím, ale většina diváků nerada zvrací. Kromě mládeže jsou evidentně nepřístupné též režie, scénář, rozum. Hlavně by mě zajímalo, na co tvůrci zlákali všechny ty hvězdy. Ony se u toho alespoň bavily.

Princezno, příště mrkni na Jak vycvičit draka nebo Eragona a máš po starostech. Zato hudba podivně připomene Hvězdný prach. Depresivní pohádka se zbabělým princem, absencí vtipných postav, hereckým obsazením, kde všichni vypadají na třicet, vůbec nenaplněnou věštbou a kletbou, jejíž prolomení jsem sotva postřehl. Kdybych chtěl někomu zabránit, aby mi zničil barák, tak bych ho rozhodně nezačaroval v draka. Po moderním (ne)efetním konci už tohle nechci nikdy vidět.

Najít a zabít osobu zodpovědnou za český název. Jestli McGuigan ve Wicker Park první polovinu rozdával karty, tady z nich staví domeček. Odlehčení detektivní zápletky slovním humorem mezi Hartnettem a Liu by stačilo na lepší romantický film, až má člověk strach, aby mu něco neuniklo. Ke konci zvážní a zjistíte, že ten domeček vypadá z režisérovi strany trochu jinak. Vysvětlování bylo příliš dlouhé. Úžasně Lucy Liu, dobrý Willis, snesitelný Hartnett a slabý Kingsley a Freeman.