Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (274)

plakát

Vadí nevadí (1998) (pořad) odpad!

Debilita na megaentou, kterou jsem radši vždycky přepínal a neřešil, ale jak nad tím teď dumám, jsou to hlavně myšlenky o sekeře a hlavě nechutně usměvavého stroje/moderátora...

plakát

More (1998) 

Tak hluboké a jednoduché poselství mě s pomocí dokonale padnoucí hudby na těch 6 minut úplně zhypnotizovalo a ještě u psaní mám pořád podivný pocit. Smutná nádhera!

plakát

Freddy versus Jason (2003) 

Hoodně zábavné, ve stylu na usínání. Těžko pohledat lepší b-čko u kterého vás to, že usnete ani nebude mrzet, ale stejně si někdy to dokončení dáte. A nesmrtelný Jason je skoro sympaťák ;-)

plakát

Defendor (2009) 

Dostanete přesně, to co po přečtení synopse očekáváte, možná o nepřekvapivý kus víc. Woody je skvělý, originalita námětu sympatická (když nepočítám korejskou věc, kterou jsem neviděl) a Kat mě vzala, zvlášt ten její hlas mě nejspíš donutí znova zopáknout filmy, které už jsem viděl a našprtat nové!

plakát

Atentát na střední (2008) 

Z tohohle prostě asi nikdo nebude úplně nadšený, ale každý kdo už si to ze zájmu pustí, podle mě zklamaný nebude. Komediální i kriminálková složka mají v sobě takový příjemný a nepřehnaný nadhled a podle toho která z nich má v jednotlivých momentech prim, je taky daný úsek zábavný. Tím chci říct, že je to lepší jako noirová komedie než jako středoškolská detektivka. Zakomponování noirového vypravěče do takového charakteru mě baví ještě u psaní komentáře. Heh.

plakát

Větší, silnější, rychlejší (2008) 

Vypadá jak Moore-ův namakanější brácha. Chová se jako Moore-ův objektivnější brácha, což je občas sympatické tak moc, až to skoro zavání. Tématicky je to Moore-ova idnentita z jiné dimenze, když cvičí a zajímá se o to :-D Prostě je Bellova snaha o demýtizaci steroidů a Ameriky dokumentárně zábavná, vcelku chytrá a dost osobní. Všechno v dobrém smyslu slova. Jediné co tomu chybí, je vlastní a snad i originální forma.

plakát

Insomnie (2002) 

Insomnie rozhodně není špatným filmem. Jak by taky mohla, když Pacino tak válí. Fakt, že skoro oskarově. Ale (a naprosto netuším jak se to mohlo takové kombinaci výborně-předpokladových faktorů povést) prostě mě atmosféra i příběh, což mají být ty tahouny filmu, tak nějak nechaly chladným a vlastně jsem si přesně uvědomil, proč už sem si z filmu starého pár let nepamatoval ani žblept. Proto!

plakát

Jak dopadají zoufalci? (1999) 

Oficiální obsahový text distributora to říká přesněji a s mnohem větší formou poetiky, než jsem ze sebe schopný vyrodit. Kááždopádně bylo zajímavé sledovat jak se ze antihrdiny prvního dílů stává hrdina druhého a jak moc jsem mu fandil. Temuerův Jake má prostě obrovské charisma a jeho hledání hrdosti a vykoupení (jakkoli je to obrovské filmové klišé) mě zasáhlo, jak mělo. Ale jak už vyplývá z výše řečeného, imho film stojí hlavně na něm a všechny ostatní prvky filmu by bez něj jenom lehce vyšuměly do prázdna.

plakát

Čtvrtý druh (2009) 

Zajimavý kousek, který má ale problém v tom, že jeho míra jeho zábavnosti je přímo úměrná tomu, jak se mu podaří pocitově přesvědčit diváka o autenticitě "skutečných událostí", podle kterých má být natočen. Pragmatismus po shlédnutí je ale nevyhnutelná nutnost a tak je třeba užívat si čtvrtý druh jenom jako mysteriózní thriller. A to zase musím říct, že v žánrové konkurenci to rozhodně není žádná ostuda. Navíc některé okamžiky, třeba samotná komunikace ve mě vyvolávala určitou stísněnost a atmosféra nebyla k zahození. Jenom jak říkám, kdybych jim to žral víc, bylo by to ještě lepší. Ale tak třeba někomu naivnějšímu....?